Dobrodružství Poseidonu

Klasický představitel výborných katastrofáků 70. let, přesto až tak úplně nedosáhl mých představ. Asi jsem moc rozmazlený Skleněným peklem, ale chybělo mi tam trochu víc šťávy. Zato hysterických reakcí a sladkobolných okamžiků je až moc....Pozitivem jsou sicep překvapiví umrtí, nicméně i jim trochu chybí potřebná gradace, aby člověka víc zasáhly. A co mi chybělo asi nejvíc? Nějaké pořádné větší záběry na místo katastrofy, všechno tady totiž vidíme jen z pohledu člověka. To je asi největší rozdíl od podobných spektáklů (např. už od zmíněného Skleněného pekla, kdy je úchvatných záběrů na hořící věžák požehnaně) a já to dost postrádal. (07.12.2008)

Pri katastrofických filmoch je vždy nejaké priam štandardné zloženie prežitých,č i zachraňujúcich sa, tak trocha do toho vždy pripletú náboženstvá a tiež riadnu dávku hystérie. Tu anvyše aj veľa špiny a veľkej teploty. To putovanie bolo ešte fajn, horšie boli tie dialógy a postavy mi tiež nepripadali sympatické. (05.04.2014)

Trochu nadprůměrný katastrofický film. Překážka - zdá se nepřekonatelná - musíme najít řešení - našli jsme řešení - zvládli jsme to (nejlépe na poslední chvíli). Ale jo, dá se to vidět a nenudit se u toho. Dodnes nezapomenu na spoďáry Shelley Winters, když museli překonat určitou část pod vodou. Byl to poněkud traumatizující zážitek:-) (14.02.2007)

nevidel som noveho poseidona (chvalabohu) a som rad. staru verziu som uz kedysi videl v telke, ale po rokoch som si konecne ozivil spomienky. milujem katastroficke filmy, hlavne ked nepostradaju inteligenciu a vyhybaju sa roznych kliseovitym podivnostiam. poseidon je dobre rieseny, vtiahne do deja, divak uveri, ze je skutocne v potapajucej sa lodi. hlavna deviza je tiez v tom, ze vsetko tahaju vyborni hackman s borgninom.. (27.08.2007)

Další katastrofická klasika nesoucí se v podobném duchu, jako například Sopka. Bez žádných okolků, hned od krátkého úvodu probíhá hodina a půl intenzivního pekla na převrácené lodí. Musím kvitovat, jak ve scénáři umí pracovat s jednotlivými charaktery, postavami a každá ztráta člověka dokázala zasáhnout. Hackmann, "Paulie" jsou nejvýraznější a závěr s kazatelem? Nemůžu prozrazovat, dostane každého. Místy trošku monotonní zápletka , ale od neskutečně brilantní scény ve strojovně až do konce, nabízí to nejlepší. Zajímavé, že se podařilo pracovat více s emocemi, než s napětím.......7/10 (23.03.2017)