Jádro

Po všetkých stránkach čistý štandard. Tak trochu napínavé, tak trochu nudné, tak trochu sentimentálne, tak trochu blbé a tak trochu vtipné a príjemne odľahčené. Niečo medzi Armageddonom a Deep Impact, akurát ani poriadne akčné, ani dostatočne psychologické. Light dobrodružstvo v technicky brilantnom a herecky pôvabnom prevedení. (26.05.2003)

Víte, jako právník mám jistou mez, za kterou už nejdu, když přijde na hájení stanoviska mnou zastupované strany - souvisí to se sebeúctou, ale i s etikou obecně. Proto třeba nejsem ochoten tvrdit naprosté právní zhovadilosti, používat právní věty z judikátů bez ohledu na jejich kontext, a tak podobně. A proč to ten pták blije zrovna sem, ptáte se?:) Za prvé - protože může;) Za druhé - protože stejně tak je podle mě jistá míra, za kterou by (opět podle mě) při dělání pitomce z diváka neměl jít scénárista, ba ani producent. A Jádro, i když mě izolované výkony některých jeho postav bavily (zejména Stanley Tucci), je HODNĚ za tou hranicí, za kterou je podle mě i Armageddon, ale Michael Bay má prostě ten dar, který dělá i ty jeho obří roboty tak moc zábavnými:) Dvě hodiny zcela šíleného zachraňování světa, prošpikované všemi klasickými atributy katastrofických filmů - zde výjimka: nikoliv "naše vláda se už desítky let usilovně připravuje", ale "zneuznaný, ale o to geniálnější afroamerický supervědátor se uprostřed pustiny desítky let tomuto tématu věnuje" - a po okraj naplněné tak děsnými bejkárnami, že ani pod vlivem návykových látek jsem se nedokázal bavit tím, co se ve filmu děje. Leda tak ve smyslu "Jóó, hobluj, bude to ještě drrrsnější?":) Ačkoliv to ten chlápek občas přehání, v tomhle případě vřele doporučuji D-fense a jeho "recenzi" na tento spektákl (www.dfens-cz.com, rubrika Kultura, článek Múví: The Kchór), protože jsem se u ní pobavil daleko lépe než u Jádra samotného. Promiň, Hilary, tentokrát je to fakt jen 40%. (15.03.2009)

A ono to není vůbec blbé... snad fantasmagorické, přehnané, naivní, ale při tom všem zábavné a prosté odpudivých nacionalistých konotací některých žánrových souputníků. Fyzik zřejmě při sledování za vlasy přitažené zápletky kolabuje, logika podřimuje, ale napětí to má, herecké výkony "se dají", triky jsou příšerně umělé, nicméně k papundeklové estetice Jádra docela sedí. Rozhodně kvalitnější katastrofický film než Den poté či Armageddon. Alespoň si to nehraje na velké krásné Á, ale snaží se to jen a jen pobavit, což se do důsledku vzato při nízkých očekáváních docela dobře daří. (24.08.2005)

Ocelový krtek v nádži džusu nakopává zadek přírodním zákonům a v X-tém odvaru Armageddonu míchá slušný poměr zábavý a roztomilé naivity. Měl jsem radost, že si může nechat v kině po delší době úplně vypláchnout mozek a nepřemýšlet na strhujícími pointami (jakkoliv je mám rád :) a podobným zvěrstvem. Je to zkrátka klasická letní jednohubka, která se nesnaží tvářit vážně a bohudík si na nic nehraje a v tom je její hlavní deviza. Ale kdyby se Jádro dostalo náhodou před zrak mému fyzikáři, asi by si pro něj přijeli velice brzo... (20.06.2003)

Čekala jsem, že to bude hodně špatné a byla jsem mile překvapená. Příběh, nápadně připomínající Drtivý dopad a Armageddon, není z nejoriginálnějších, ale to v tomto případě ani moc nevadí. Je to absolutní hovadina, má to místy opravdu šílené dialogy, ale člověk se při filmu vůbec nenudí. A to je pro mě důležité. Prostě příjemná oddychovka, která se naštěstí nebere příliš vážně a divák si užije i pár vtípků. Především se tu ale sešli samí skvělí herci, z nichž nejvíce vyniká Stanley Tucci jakožto namyšlený vědec. (26.05.2003)