Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Působivý snímek z prostředí terezínského ghetta vznikl podle povídkové knihy Arnošta Lustiga Noc a naděje. Prostřednictvím mozaiky lidských osudů autoři zachycují dusivou atmosféru ghetta a ukázat, že ani v nesmírném ponížení neztrácejí lidé důstojnost a dovedou se i vzepřít. Úvod filmu představuje Terezín jako klidné a šťastné město, jehož dobře oblečení obyvatelé mají radost ze života. Je to však jen potěmkinovská iluze, vytvořená pro natáčení německé propagandistické reportáže. Generál SS Knecht, který zde vykonává inspekční cestu, vzápětí nařídí transport do vyhlazovacího tábora. Seznam obětí má svým podpisem potvrdit i předseda židovské Rady starších David Löwenbach. Zpráva o chystaném transportu smrti se dostane mezi obyvatele ghetta... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (72)

Marthos 

všechny recenze uživatele

Tisíce lidských osudů, uvězněných ve zdech terezínského ghetta. Město, které Vůdce daroval Židům. Láska, naděje, zoufalství, čekání na smrt. A také nekonečnost čísel. Lidé jako čísla. Už nikdy jako ovce! Lustigova literární předloha nabízí silný sugestivní příběh, který se prostřednictvím filmového obrazu stává nadčasovým poselstvím mimo rámec své doby, což může být částečně dáno také použtím ryze moderních prvků (vynikající hudební motivy z pera Jiřího Sternwalda včetně tragikomicky jiskřivé písničky). Snaha nalézt v zoufalé situaci alespoň několik šťastných chvilek se dnes jeví jako tichá, přesto troufalá vzpoura proti totalitní zvůli. Přesný výběr hereckých představitelů na obou stranách barikády – židovské (Štěpánek, Řanda, Brodský, Vinklář, Pešek, Štěpničková a celá plejáda dalších) i nacistické (Prachař, Vršťala) – zahrnuje do svého středu také nastupující generaci mladých v čele s Josefem Abrhámem, Františkem Němcem, Jurajem Herzem i teprve sedmnáctiletým Ladislavem Potměšilem. Mrazivý pocit ze závěrečné sekvence filmu – odjíždějící transport dvou tisícovek židovských obyvatel terezínského ghetta, bez milosti odsouzených na smrt – přetrvává i po opakovaných shlédnutích a zdá se, že jen tak nevymizí ani po bezmála půl století, které již od vzniku Brynychova snímku uběhly. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Mimořádně depresivní a působivý film, pro mě jeden z nejlepších filmů tzv. Nové vlny, a jeden z mých nejlepších filmových zážitků poslední doby. Ani netušíte jak jsem byl potěšen faktem, že tento film těsně před vánocemi, odvysílá ve svém filmovém klubu opět po nějaké době ČT. Vždyť už ho náročný televizní divák pomalu ani nezná.. Film se nám snaží zachytit lidské osudy obyčejných lidí, svázané navíc tou dusivou a tíživou atmosférou Terezínského ghetta a snaží se nám ukázat, že ani v nesmírném ponížení neztrácejí všechny ty lidé důstojnost a dovedou se i vzepřít. Jsou to vlastně vesměs jen prostí a obyčejní lidé, všichni postavení před tragickou životní zkoušku. Ladislav Pešek (starý vězeň Roubíček) podal neuvěřitelně silný a sugestivní výkon (i když ne přímo hlavní, stačilo pár minutek na obrazovce) a jeho výrok "Už nikdy jako ovce" se mi vryl nadobro do paměti. Všichni tito lidé marně se bránící nacistickému šikanování a zlovůli ve zdech ghetta ve mě zanechali skutečně silný nejen filmový dojem. Tuto Peškovu poválečnou roli bych snad jen srovnal s rolí ve filmu O Ševci Matoušovi. Rovněž tragická. Dále skvělý byl i starý žid Lowenbach (předseda židovské samosprávy), hrdinně odmítnoucího svůj podpis pro seznamy deportovaných v podání Zdeňka Štěpánka, či obersturmführer SA Moritz Herz kterého přesvědčivě s hrůzou v jeho výraze zahrál Ilja Prachař. Předlohou k tomuto filmu nám byli povídky ze sbírky Noc a naděje od známého židovského spisovatele Arnošta Lustiga, který sám na vlastní kůži poznal toto prostředí v ghettech v Terezíně, Buchenwaldu a v Osvětimi, avšak v roce 1945 se mu podařilo uprchnout s tzv. pochodu smrti. Asi to nejlepší od Zdeňka Brynycha co jsem zatím od něj viděl, co si budeme povídat jeho filmografie je přeci jenom značně nevyrovnaná a kolísavá. ()

Reklama

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Na poprvé mi to přišlo jako taková spíš průměrná podívaná, při druhém zhlédnutí na mě film zapůsobil mnohem víc. Transport z ráje (dokonale výstižný název) nesází tolik na atmosféru strachu a dojemnost jako jiné tématem podobná díla, spíš se k problematice staví více popisně, bez přehnaných emocí, s velkou dávkou pragmatismu (což nejspíš mnoha divákům odkojených na určitých opakujících se žánrových motivech příliš nesedne). Postavy, z nichž mě asi nejvíc zaujaly Binde a Vágus, jsou ve většině případů velmi dobře napsané a zahrané, a to ať už jde o nacisty (obrovsky přesvědčiví Prachař a Narenta) nebo obyvatele Terezína. Ti jsou tak nějak smíření se svým osudem, a přestože mají strach a bojuje v nich pud sebezáchovy s udržením si posledních zbytků lidské důstojnosti, snaží se ke svému osudu přistupovat ponejvíce střízlivě (třeba taková Lízinka by byla v jiné době a na jiném místě nejspíš považována za pořádnou couru, zde však v předvečer transportu rozhodně ne). A obsazení je vůbec velkou devízou tohoto filmu, protože se divák dočká spousty začínajících herců, stejně jako zkušených veteránů. Silné 4*, trochu neprávem nedoceněný snímek. "Už nikdy jako ovce!" ()

zette 

všechny recenze uživatele

CSfilm je ma nejoblibenejsi TV stanice, nechapu ale, jak mohou dat do vysilani film bez titulku, ve kterem se minimalne ze 2/3 mluvi nemecky... Spoustu veci z filmu mi tedy uslo. Rezie jako by klouzala jen po povrchu a misty film pusobi az nezucastnene ci dokumentarne. Slusne herecke obsazeni, nikdo ale nemel vetsi prostor zaujmout. ()

hous.enka 

všechny recenze uživatele

Hvězdně obsazený snímek o jednom z nejděsivějších protektorátních měst - o Terezíně. Film je zarámován návštěvou generála, který má zajistit, aby v Terezíně mohlo proběhnout filmování Červeného kříže. Myslím, že zcela správně nesledujeme osud jednoho hrdiny, ale celého ghetta, protože individualismus v Terezíně by byl poněkud zavádějící a líbivý. Tahle forma je pro mě mnohem přijatelnější a opravdovější. ()

Galerie (1)

Zajímavosti (6)

  • Juraj Herz, který působil jako pomocný režisér, byl v době natáčení filmu častým návštěvníkem pražského nočního podniku Alhambra. Tam se seznámil se zpěvákem Rudolfem Cortésem a přemluvil ho, aby ve filmu zahrál esesáka. Bylo to v té době pro diváky dost velké překvapení. (raininface)
  • Snímek využívá motivu vydávání přikrášlené fikce za skutečnost (pro říšskou propagandu) – to je posléze konfrontováno se skutečným dramatem kolem chystaného transportu. (ČSFD)
  • Filmovanie prebiehalo v Terezíne. (dyfur)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno