Dobrodružství Poseidonu

nevidel som noveho poseidona (chvalabohu) a som rad. staru verziu som uz kedysi videl v telke, ale po rokoch som si konecne ozivil spomienky. milujem katastroficke filmy, hlavne ked nepostradaju inteligenciu a vyhybaju sa roznych kliseovitym podivnostiam. poseidon je dobre rieseny, vtiahne do deja, divak uveri, ze je skutocne v potapajucej sa lodi. hlavna deviza je tiez v tom, ze vsetko tahaju vyborni hackman s borgninom.. (27.08.2007)

TV/// Obsazení 8/10 Děj 8/10 Hudba 7/10 Efekty 8/10/// +herecké výkony, depresivní atmosféra, propracované charaktery postav –film je již opravdu staršího data/// Jediné v čem tenhle film nevyniká oproti novému Poseidonovi, tak v tom, že nenabídne takové efekty a grafické pozlátko. Ale to je v podstatě taky jediná věc, ve které je nová verze oproti této lepší. Přesto se i na tento film dá dívat, jen působí trošku „ušpiněně“, ale naproti tomu zase uvěřitelněji díky své syrovosti. Za zmínku stojí Gene Hackman a pro mě hodně zapamatovatelná Shelley Winters. Vlastně scény s ní si z dětství snad nejvíce pamatuji, kromě jiného taky pocit, že já bych to asi nedokázal. Film mě i po tolika letech nezklamal a i když dnes tomuto snímku nemohu plácnou plnej počet, tak regulérně dávám slušné 4*./// Celkem 78%/// Znovu viděno 21.8.2021 v Krnově na festivalu Krrr! - plátno tomuto filmu sluší i po letech. (20.06.2007)

U kormidla téhle superkocábky sice stojí Leslie Nielsen, ale smát se příliš nebudeme. Jakmile totiž přijde vlna, je všechno vzhůru nohama. Doslova. Spousta plavících se cestujících tenhle obrat k horšímu nepřežije, některým se to převrátí i v hlavě, ti zbylí zachovávají paniku. Ještě štěstí, že tady máme jednoho odvážného pastora - a hele, on vypadá jako Gene Hackman, to by mohl být i stejně drsný a správňácký, ne? Je. A zrovna tak jsou na tom všichni, kteří se s ním vzhůru ke dnu vydají. Takže paráda. Dobrodružství Poseidonu patří k těm nejlepším katastrofickým snímkům, jimiž se stříbrné plátno v sedmdesátkách jen hemžilo. Film je to napínavý, na svou dobu slušně trikově zvládnutý, s parádní hudbou Johna Williamse a herci, jimž držíte palce, ať dělají, co dělají. Dávám čtyři čisté hvězdy, zvedám kotvy a vyplouvám se podívat na Petersenův remake. To jsem zvědav. (20.08.2010)

,,Podívejte, živí lidi!" Neměl jsem to štěstí vidět Poseidon v dětském věku. Ale i po dvacítce mi dokázal přinést zážitek, u kterého jsem se málem cítil, jako kdybych se ocitl na lodi s ostatními pasažéry, prožíval jsem každou vteřinu, plně fandil charismatickému reverendovi a bál se o každého z přeživších bez ohledu na jeho charakter. Včera jsem si Poseidon zopakoval a jelikož už jsem napodruhé občas pocítil i menší odstup, mohl jsem si na oplátku více užít kvalitní filmařinu a herecké výkony. Ač jsem velkým fanouškem Gena Hackmana, musím říct, že nejlepším hercem tohoto filmu se pro mne stejně stává Ernest Borgnine... a nejoblíbenější postavou pak rozhodně ten šikovný a moudrý kluk, co svou náladu plnou zvědavosti a chuť trousit nejrůznější moudra neztratil ani během tak tíživé existenciální situace (malý výtečník je rozhodně příjemným odlehčením v tom tíživém prožitku! :))). Neřeším, zda je reálně možné, aby po převrácení lodě a vybuchnutí části jejího trupu zůstalo tolik času na záchranu lidí, užil jsem si a beru Dobrodružství Poseidonu jako čistě dobrodružnou žánrovou podívanou. V jistých chvílích mi svým pomalým a současně napínavým objevováním nejrůznějších místností, chodeb, cest v "bludišti" lodní stavby připomíná vzdáleně atmosféru Verneho próz. Řada scén mne fascinuje svým tajuplným nádechem, jako třeba ta, ve které reverend Scott sám v pekelném horku prozkoumává zničenou místnost plnou napůl uhořelých mrtvol (před společným přechodem přes ní... následné zakrytí jedné z mrtvol prohozením saka je taky pěkným nápadem) nebo když se znenazdání oproti objeví druhá skupinka zachráněných lidí, jdoucích se svým vůdcem zcela jiným směrem. Co mi trochu kazí stoprocentní dojem, je několik patetických replik, zejména při vrcholní scéně ve strojovně, ale není jich naštěstí tolik, aby mne to nutilo strhnout celou hvězdičku. Po tak jedinečném zážitku totiž zapomínám i na to, že druhý nejoblíbenější skladatel této databázy se opět jednou "vytáhl" nevýraznými tóny. 90% (16.08.2020)

Dneska se mi spousta filmů vykouří z hlavy do 24h a většina do týdne. Ale jsou filmy, které jsem viděl kdysi dávno jednou a mám je v hlavě dosud. Na "Poseidona" mě vzal táta jako prcka a já si z něho dodnes pamatoval pozoruhodnou spoustu detailů, inu takových filmů se tehdy v kinech moc nehrálo. Těšil jsem se teď na reprízu, ale popravdě tu čtvrtou dávám jen z nostalgie. Interiéry z převráceného parníku jsou sice udělány skvěle, ale kromě dvou neškodných neutrálních důchodců mi tam byly všechny hlavní postavy méně nebo spíš více nesympatické. Hysterka, šlapka, přechytralý a předčasně dospělý kluk, cholerický policajt a dva servilní lodníci, panáčkující podle vzteklého řevu übernesympatického alfa samce pastora Hackmana, který neustále štěkal rozkazy jako lampasák. Nicméně objektivně uznávám, že na svou dobu je to parádní, vizuálně pohledné drámko a taky jsem rád, že jsem konečně pochopil, že srdnatý pastor nespadl z toho kola proto, že měl párou popálené ruce (jak jsem si mylně pamatoval) ale proto, že se obětoval jako sám pán Jéžíš Kristus. Čest jeho památce, frajer chlap. (26.12.2019)