Posel budoucnosti

Těžko spekulovat nad faktem, proč se tento legendární Costnerův propadák stal takovým neúspěchem a doslova symbolem pro filmový průser. Hned několik pozitivních věcí se zde totiž najít dá. Citlivá a vnímavá režie, výtečné akční scény (sekvence kde hlavní ženská hrdinka popadne M16 a začne střílet hlava nehlava je nezapomenutelná) a i ta ústřední myšlenka není špatná. Bohužel Costner nenapsal dost dobře postavy a například Patton se opravdu nepovedl. O patos není nouze a bohužel je chvílemi až neúnosný. Rozhodně je to však film, jehož tématika se každou chvíli na obrazovkách opravdu nevyskytuje a tudíž rozhodně stojí i přes spoustu nedostatků za pozornost, potažmo uznání snahy a jakž takž slušně odvedené práce, která však samozřejmě mohla být o mnoho lepší. (30.07.2007)

Současná mladší generace ani neví, že tento film existuje. Asi jako ani nevnímá Costnera coby někdejšího oscarového laureáta a filmovou superstar. Sladké devadesátky. Tento megapropadák mu tehdy coby režisérovi a producentovi zlomil vaz. Není divu, je to film pytomoučký a naivně patetický, a koukat na takovej film tři hodiny není pro každého. Vidět ho ale poprvé teď, po více jak dvaceti letech, mu paradoxně prospívá. Přes spomenuté negativa je totiž milou spomínkou na výpravná filmová dobrodružství, kde důležitou roli hráli monumentální přírodní exteriéry a širokouhlá kamera létala nad davy důkladně nainscenovaných živých komparzistů a zvířat za velkolepé orchestrální hudby Jamese N. Howarda. A to se srdcařským zápalem štábu pro zprostředkování diváckeho zážitku tvrdou prací tam venku v reálné divočině. Nic z toho už dnes ve velkých hollywoodských filmech nevidíme. Proto mě dnes, na domácím kině se 4-metrovou uhlopříčkou The Postman jistým způsobem pohladil - i přes kroutění hlavou a usmívání se nad tím, co se v něm dělo. (31.10.2020)

Drahna let, co jsem viděl tohohle pošťáka z budoucnosti a bavil jsem se zajímavou vizí budoucnosti a jedním člověkem, který náhodou najde mrtvého pošťáka, hodí na sebe jeho hadry a vydá se do světa rozdávat dopisy. Po několika letech se k filmu opět vracím, abych se ujistil, jestli mi to za to opravdu stojí. Hodnocení zde mluví jasnou řečí a tak nemůžu naléhat a rovnou spustit. Postman je sice velkolepě natočen, ale je v něm znát hrdinost, americký patriotismus, síla vůle a hlavně hloubka citů, která sahá každým dopisem až do mysli a nedokáže se z ní vypudit. Prostě v budoucnosti, kde nikdo nemá budoucnost vzniká poštovní společnost, která je na sebe hrdá a pěje chválu po celé zemi. Chvílemi je to neuvěřitelně náladové, ale i tak to není zas tak špatné jak se na první pohled může zdát. I když pro Kevina Costnera to musel být šok, když se dva jeho projekty po sobě staly propadáky na celé čáře. --- Vodovou polivku jsem ještě nejed. Příště by si tam mohla přidat písek, prach nebo jehličí. (20.08.2007)

"JSTE DOBRODINEC, ZACHRÁNCE!" - "NE PANÍ, JÁ JSEM JENOM POŠŤÁK." Sám o sobě to vůbec není špatný film, ale v porovnání s ambicemi jeho režiséra a hlavní hvězdy a jeho předchozími sebeznázorňovacími opusy je to katastrofa. Potom co Kevin pozvedl TANCEM Z VLKY a WYATTEM EARPEM z prachu western, rozhodl se zřejmě totéž učinit i s post-apokalyptickým filmem, dalším žánrem, který už se do 90. let příliš nehodil. U svého prvního žánrového příspěvku, VODNÍHO SVĚTA, si režisér Kevin Reynolds prosadil svou méně přemýšlivou a více akční verzi a tak Kevin, který se své vznešené umělecké vize zavánějící zlatými soškami nehodlal vzdát, vyprodukoval POSTMANA (proč to sakra distributor nepřeložil?). Ten námět o naději zvedající se z trosek zničeného světa není špatný a jako fanoušek a znalec post-apokalyptických akčňáků musím říct, že i docela originální. Rovněž musím ocenit Costnerova líného anti-hrdinu, co ve snaze urvat zadarmo trochu žvance rozpoutá nechtěně revoltu proti tyranii. Hlavním problémem je vražedná stopáž, naivita a takový patriotismus a patos (u popcornu nevadí, ale u filmu s uměleckými ambicemi je to hřebík do rakve), že i Michael Bay by se tu měl co přiučit, např. větu "VĚŘÍM VE SPOJENÉ STÁTY" nebo že nejlepší jméno pro dítě narozené do zničeného světa je "Naděje". Přesto je mi POSTMAN celkem sympatický. Pořád je to vedle PLANETY OPIC nezábavnější "seriózní" post-apokalyptický film narozdíl třeba od nudných filozofických slátanin jako STALKER nebo ZARDOZ, scénář je sice zdlouhavý, ale obsahuje řadu velmi dobrých scén a dialogů, no a Costnera střídavě střílejícího na Oscary (TANEC S VLKY, JFK, DOKONALÝ SVĚT, WYATT EARP) a šustícího kvalitním popcornem (NEDOTKNUTELNÍ, ROBIN HOOD, OSOBNÍ STRÁŽCE, VODNÍ SVĚT) prostě žeru. A Will Patton jako prodavač kopírek, který to v post-katastrofickém světě dotáhl na tyrana, je brilantní. (24.01.2006)

Me se tenhle film proste libi. Vim, ze tu je zbytecne patriotismu, misty je dej dost stupidni az smesnej, tri hodinky jsou zbytecne moc, ale tady mi to proste nejak nevadi. Costner lita od valecnyho, pres dobrodruznej az po romantickej zanr a cely to aspon pro me skloubil dobre. Navic hraje obstojne, Patton je slusnej zaporak a furt je se na co koukat, do toho velmi prijemna hudba a ty tri hodinky utecou docela svizne a ta myslenka na obnoveni sveta diky komunikaci, mi zas tak mimo neprijde. (28.09.2008)