Vetřelec: Vzkříšení

Na způsob jakým dokázali Ridley Scott a James Cameron rozehrát jedinečnou emoci s mistrovskou formou paradoxně právě jednoduchosti, ale zároveň v dokonalosti filmu, kdy otevřeli prostor sci-fi k tomu, že prožitek z něj nestárne ani o vteřinu ani po desítkách let - hrůza a panika jaké jsou zachyceny v čiré a virtuózní podobě: tu J-Pierre Jeunet nedokázal udržet geniálnost tak vysoko. Ale dokázal se velmi přiblížit. Má výborné nápady a skvělou režii. I když je divák "rozmazlen" s prostředí jedinečné podívané s prvních dvou dílů, RESURRECTION ho bude velmi bavit ! (30.06.2012)

Snaha vetřelce namnožit a udělat z nich svou zbraň trvá. A snaha oživit Ripleyovou taky. Zvlášť když onu vetřelčí královnu nosí ve svých útrobách. Astronautka Ellen je zpět, sic jiná, než ji známe, každopádně nejslavnější vesmírná hororová sága pokračuje. V hlavní roli: hodně krve a lepkavého slizu. A výborná scéna pod vodou. Brzy je tu jen malá skupinka přeživších, která se pomalu zužuje. A místy velmi efektně. Celkovému dojmu hodně pomáhá výprava, chodby kosmické lodi jsou skvěle aranžované, kamera Dariuse Khondji je příjemně temná, avšak přehledná a Jeunet na režijní stoličce dokázal, proč se všichni klaní před jeho vizuálním stylem i smyslem pro (černý až absurdní) humor. Kdyby první dva díly dvou výborných tvůrců nenasadily laťku tak zatraceně vysoko, o těch čtyřech hvězdách bych uvažoval snáz. (06.10.2015)

"Vy jste mrtvá! - To slyším často." Máma Ripleyová a její zubaté dětičky počtvrté dělají co mohou, ale přece jenom děsí, napínají a baví o něco méně než v minulosti. Já jsem však fandou zbraní nekonečných kalibrů, poletování vesmírem, slintání i zlověstného cvakání zoubkama, takže jsem si ten sešup od kultu k oddechovce celkem užil. (05.04.2016)

Spíš než díl vetřelčí ságy to připomíná něco na způsob Riddicka, ale mě to příjemně překvapilo. Rozhodně je tu charizmatická hrstka anti-hrdinů v čele s Perlmanem, Sigourney opět není co vytknout a navíc se tu objeví jak Brad Dourif tak Leland Orser - známí to filmoví pošuci, aby si přidali dalšího pošuka do sbírky. (Dourif je tu tradičně maniakální, viz "motýlek"). Příběh není špatný a navíc se tu vetřelci objeví v asi nejlepší kvalitě (versus film do ságy nepočítám). Některé scény jsou celkem originální a nechybí ani závany černého humoru, doufám že celý konec s mutantem měl být černý humor. Ostatně, obyčejné vysátí dveřmi by už přece jenom byla trochu nuda. (26.01.2011)

Naklonovaná talentovaná paní Ripleyová, trénink basketbalu, kostka whisky a závěrečné vykuklení překrásného motýlka. Pár zajímavých nápadů, jinak tupé béčko se scénářem plným děr vyleptaných kyselinou. Vetřelčí vzkříšení snad, umrtvení vašich nervů nulovým napětím zcela jistě.. V rámci série o Alienech mě zaujalo, jak se každý film profiluje v charakteristických barevných tónech (u Scotta je to gotická čerň a šeď, Cameron je ocelově namodralý, Fincher ohnivě oranžový a nyní Jeunet slizce zelenkavý) a taky to, že jména androidů byla postupně Ash (I.Holm), Bishop (L.Henriksen) a Call (W.Ryder), což nám tvoří hezkou abecednou posloupnost a já již nedočkavě čekám na Vetřelce 11, kdy bude Kryton kosit zubaté Gigerovy stvůry plazmovou puškou napojenou na tříselnou zásuvku.. (26.02.2010)