Reklama

Reklama

Zákony pohybu

(seriál)
všechny plakáty
Československo, 1978, 12 h 27 min (Minutáž: 45–69 min)

Scénář:

Miloš Smetana

Kamera:

Eduard Landisch

Hudba:

Karel Mareš

Hrají:

Viktor Vrabec, Vladimír Ráž, Martin Růžek, Luděk Munzar, Jiří Štěpnička, Antonín Procházka, Josef Somr, Viktor Maurer, Vlasta Fabianová, Ota Sklenčka, Ilja Prachař, Jiří Vala, Věra Bublíková (více)
(další profese)

Epizody(13)

Obsahy(1)

Děj nás zavede do kolotoče každodenních problémů zaměstnanců národního podniku Radiana, vyrábějící litinové radiátory. V prvních dílech se točíme kolem osudů starého vedení podniku, kdy svědomitého ředitele Drachslera (M. Růžek) jeho náměstci a okolí neustále obelhávají, nabádají ho k nekalým machinacím, což má za následek, že ředitel je ve čtvrtém díle odvolán a na jeho místo je dosazen mladý, úspěšný a svědomitý ing. Hájek (Viktor Vrabec). Ten po následující díly nitku po nitce rozmotává spletenec lumpáren, které po svém předchůdci zdědil a snaží se celý podnik dostat opět na vrchol. Toto hlavní téma je doprovázeno osudy mnoha dalších postav. (ČSFD)

(více)

Recenze (53)

krokodlak 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Zákony pohybu jsou kvůli minimálnímu reprízování bohužel téměř zapomenutý seriál, ale o to příjemněji mě překvapily, myslím, že jim dost prospělo vystřídání pseudoartistního scénáristy Dietla mnohem syrovějším Milošem Smetanou. Tvůrci zřejmě dostali zadání kritizovat povolené nešvary za účelem upevnění socialistické morálky, avšak této příležitosti využili k vytvoření dost krutě zábavné satiry dysfunkčnosti státně socialistického ekonomického systému a seriál je tedy skvělým dobovým dokumentem. Potíže s plněním plánu, přebytky, nedostatky, rozkrádačky, melouchy, novátorství realizovatelné pouze tajně či neschopnost zbavit se agresivně líných dělníků (drsní chlapáci ztvárnění Somrem a Faltýnkem si dokonce troufli na urážku nadřízeného: "Vy byste chtěl jednat s dělníkama jako za kapitalistů.") skládají dohromady vskutku apokalyptický obraz, který patrně byl důvodem, proč se seriál hrál před Listopadem pouze jednou. V posledních třech dílech se sice autoři snažili na poslední chvíli seriál zlegitimizovat toporným sentimentem a až pohádkovou didaktikou, avšak když už jsem pomalu začínal být naštvaný, že se dílo úplně zkazilo a spadlo do propagandistické šedi, tak tvůrci přišli s absolutní bombou v podobě ženské dělnické vzpoury. Herecké výkony jsou na normalizační poměry až překvapivě intenzivní, nejlepší bylo rozhodně původní vedení Radiany sestávající se z Růžkova lidsky sympatického, ale manažersky již naprosto vyhořelého ředitele Draxlera, jehož naivita a bezelstný alibismus umožnily zlým náměstkům v dokonalém podání Munzara, Brouska a Urbánka zcela ovládnout podnik. Kontroverznější již je výkon téměř neznámého Viktora Vrabce v roli zachránce Radiany, nového ředitele Hájka, protože ač měl zřejmě působit jako správný kladný hrdina, tak můj nejsilnější dojem z něj byl, že neustále po upířím způsobu cenil zuby, čímž seriál dosti problematicky žánrově posouval. Místy seriálu škodí tradiční Sokolovského neobratnost v soukromých liniích postav, ale zas na druhou stranu bychom jinak přišli o neuvěřitelně sexy balící hlášku Procházkova konstruktéra Bidla vůči jedné z dělnic: "Nechceš seřídit soustruh?" Patrně nejpozoruhodnějším aspektem seriálu je ovšem až maniakálně eklektická hudba Karla Mareše plná zběsilých nástrojových, žánrových i harmonických kombinací, jakož i mimořádně chytlavých melodií, kterým vévodí nebezpečně okouzlující znělka. Pokud by snad tyto dobové módní výstřelky někoho urážely, může si spravit chuť na častých zkouškách amatérského komorního souboru vážné hudby vedeného Peškovým úžasně roztomilým kapelníkem, který nechce v souboru žádného divokého vlasatce. ()

Všežrout 

všechny recenze uživatele

Evža tentokrát bez Jardy Dietla, ale jinak v plné parádě. Radiátory, slévárna, vrátnice, ráznej soudruh direktor, sukničkářskej vývojovej pracovník, bouřlivé porady, plány výroby, debaty v jídelně, odborová rada, mašiny ze Švýcar, líná údržba, nedostatek míst ve školce a šlendriány socialistického hospodaření v překvapivé nahotě. Plus Viktor Vrabců v životní formě, guilty pleasure. ()

Reklama

Kovaja 

všechny recenze uživatele

Naprosto famózní kousek opět z pera soudruha pod taktovkou p. Sokolovského. Každý ať si říká kdo chce, je mi to fuk. V téhle době se točily top seriály. Výčet hereckých es je zde super. Počínaje pro mě milým překvapením v podání V. Vrabcem kterému jsem nevěřil jakožto nástupce M.Růžka ale opravdu mile překvapil přes výborného Valu, Štěpničku, Ráže, Munzara, Somra a konče milým Filipovským :-)). Nemohl sem se prostě odtrhnout od tv. Pecka!!! ()

liborek_ 

všechny recenze uživatele

Se Zákony pohybu se dramaturgická skupina normalizační ČST trefila opravdu do černého! V tomto "původním díle ze současnosti" je totiž ve zhuštěné podobě nutné minimum, které by lidé měli o vládě KSČ a normalizaci v ČSSR vědět. A TV JOJ za tento vskutku osvětový čin v podobě znovuuvedení na TV obrazovky patří mimořádný dík.___ Je neuvěřitelné, jak si byli normalizační papaláši sebejistí a/nebo (?) jak byli zaslepení svou absolutní mocí, když na obrazovky pustili v jistém ohledu hyperrealistický obrázek svého vládnutí: Nic nefunguje, všude špína, nepořádek, rozkrádání veřejného majetku..., vývoj drhne, veškeré konání je hrozně neefektivní, na všechno se dlouho čeká, nikomu se nechce moc pracovat (o práci se hlavně řeční v hloučcích opodál oprýskaných rezavých soustruhů), většinou se jen schůzuje a bojuje se především o dostavění podnikové rekrační chaty..., v pracovní době se chodí nakupovat (protože pak už by nebylo co), prvotním zájmem jsou prémie..., problémy s dodávkami vyvolávají dominový efekt, zahraniční obchodní partneři se hledí hlavně podrazit... Že seriál zobrazuje tehdejší realitu, potvrzuje dokonce dobový recenzent hlavní stranické tiskoviny: "Vždyť jsme byli svědky obrazu naší přítomnosti." (Josef Holý, Rudé právo, 23.10.1979, s. 5). Z pochopitelných důvodů i zde najdeme klasická propagandistická schémata: Emigranti jsou ti zlí, intelektuálové jsou zde zastoupeni pouze neškodným hudbymilovným staříkem, opozice je vykreslena negativně jen v podobě náměstka Kalaše (L. Munzar), jehož zmíněný recenzent kouzelně popisuje slovy: "...sobeckost, intriky, které nemají s charakterem socialistického člověka nic společného a nemají místo ani ve sféře naší ekonomiky." (ibid.).___ Seriál měl zřejmě za cíl poukázat na zodpovědnost jednoho každého občana za ten všudypřítomný a nepopiratelný bordel a vybídnout k nápravě...: ("Seriál jasně říkal to nejpodstatnější, že totiž všechno záleží na lidech. (...) Ono 'my' je přece podstatou socialismu. (...) Ukazoval úlohu jedince ve společnosti i v pracovním procesu, zdůraznil však také význam a poslání organizce KSČ a význam odborů v životě podinku.", ibid.). Kouzlem nechtěného se však podařilo naopak prokázat, že systém centrálně plánovaného hospodářství je prostě principiálně nefunkční... Všechny ty zobrazované problémy jsou důsledkem systému, ne jednotlivců.___ Seriál je nicméně zábavné sledovat i kvůli jeho "uměleckým" kvalitám! Nechme stranku tupý schematismus a Sokolovského rutinérství. Hlášky typu "Tak aby bylo jasno, já bez radiatorů neodejdu!" nebo "Vy byste chtěl jednat s dělníkama jako za kapitalistů" (z úst nejvetšího lempla a lajdáka, kterého zásahem ROH nelze jednoduše vyhodit) jsou vskutku nezapomenutelné. Seriál přímo přetéká moudrostí ("Otec říkal, že fabrika je nejlepší škola života."), dramatickými situacemi ("Přece za nás smlouvy nemůžou uzavírat dva emigranti! Takže tu litinu jim dodávat musíme."), ale i romantikou ("Ty, Boženo, ty ho máš to...?"). Je zábavné sledovat, jak všichni ti vedoucí pracovníci chodí celé týdny a měsíce ve stejném oblečení (s klaunovsky krátkými širokými kravatami), tváří se u toho děsně vážně a při zmínce o možnosti nesplnění plánu za zvuků hrozivého hudebního předělu odkráčí situaci "řešit"... Ti nejpilnější z celé fabriky (Bidlo s inženýrem Hartmanem) mají po celých třináct dílů (cca rok v jejich fikčním světě) na prkně jeden a tentýž výkres, a přestože se 20-25ti letý Bidlo přihlásí ke studiu na večerní průmyslovce, až od inženýra Hartmana se poprvé dozví o existenci a smyslu Newtonových zákonů pohybu (asi přeskočil 5. třídu ZDŠ...).___ Vlastně bych se přimlouval za častější reprízování tohoto seriálu. Hovoří o husákovské éře lépe, než cokoli jiného. () (méně) (více)

Ironfood 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Méně známý seriál Evžena Sokolovského, pod jehož scénářem tentokrát není podepsán Jaroslav Dietl. Nejvíce to asi připomíná Inženýrskou odyseu, ale je to mnohem menší sranda. Moc se nepovedlo ani obsazení hlavního hrdiny Viktorem Vrabcem, který celou dobu působí hrozně unyle a tváří se jakoby právě kadil ježky. V té své unylosti hravě překonává i Zdeňka Buchvaldka v roli Františka Bavora z Muže na radnici, a to už je co říct. ()

Zajímavosti (5)

  • Jiří Krampol sice ve filmu hraje podnikového řidiče, ale k řízení měl vždy vlažný vztah a v době natáčení seriálu dokonce několik let za volantem neseděl. První scény, kdy musí Tatru 603 řídit, tak pro něj byly utrpením, protože se nedokázal rozjet. V tom mu pomohl Luděk Munzar, který v roli inženýra Kalaše sedával na sedadle spolujezdce, takže v těchto scénách Munzar šlapal na pedály a Krampol pouze točil volantem. (cundak)
  • Radiana – hlavní firma seriálu, není vztažena k žádnému městu, ve skutečnosti se nachází na adrese Na Louce 97, Králův Dvůr. 18 let po natočení seriálu vznikla skutečná firma se jménem Radiana, a to v Malé Vrbce. (sator)

Reklama

Reklama