Policejní akademie 2

„Ako sa voláš?“ – „Rumcajs, Rumcajs!“ Jednotka bola hit a tak do roka a do dňa vznikla dvojka. Vracajú sa všetci starí známi, napr. militantný panic Tackleberry, zakríknutá Hooksová, obrovský Hightower alebo za hlavnú hviezdu série považovaný Mahoney alias Steve Guttenberg alias chvíľková hviezda 80. rokov (Číslo 5 žije, Traja muži a nemluvňa, Zámotok, Okno zo spálne). Prekvapivo však chýba zákerný kpt. Harris (G. W. Bailey), ktorý sa do série znova vrátil až v štvorke. Naopak, objavuje sa viacero nových tvárí, ktoré na seba okamžite strhli pozornosť publika a objavili sa preto aj v ďalších pokračovaniach: majiteľ klenotníctva Sweetchuck alebo legendárne uškriekaný psychomaniak Zed (obaja zatiaľ len v civilných rolách, kadeti sa z nich stali až v ďalších dieloch). Príbeh je znova rovnako riedky a nedôležitý, ako minule, ale nekrivdime mu, je obohatený minimálne o dva zaujímavé témy: jednak tu máme skombinovanie hrdinov jednotky s novými postavami (ktoré sú pochopiteľne absolútne iné, než ony, aby kontrastne vynikla humorná povahová črta) a jednak v tej dobe obľúbené (Ambulancia, Maniac Cop, Prepadnutie 13. okrsku, Stalloneho Cobra atď.) ponuré „apokalyptické“ americké ulice (samozrejme je to komédia, ale aj tak). V dvojke ide predovšetkým o čo najvtipnejšie šťavnaté figúrky, humorné okamihy (dymovnica v aute, zápalka, chaotický gay telefonický rozhovor, lopta, ázijská kuchyňa), hlášky („Mal som jednotku z výtvarnej, tomuto môžem dokresliť uniformu.“) a dialógy („Kto z vás má nejakú špecializáciu?" – „Ja viem vykosťovacím nožom urobiť tracheotómiu." Hrobová chvíľa ticha). Možno trochu sklame, že veliteľ Lassard (George Gaynes) má len malý priestor a prím hrá jeho oveľa „serióznejší“ brat Pete v podaní Howarda Hessemana, ktorý to miestami hrá ako keby bol v realistickej kriminálke. Mnohé momenty v dvojke sú síce trápne (boxujúci tatko, megaotravný a extra nesympatický „zvukár“ Jones), ale inak je to osemdesiatková klasika, ktorá si myslím zaslúži minimálne 3*. Snímka potvrdila obrovský komerčný potenciál série (pri rozpočte ledva 7 miliónov na celom svete zarobila viac ako 40) a tak nečudo, že behom roka vznikla trojka. „Učili nás, že policajt nesmie príliš rozmýšľať a snažiť sa. Myslím, že toto sme dodržali.“ (24.05.2009)

* Policejní akademie sice baví zejména jednodušším humorem, ale přesto velmi dobře funguje. Příběh se nezvrhává do dementností, ba právě naopak funguje jako primární jednotka, která je humorem jen a pouze obalena. Celá policejní jednotka je sledována s nadhledem a její vtípky většinou vychází s přesně daných proporcí, tedy z přesně daných vlastností, které policisté mají. (11.07.2006)

V kategorii amerických představ o humoru je druhý díl ze života uniformovaných greenhornů pořád docela třída. Vzhled náčelníka po blízkém setkání se sprejery mě pokaždé rozesměje a navíc mé oblíbené bengo s arzenálem nejdál dojde. Co mi naopak vadí, je vůdce chuligánů, křížený s papouchem, a Mahoney, který začíná být tak kluzký, až je s podivem, že ve sprše nezahučí do odpadové mřížky. (06.02.2013)

7 / 10 Vynikajúce pokračovanie klasickej staromódnej komédie, ktoré nám nielenže prináša našu milovanú zostavu, ale aj dve skutočné perly - magora Zeda a poseru Sweetchucka. Keď sa jeden z nich (alebo nebodaj obaja) objavia na scéne, je o zábavu postarané - o tom viac zamrzí, že ďalšie časti (teda okrem trojky) sú stále horšie a horšie... (27.12.2005)

Druhá Policejní akademie ještě dokázala navázat na jedničku a nebyla ani o moc slabší. Sice už to není ten originální nápad, ale jen jeho recyklace. Ta naštěstí funguje. Opět je zde mnoho vtipných scén, všechny oblíbené postavy z jedničky a také přibylo několik nových figurek, které do celé party dobře zapadnou. V mládí jsem si ji užíval stejně jak první díl, a proto dávám jen lehce nižší hodnocení. (10.02.2021)