Touha smrti
Death Wish
Túžba smrti
Death Wish
Death Wish
Režie:
Michael WinnerScénář:
Wendell MayesKamera:
Arthur J. OrnitzHudba:
Herbie HancockHrají:
Charles Bronson, Vincent Gardenia, William Redfield, Steven Keats, Stuart Margolin, Stephen Elliott, Jack Wallace, Kathleen Tolan, Edward Grover (více)Obsahy(2)
Osamělý mstitel Paul Kersey (Charles Bronson), vybavený jen svojí zbraní Magnum, se vydává do ulic New Yorku, aby vykonal spravedlnost na lidech, na které policie nestačí. (Bontonfilm)
Videa (1)
Recenze (221)
Tak ako je Charles Bronson nesmierne škaredá, tak je aj nesmierne charizmatická osobnosť. Pár filmov som v mladosti videl, no nejaké predsa len ušli mojej pozornosti. "Přáni smrti" bol jeden z nich, teraz som to dobehol a vôbec nebanujem, i keď je to opätovne snímok na hrane mojej tolerancie. Drsné, príbehovo jednoduché, istým spôsobom "zábavné", teda presne také, aké boli takmer všetky akčné filmy s týmto človekom v 70´tich rokoch. Dobrý film .. ()
Jsem velice zklamán. Film je absolutně o ničem. Charles Bronson sice dělá co může, ale není to co platné. Přitom ten děj je velice zajímavý. Pár padouchů mu zabije manželku a následně znásilní dceru. On pak bere spravedlnost do svých rukou a vydává se na pomstu. Z tohoto snímku šlo vymačkat mnohem více. Je to veliká škoda, protože film mě hned vyšuměl z paměti a vím, že si ho už nikdy nepustím. Pane režisére Winnere, příště něco lepšího (bohužel už bez Bronsona). ()
La Divina commedia: Inferno. Pohrávam sa s myšlienkou pripodobniť Winnerovu klasiku Božskej komédii Dante Alighieriho, pretože to jednak vyhovuje mojim účelom a jednak je to prirovnanie veľmi zábavné (čo nemôžem povedať o filme). Charles Bronson ako Dante alias Paul Kersey (veterán z vojny v Kórei) a Hope Lange ako jeho sladká Beatrice alias Joanna, ktorej smrť (následkami kopnutia do hlavy) ho privádza na cestu krvavej odplaty a diváka prevádza deviatimi kruhmi pekla. Po tragických úvodných titulkoch vo forme dramaturgicky nezvládnutej idylickej obrazovej koláže so záverečným gýčovým odchodom do západu slnka sa začína prehliadka košatého stromu neschopnej réžie a autorských rozhodnutí, ktoré ma neprestávajú udivovať. Tézovitá myšlienková koncepcia námetu je, naproti tomu, že sa nás Winner snaží presviedčať moralizujúcimi dialógmi s extrémnym nadbytkom nepríťažlivej demencie o opaku, využitá len na budovanie lineárnej cesty k diletantsky odbitej akcii, v ktorej Bronson strieľa po všetkom, čo sa pohne a javí jasné známky zločinnosti (tj. drží v rukách nôž, úlisne sa usmieva alebo je černoch). Najprv však musíme pretrpieť spoločne s hrdinom, nasadzujúcim kamenný výraz (ktorý statočne drží po celú stopáž - je jasné, u koho sa Steven Seagal učil) informáciu o manželkinej smrti, cestu na vidiek, kde sa z pacifistického architekta pod vplyvom rekonštrukcie westernovej prestrelky vykľuje vražedný ostrostrelec (čo sprevádza ďalší dementný dialóg, ktorý si navyše odporuje s tým, čo sa hovorí v predchádzajúcich scénach), aby sa napokon po uzavretí dohody s klientom a dokončení prác na stavbe vrátil do New Yorku. Naďalej ide po presne nalinkovanej ceste, lemovanej telami bezhlavo zabíjaných mladíkov, aby sa nudne a obzvlášť nezaujímavo dostal až do finále, ktoré len tak mimochodom presviedča diváka o tom, že môže beztrestne vraždiť a nič sa mu nestane. Zaujímavá antitéza Hitchockovho The Rope a z hľadiska žánrového vývinu i príbehoch budujúcich legendy o tajomných mestských hrdinoch z našich radov istotne objekt hodný preskúmania, z môjho pohľadu dno mainstreamovej produkcie 70. rokov, ktoré len tak niečo nepredčí. A nepomáhajú ani trápne pokusy o humor, obdivuhodne príšerne zakomponová (sama o sebe však vynikajúca) hudba Herbie Hancocka a zvyšok obsadenia, ktorý pôsobí ako náhodný komparz nahnaný na pľac priamo z ulice (trojica výtržníkov vedená mladým Jeffom Goldblumom i bez make-upu desivejším než v Cronenbergovej Muche, ktorých vrcholným aktom anarchie je sprejovanie hákových krížov a občasné znásilňovanie, jasne kraľuje). Nemám síl hľadať pozitíva (ktoré by som zrejme i tak nenašiel). Možno som len už z takýchto filmov vyrástol. 0% ()
Přání smrti je filmem který abych se přiznal vůbec nevím jak hodnotit, na jednu stranu bych mu dal za 5* na druhou ale i odpad! Film pojednává o člověku, který bere právo do svých rukou (otázka bezmocnosti zákona proti organizovanému zločinu), filmy tohoto druhu vůbec počátkem sedmdesátých let zažili jakousi konjunkturu. Proti svým rivalům vystupovali na vlastní pěst již Clint Eastwood jako "Dirty Harry" (71) nebo Gene Hackman ve filmu "French Connection" (71). Co však předvedl Charles Bronson v tomto filmu, překonalo vše, co jsem zcela určitě nejen já, měl do této doby tu možnost vidět. Newyorský architekt Paul Kersey jako osamělý totálně bezcitný mstitel na cestě za odplatou (za znásilnění jeho manželky a dcery, manželka umírá, dcera se už neprobudí z kómatu). Policie je později úplně bezmocná a tak později Paul sahá ke zbrani sám (je tu jasný důvod, ale je tu i jiný, poté co shlédne jedno kovbojské představení a poté co si de pak ještě zastřílet, kdy se svěří svému kamarádovi, jak byl jeho otec psanec a kdy ho pak nakonec zabili) zcela jistě zde se v něm probudili všechny své pudy a geny a zcela jistě toto byl ten druhotný impulz k jeho pozdějšímu činění. Film má dobrý scénář, ve skutečnosti je toto téma stále více jak aktuální, plno lidí na všech internetových diskuzích, když se řeší nějaká ta sviňská nespravedlnost to vidí podobně (v novodobé civilizované společnosti by se však toto nemělo dít). Nakonec ale přeci jen šlo z filmu vytěžit skutečně něco víc, poté co Paul sahá ke zbrani a zcela nesystematicky se vždy pokusí vyprovokovat mladé rowdies aby je nakonec mohl zastřelit, jen tak pro parádu, poté co ho chtěli v uvozovkách jen okrást (kde je ale záruka že by ho nakonec jako svědka nezabili oni?). Bronson se v tomto filmu držel starého odvěkého islámského zákona "oko za oko, zub za zub," jenže, za 1, vůbec nemusel, některé ty nepochopitelné násilné vraždy byly prostě zbabělé, jako střelba zezadu do zad, na útěku atp, 2, vždyť on se mstil všem, jen ne zrovna těm kteří mohli za vraždu jeho ženy, ty se pak náhle vypařili, on je nehledal, on se přeci zajímal jinýma a později konflikty přímo vyhledával, zajímavé že byl vždy u všeho dění, prostě ve správný čas na pravém místě, jako kdyby se všechno točilo jen kolem něj, směšné. V New Yorku se to delikventama jen hemžilo a poté co vzal Paul vše do svých rukou (takový pěkný název domobranec), pomohl bezradné policii snížit kriminalitu s nějakých 900 zločinů za týden na polovinu! 3, všechny ty vraždy byly na jedno brdo, žádný větší nápad, 4, všechny ty rowdies jako by si z oka vypadli, víceméně byli všichni i poněkud směšní, jen to úvodní trio v úvodní scéně doma bylo nejlepší a jako scéna jednoznačně nejsilnější z celého filmu. Tak nějak nevím, film ve své době musel dosti pobouřit, jako máloco jiného předtím, je mi i jasný že člověk občas prostě takhle smýšlí, nikdo z nás nemůže sám za sebe říct, jak by se choval, když by se dostal do takové to nelichotivé situace, navíc když člověku prdne v bedně, ale stejně nedoporučuji, co kdyby se takovými to pravidly řídil každý z nás? Jak by to vypadalo? V Americe je to možná možný už od dob Divokého západu, kde by byl určitě Charles jako doma, proto později takové to role, ale co třeba tady u nás v naší malé zemičce, nevím, ale takový sladký konec jako v tomto filmu by Charlese Bronsona asi nečekal a troufám ci říct že ani v Americe ve skutečnosti. Ale je to přeci jen film, z novodobé historie mi podobný případ v takovém to rozsahu co se týče vražd není znám. Finále bylo prostě jedním velkým zklamáním, jinak se film snad celkem i povedl a přesně takovéto role prostě Bronsonovi vždy seděly. () (méně) (více)
novodoby "western" ktory sa z divokeho zapadu prenasa do divokeho "velkomesta" v tomto pripade New Yorku (dirty harry zamieril do San Francisca) kde sa laviciak a pacifista bronson meni v kruteho pomstitela trestajuceho grazlov za to co spravili jeho rodine... bronson je vynikajuci a jeho prerod zo slabocha (ktory po prvej akcii zvracia) mu verime (urcite i vdaka tomu ze vzdy hral drsnakov), horsie je to zo zvyskom osadenstva ktori su dost pre-afektovany (hlavne kerseyho zat a i detektiv okocha a jeho konstanty kasel, ktory ide paulovy po krku, je miestamy otravny)... winner reziruje celkom dobre i ked obcas z filmu citit urcita televiznost i vdaka hudbe (pripominajucej mi colomba)... ()
Galerie (73)
Zajímavosti (28)
- V priebehu natáčania bola v New Yorku taká zima, že členovia štábu museli na hlavách nosiť kukly. (m.a.t.o.)
- Po vzhliadnutí filmu bol autor knižnej predlohy Brian Garfield nespokojný s výsledkom, čo ho donútilo napísať pokračovanie s názvom "Death Sentence" ("Rozsudok smrti"). Knihu v roku 2007 sfilmoval režisér James Wan, ale s úplne odlišným príbehom, pričom sa držal len niektorých častí Garfieldovho textu. (m.a.t.o.)
Související novinky
Jak by vypadal Batman od Aronofskyho?
Poté, co Batmana na pár let pohřbil Joel Schumacher a předtím, než ho znovu vzkřísil Christopher Nolan, koketovalo studio Warner Bros. s myšlenkou, že by netopýřího hrdinu mohlo na velké plátno… (více)
Eli Roth natočí remake Přání smrti
Dávno předtím, než vzal do ruky bouchačku Liam Neeson, tu byl Charles Bronson. Jeho Přání smrti téměř vynalezlo "taťkovské" filmy o pomstě, takže není divu, že se Hollywood už dlouho snaží o remake.… (více)
Cruise nepovede nových Sedm statečných
Nejspíš dobře víte, že je současný Hollywood semeništěm nepřeberného množství remakeů a rebootů. Zvláštní zálibu v nich má studio MGM, které spoluprodukuje Hobity nebo Bondovky a i jinde se snaží… (více)
Bruce Willis a Přání smrti?
Remake akční klasiky Přání smrti z roku 1974 měl původně pod palcem Sylvester Stallone, pak na něm víc jak rok pracoval Joe Carnahan. Ten ale minulý měsíc odstoupil kvůli obvyklým „tvůrčím neshodám".… (více)
Reklama