Pan Smith přichází

Spočiatku zdanlivo propaganda, ale v skutočnosti naopak značná a otvorená kritika systému. A aj "demokracie", režimu ktorý nebude asi nikdy existovať bez úvodzoviek. To len pre uvedenie na pravú mieru (ujo Cival). A geniálne výkony hlavne Capra a Stewart, ale aj Jean Arthur bola očarujúca. Je obdivuhodné aké farbisté postavy sa dali vytvoriť v čb filmoch... "When I came here, my eyes were big blue question marks. Now, they are big green dollar marks." (18.04.2013)

Po zkušenosti se vskutku úžasnou Úžasnou událostí jsem od Pana Smithe čekal rovněž výjimečně silný a vzhledem k ostřejšímu kritickému námětu i hodnotnější snímek. Nevyplnilo se to stoprocentně... Capra sice opět mistrně pracuje se záplavou nebývale inteligentních a jemnohumorných dialogů, takřka neznatelně zvládá zakomponovat do klíčového politického dění působivou milostnou zápletku a jeho hrdina, idealistický a nesmírně přesvědčivý James Stewart, se stává s ubíhajícími minutami prototypem sympatie a filmového klaďase. Bohužel, zatímco kouzelný Mr.Deeds byl svými myšlenkami přístupný globálně, Mr.Smith je až neuvěřitelně patetický a čpí z něj arogantní americké vlastenectví v obřích výparech, které Capra, jakkoli působivě, ještě rozdmýchává sentimentalitou některých obrazových montáží nebo monologů (viz chlapec, který čte v kameni vytesaný Lincolnův projev, zatímco jistý veterán za jeho zády hrdě přitakává). Příběh je to stále oslovující a aktuální, ale svým hrdinským charakterem a dost polopatickým znázorněním těch dobrých a zlých mě přeci jen trochu zklamal.... 80% (09.12.2015)

Film, který mě srazil k zemi natolik, že jsem si jej musel vzápětí pustit ještě jednou. Caprova schopnost přesvědčit, že se slušností a ideály se ještě dá někam dojít a bojovat, je obdivuhodná... navíc není sentimentální, ani citově nevydírá. Frank Capra svůj příběh buduje tak fikaně, že na začátku se cynický a protřelý divák dívá na Smithe jako na idealistického slušňáka, který nemá ponětí o skutečném světě, ale když mu uvěří a Smith si jej získá na svou stranu, musí projít stejným otřesným poznáním a prozřením jako on, to vše vrcholí geniálním monologem v Senátu, kde James Stewart podal jeden ze svých nejlepších výkonů. A závěr je typicky caprovsky mnohoznačný... Je jen škoda, že tento mistrovský kousek u nás není skoro známý, což ostatně postihlo většinu Caprových filmů (i dokonalý Život je krásný prošuměl televizemi bez většího ohlasu, navíc kolorovaně). (27.11.2004)

Ohromná vec! Dvojka Capra-Stewart znova zafungovala na jednotku, pričom ide opäť o jednu z rolí, v ktorej sa Stewart - miláčik národa - našiel a ktorá mu padla ako uliata. Nikto na svete nedokáže zahrať stelesnenú dobrotu, poctivosť a vlastnecectvo tak ako to vedel tento herecký maestro. Prirodzene a bez pátosu. Určite to takto videl aj Capra a preto tohto herca obsadil. Stewart sa podľa môjho názoru ani nemusel ktovieako snažiť, jemu všetky vlastnosti predstavované postavou mladého idealistického senátora, ktorý sa rozhodol postaviť čelom skorumpovanej politickej mafiánskej mašinérii, boli totiž prirodzené už od narodenia. Je známe, že to bol veľký vlastenec, verejný aktivista, skaut, poctivec a dobráčisko. Nechápem tie výčitky ohľadom naivity snímku, pripomínať slušnosť, čestnosť a poctivosť medzi ľuďmi predsa nemôže byť naivné, veď predsa je to tá najelementárnejšia vec, ktorá by mala byť vlastná každému, skôr naopak, je škoda, že to treba pripomínať. Nádherný film akých je naozaj len málo. (14.06.2016)

Již jsem viděl vstupovat do politiky několik sympaťáků, kteří chtěli něco udělat pro své voliče. A taky jsem je viděl utíkat ze sněmovny či senátu se staženýma kalhotama, bez financí a s jednosměrnou jízdenkou do vězení. Hommo politicus je totiž člověk sympatický, skvěle řečnící, bojující výhradně za práva toho, kdo mu nejvíc zaplatí a nesnášející ty, kteří by mu chtěli zabránit v rozhazování státních peněz. A to by důvěřivý zálesák Smith chtěl, jenže jeho soupeřem je lobbista Taylor ovládající média, politiky i veřejné mínění a to je těžký kalibr. Takže Jeffe do něj, ať alespoň ve filmu vyhraje spravedlnost, když ve skutečném životě si Tonda Blaník vždycky ve sněmovně najde nějakého toho Kalouska, který mu jeho zájem prosadí. (16.07.2015)