Režie:
Franklin J. SchaffnerKamera:
Fred J. KoenekampHudba:
Jerry GoldsmithHrají:
Steve McQueen, Dustin Hoffman, Victor Jory, Don Gordon, Anthony Zerbe, Robert Deman, Woodrow Parfrey, Bill Mumy, George Coulouris, Ratna Assan (více)Obsahy(1)
Steve McQueen jako nepoddajný vězeň Motýlek se svérázným tetováním a Dustin Hoffman jako slabší, intelektuálně založený padělatel peněz Louis Dega, vytvořili hlavní herecké úlohy v nezapomenutelném filmu režiséra Franklina J. Schaffnera. Vypráví příběh mužů, kteří jsou za své zločiny odsouzeni na doživotí a deportováni do nechvalně proslulé věznice na Ďábelských ostrovech, kde si odpykávali trest nejhorší zločinci. Tamní podmínky byly nelidské, režim tvrdý a naděje na únik prakticky neexistovala. Po svém příjezdu trestanci uslyší od ředitele tábora: „Ode dneška patříte trestní správě Francouzské Guayany. Odsouzenci na osm a více let zůstanou po odpykání trestu v Guayaně na práci jako kolonisté po dobu původního rozsudku. Národ vás odepsal. Francie vás vyvrhla.“ Právě v pracovním táboře se Motýlek spřátelí s vězněm Degou. Myšlenka na útěk je jediné, co ho udržuje při životě. Po jeho prvním neúspěšném útěku se po čase pokusí uprchnout z tábora společně… Film byl natočen podle pamětí bývalého trestance a galejníka Henriho Charriera (1906–1973), exteriéry vznikaly v tropických krajích Střední Ameriky. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (695)
Kdyby film byl o nějakou tu půlhodinu kratší, šel bych možná na plný počet. Takhle se snímek neubrání nudným pasážím, které zachraňují především Steve a Dustin. Skvělá hudba, skvělí herci, ale Shawshank je stále o jeden stupeň lepší a jeho celkový dopad je mnohem silnější, než zde. ()
Film o nezdolné touze člověka po svobodě odehrávající se ve Francouzské Guyaně. Tohle je nejspíš první film, kde jsem měl štěstí vidět Steve McQueena a nestačím se divit. Proměna, kterou prošel napříč filmem mi vzala dech. Přišlo mi to maximálně věrohodně zpracováno. Dokonalý byl samozřejmě i Dustin Hoffman, ale u toho jsem si na to už zvykl. Impozantní hudba ještě umocnila všechny vypjaté situace. S otevřenou hubou a zatajeným dechem jsem film sledoval po celou dobu trvání a hluché místo bych nenašel snad ani pod mikroskopem. Absolutně bravurní prostředí, kde se odehrával náš příběh, který mě vtáhl mezi vězně. Myslím, že jsem viděl nejlepší film z Francie vůbec. Naprosto dokonalé. * * * * * ()
Franklin J. Schaffner viac ráz počas svojej kariéry zadaptoval bestseller niektorého slávneho spisovateľa a pohyboval sa pritom v rôznych žánrových plochách - napríklad v prípade Pierra Boulleho a jeho Planéty opíc šlo o science-fiction a zároveň alegóriu ľudskej civilizácie, vo filmovej verzii románu Robina Cooka Sfinga o odpočinkový dobrodružný thriller. Z veľkej časti autobiografický Motýlik Henriho Charrièra však už bol priveľkým sústom a potvrdil mi mierne pochybnosti ohľadom Schaffnerovej režijnej metódy. Z dnešného pohľadu konzervatívny prístup fungoval v prípade Planéty opíc, ktorá je okrem niekoľkých momentov prevažne statická, zaberá relatívne krátky časový úsek a stojí mimo hercov na dialógoch a kostýmoch (respektíve maskách). V Schaffnerových odľahčenejších filmoch zasa na seba strhávajú pozornosť rýchlo sa meniace lokality, s tým súvisiace napätie a zmeny nálad. V Motýlikovi sa však ako problematický ukázal aspekt, s ktorým Schaffner až tak často nepracoval, a to je vývoj postavy. McQueenova fyzická premena je len povrchnou zásterkou toho, že sa skutočný charakter Motýlika nijak výrazne nemení a vnútornú prázdnotu zapĺňa len hercova charizma. Desivosť výjavov krutosti dementuje častý humor a vyvoláva tak rozpačité pocity. Záver, ktorý sa snaží dojímať nás nad dvoma starnúcimi mužmi je už len naťahovaný a rozhodne som z neho nemal pocit, že by som si týmto nikdy nechcel prejsť. A to by som zrejme mal mať. Stranou formy by som nemal väčšie negatíva až na už spomínanú konzervatívnosť, prejavujúcu sa i tu - jedinou relatívne zaujímavou je scéna nočného úteku, ktorá sa aspoň trochu snaží pracovať s viacerými plánmi (a ide jej to na výbornú, preto zamrzí, že je jediná). Nízkemu hodnoteniu definitívne napomohol i záverečný predtitulkový komentár. 55% ()
knihu jsem četl ( hltal ) jedním dechem a přestože tento Schaffnerův snímek kvalit předlohy nedosahuje, tak zároveň jedním dechem dodávám, že se jedná o jedno z nejzdařilejších převedení knihy na filmové plátno. Zásadní podíl na výsledné podobě celého snímku mají 2 osoby. Dustin Hoffman a především vynikající Steve McQueen, jemuž jsem tu nesmírnou touhu po SVOBODĚ věřil do poslední kapky. Darabontovo Vykoupení z..... je velkolepý lidský snímek , ale pro mě navždy zůstane number one tento snímek ... ( a nejenom pro fakt, že byl jednoduše první, ale hlavně pro tu obrovskou touhu po SVOBODĚ. ()
88 % - neuveriteľné. Možno neviem doceniť kvalitu, možno sa na samotný snímok pozerám zlou optikou, no od filmu, zameraného na útek z väzenia, som očakával záživnejšie spracovanie. Po väčšinu času som sa nudil, pričom na taký "Shawshank", sa "Motýlek" nechytá ani omylom. Dovolím si tvrdiť, že ešte aj remake z 2017, bol o niečo "zábavnejší". Tretia na hrane z rešpektu, či úcty. ()
Galerie (84)
Zajímavosti (26)
- Hlavní roli Henriho „Motýlka“ Charrièrea (Steve McQueen) odmítl Warren Beatty. (J.A.K.)
- Henri Charriére neměl palec na pravé ruce. Tato skutečnost ve filmu zobrazena není. (inachisio)
- Steve McQueen (Motýlek) si již podobnou roli zahrál ve filmu Velký útěk (1963), ve kterém se opět několikrát pokusil o útěk z vězení. (facojurka)
Reklama