Režie:
Michael WinnerScénář:
Wendell MayesKamera:
Arthur J. OrnitzHudba:
Herbie HancockHrají:
Charles Bronson, Vincent Gardenia, William Redfield, Steven Keats, Stuart Margolin, Stephen Elliott, Jack Wallace, Kathleen Tolan, Edward Grover (více)Obsahy(2)
Osamělý mstitel Paul Kersey (Charles Bronson), vybavený jen svojí zbraní Magnum, se vydává do ulic New Yorku, aby vykonal spravedlnost na lidech, na které policie nestačí. (Bontonfilm)
Videa (1)
Recenze (221)
"JAK NAZÝVÁŠ LIDI, KTEŘÍ KDYŽ JSOU OHROŽENI, TAK SE NEBRÁNÍ, JEN UTEČOU A SCHOVÁVAJÍ SE?" - "CIVILIZOVANÍ?" V 70. letech přesídlili kovbojové Eastwood a Bronson z divokého Západu do zločinem zamořených moderních velkoměst a s sebou vzali i staré dobré pěstní právo. Na toto převlečení kabátu symbolicky odkazuje v PŘÁNÍ SMRTI scéna z westernového městečka i závěrečný rozhovor Kerseyho s buldočím policejním inspektorem ("NECHCEME VÁS V NEW YORKU. UŽ NIKDY." - "INSPEKTORE, DO ZÁPADU SLUNCE?"). Narozdíl od hláškujícího macho poldy Harryho je ale Paul Kersey obyčejným člověkem, liberálem a obětí násilí, která postupně přehodnocuje svůj světonázor, přechází do ofenzívy a po zabití prvního chuligána doma zvrací. Hrdinu na jeho cestě provází solidární mlčení zachráněné oběti, hlasitý souhlas veřejnosti a později i tichá podpora ze strany policie. Veřejnost však neaplaudovala jen na plátně, ale i v kině, což kritiky právem značně znepokojilo a samotný Bronson musel později veřejně vystoupit a nabádat k tomu, aby lidé v době vzrůstající pouliční kriminality film nenapodobovali. PŘÁNÍ SMRTI je řemeslně odvedený sedmdesátkový thriller, vděčící za svou působivost kontroverznímu, ve své době aktuálnímu tématu. Následná pokračování bohužel degenerovala do Reaganovských akčních béček 80. let. Podle stejnojmenné novely Briana Garfielda. ()
Charles Bronson jak ho znám a opět dokonalý. Dlouho jsem s ním žádný film neviděla , ale ten konec přímo vybízí k pokračování. Tyhle role mu přímo sednou, je tím už pověstný....z chlapa, který si žije klidně svůj život s krásnou ženou a najednou se okolnosti promění tak, že je z něj ten pověstný mstitel, který se nemůže spolehnout ani na veřejné činitele, protože spravedlnost někdy zkrátka nefunguje a je bezmocná proti tolika parchantům v jednom městě. Nedokáži absolutně odhadnout, jak by jednal táta, kterému by se to stalo a ti grázlové by zůstávali stále na svobodě. Jó, život je někdy krutý boj. ()
Dnes uz klasika ktera nastartovala velmi plodnou serii Charles Bronson si jako nemilosrdny mstitel vykracuje spinavymi ulicemi a cisti je od lupicu vrahu nasilniku a dalsi verbeze takovymu hrdinovy proste nejde nefandit jednicka je nejtemnejsi z cele serie a krome pribehu osamneleho mstitele nastavuje i tvar vlne nasili a nepospinene arogantni spolecnosti neschopne se ji postavit muze to sice vyvolavat urcite predsudky ale film jako takovy proste i po temer 40 letech funguje bezchybne a stale velmi aktualne jo a abych nezapomel Bronson byl fakt frajer! ()
Myslel jsem, že jde o béčko, kde Bronson s raketometem a brokovnicí čistí New Yorské ghetto od lidské špíny, to jsem si asi pamatoval špatný díl, protože zde na mě vybafl vcelku komorní film o velké ztrátě a pomstě aplikované ne na jedince, ale obecně na skupinu. Prvních několik minut působí velice kýčovitě, když musíme sledovat extrémně zamilovaného Bronsona se svou ženou trávící romantickou dovolenou na Hawaii, přičemž všichni víme že jeden(a) z nich to má spočítané, tvůrci nám však chtějí ukázat, že to byla fakt velká láska. Zde ještě stále přetrvával původní dojem, že jde o nablblé béčko. Pak ale přijde návrat do špinavých ulic New Yorku, kde mlaďoučký, ale zatraceně slizký pouliční kriminálník Jeff Goldblum s partou ve velmi syrové a naturalistické scéně zabijí Bronsonovu ženu a znásilní dceru. Zdrcený Bronson odjíždí pracovně do pistolnického městečka Tusconu, kde se naučí se zbraní (mimochodem celé Tusconovské intermezzo je povedené a zábavné) a po návratu bere spravedlnost do vlastních rukou. Ne však způsobem, že jde trapně přímo po vrazích své ženy, nýbrž se toulá nočním NewYorkem a zabíjí každého kdo se ho pokusí okrást, čímž se posléze stává pro místní lidi hrdinou zvaným „Domobranec“, který podněcuje ostatní obyvatele velkýho jabka vzepřít se proti vysoké míře zločinnosti. Myšlenka filmu, ač velmi jednoduchá je velice nosná a je zpracována způsobem, který je oprostěn veškerých patetických kýčů a plkavého patriotismu, čímž se stává skutečně uvěřitelná a o to více fascinující. SPOILER: Například fakt, že vrahové Bronsonovy ženy zůstanou nepotrestáni je příjemný závan realismu, který jsem upřímně nečekal (byl jsem smířen s faktem, že poslední oběti „Domobrance“ budou právě tihle tři zlodějičci, kteří se před smrtí nějak prořeknou, pomsta by tak byla uzavřena). Charles Bronson válí jako ďábel, nikomu jinému bych ten kamenný výraz, vnější sílu a chladné jednání při zjištění ztráty milovanémanželky nevěřil, jako tomuhle na první pohled ostrému chlapovi! Debilní komentáře: Matty ()
Hmmm, u Charlese Bronsona je problém - postavu pacifisty mu nemůže věřit snad vůbec nikdo, a tak od samého začátku filmu prostě čekáte, kdy (a jak) bude newyorské ulice od kriminálních živlů všeho druhu čistit. Nutno podotknout, že když k tomu dojde, činí tak Bronson poctivě a efektně, ale zase - chová se téměř jako profesionální ostrostřelec a na tom, co dělá, není pranic šokujícího. A to je velká škoda. Možná, že s jiným, "pacifičtějším" hercem by to dopadlo jinak, lépe. Možná. ()
Galerie (73)
Zajímavosti (28)
- Po vzhliadnutí filmu bol autor knižnej predlohy Brian Garfield nespokojný s výsledkom, čo ho donútilo napísať pokračovanie s názvom "Death Sentence" ("Rozsudok smrti"). Knihu v roku 2007 sfilmoval režisér James Wan, ale s úplne odlišným príbehom, pričom sa držal len niektorých častí Garfieldovho textu. (m.a.t.o.)
- Pokračovanie s názvom Túžba smrti 2 (1982) bolo do kín uvedené až osem rokov po premiére prvého dielu. (m.a.t.o.)
- Po úspechu filmu Drsný Harry (1971) bola úloha Paula Kerseyho ponúknutá Clintovi Eastwoodovi. Ten ju odmietol, pretože mal pocit, že takáto úloha by mu nesedela. Tvorcom odporučil obsadiť do hlavnej úlohy Gregoryho Pecka. (m.a.t.o.)
Reklama