Pán velkoměsta

Do detailu propracovaná podívaná, uzamčená mezi stěny špinavýho sedmdesátkovýho Brooklynu. Zasadit syrovou korupční kriminálku do ulic New Yorku je ostatně vždycky sázka na jistotu. Treat Williams je pěkně pod tlakem a práská víc než původně chce, v neustálém doprovodu ochranky a totálně pod palcem "nadlidí" z vysoký soudní sféry. Až mi z toho bylo chvílema úzko. Tenhle film tlačí na pilu tam, kde už nebyl v Serpicovi prostor. A jde mu to hodně dobře. (28.07.2019)

Stále mě zaráží, nakolik se Lumetovi, jinak mistrovi filmu, nepodařilo zrežírovat tento film. Lumet už se s námětem z policejního prostředí popral bravurně ve filmu Serpico, ale Pán velkoměsta mu až banálně nevyšel hned na několika frontách. Hlavní hrdina (Treat Williams) podává velmi nedůvěryhodný herecký výkon, a není sám. Williamsovy pokusy o střídání tváře “drsňáka” a citlivého parťáka jsou bohužel úsměvné.  Některé scény až tahají za uši svou nepřirozeností a sklouzávají ke klišé (např. během kamarádského srdnatého pokecu policajtů, který je zakončen postupným rozesmátím všech zúčastněných).  Střih je taky dost divoký, scény končí jakoby omylem, až to chudáka diváka vytrhne z děje. Možná byl Lumet příliš věrný scénáři, možná to způsobily krátké deadliny pro natočení filmu, každopádně, pokud máte rádi Lumetovy filmy, tak tento raději přeskočte. (24.11.2021)

Oproti předchozímu "Serpicovi", který zpracovával totožné téma, daleko rozsáhlejší a velkolepější (Serpico byl více o soukromém souboji proti korupci). Bohužel také daleko zdlouhavější a Treat Williams nemá Pacinovo charisma. Přesto poutavé zpracování souboje poctivého poldy proti zkorumpovaným kolegům. (12.09.2014)

Dvě a tři čtvrtě hodiny dlouhá kriminálka bez známých jmen, nu vskutku jsem se netěšil. Je to podobný námět jako Lumetovo Serpico - tedy polda rozkrývající korupci v protidrogové jednotce. Na rozdíl od Serpica je ale hlavní hrdina grázl co se zná s půlkou mafie, zásobuje feťáky a když začne zpívat, režisér se na něj spolu s celý okolím kouká jako na krysu, které se pomalu hroutí a rozpadá celý život. Je to dokumentárně natočené, s desítkami postav a jde to do neskutečné hloubky protože zkorumpovaní jsou všichni a drobná korupce, zlodějny či distribuce drog je jediná šance jak dostat mocné z trhu. Dá se říct, že v první půlce je to i zábavné, jak se hrdina motá s štěnicí mezi mafiány a velkými rybami a získává jeden důkaz za druhým. V druhé půlce to začne s nekonečnými soudy, výslechy a neustálým hroucením hrdiny chcípat; navíc Treat Williams ať se snaží jak chce prostě není Al Pacino. A ta stopáž je úmorná. Není to rozhodně zábavný krimi film, který bych doporučil, nicméně za tu hloubku si to aspoň 4* zaslouží. (26.02.2024)

"Prince of the City" je krásný epitaf pro sedmdesátkovou filmařinu, pocta mému milovanému New Yorku, stylový, řemeslně vytříbený snímek, který bych bez váhání zařadil do instantní klasiky, kdyby ... kdyby nebylo zoufale roztahaného a překomplikovaného děje, který ve mně ubil zbytky zájmu už během první hodiny. Napomohlo tomu i dost rozporuplné obsazení, kdy prvotřídní výkony hodně oslabují vyložené průsery v čele s Treatem Williamsem, který - což jako fanatický zbožňovatel "Hair" připouštím s krajním rozhořčením - je totálně neschopný herec. Jednotlivé scény bych si mohl pouštět do nekonečna, ale jako celek to nemá smysl. Promiň, Sydneyi. P.S. Zajímavé je, že ve filmu přeplněném podrazáky, kriminálníky a feťáky prakticky nelze identifikovat ani jednu zápornou postavu. I ten největší grázl má rodinu, o kterou se stará nebo obyčejnou hrdost, která přichází ke slovu v okamžiku krize. Hodně mi to připomíná Vonnegutovy knihy (ostatně v jedné z nich autor tento přístup otevřeně popisuje jako záměrný). Vzhledem k tomu, že jedna postava z filmu zmiňuje, že zrovna čte Vonneguta, zajímalo by mě, zda Lumet tímto filmem nevystřihl Kurtovi nenápadnou poklonu. (22.08.2012)