Hudba:
Segun AkinolaHrají:
Jodie Whittaker, Bradley Walsh, Mandip Gill, Tosin Cole, Stephen Fry, Lenny Henry, Sacha Dhawan, Ronan Summers, Struan Rodger, Aurora Marion, Mark Dexter (více)Epizody(11)
-
Spyfall, Part 1 (S12E01)
-
Spyfall, Part 2 (S12E02)
-
Orphan 55 (S12E03)
-
Nikola Tesla's Night of Terror (S12E04)
-
Fugitive of the Judoon (S12E05)
-
Praxeus (S12E06)
-
Can You Hear Me? (S12E07)
-
The Haunting of Villa Diodati (S12E08)
-
Ascension of the Cybermen (S12E09)
-
The Timeless Children (S12E10)
-
Revolution of the Daleks (S12E11)
Recenze (17)
Páni. Od minulé série, která byla fakt děs, je tohle obrovský skok kupředu. Špatné díly jsou vážně špatné, ale moc jich v téhle sérii není. Postavy jsou sympatičtější a Jodie mi v téhle sérii přišla zajímavější. Jde vidět že se snaží trochu vrátit k Doctorovi (Ať už návratem známých postav, nebo samotným zakončením série). Pak je tady otázka, jestli jsme to zakončení opravdu potřebovali vědět.. Spíše to kazí dojem k celému seriálu. Celkově "fajn" série, která je stoprocentní zlepšení. A pokud z toho nebudou dělat agitku pro životní prostředí a za každou cenu politicky korektní show a zaměří se na scifi, myslím, že by to mohlo být do budoucna ještě zajímavé. Se sériemi 1-10 se to nemůže rovnat, ale po příšerný předchozí sérii to mile překvapilo. Nejlepší díly:Fugitive of the Judoon, Spyfall, Part 1. Nejhorší díly: Praxeus, Orphan 55 ()
Nové Doctorce stále chybí epické momenty a zajímavější scénář. Pořád hraje vedlejší roli. Na TARDIS už se moc ohled nebere a celkově je Moffatův odchod hrozně moc znát. Jak jsem miloval poslední čtyři Doctory, tak ženský Doctor je prostě průměr a zklamání. ()
Musela jsem překopat hodnocení u první série z toho důvodu, že se mi ta 11.série líbila s Doctorkou více než tahle dvanáctá. V 11.sérii jsou lepší epizody, více akce, hodně se hraje na emoce. Tady už to tolik není. Mrzí mě to, ale linka s Vládcem mě prostě nebavila, i když herec, která je momentálně Vládce je super a hraje to šíleně dobře. Příběhově mi to nesedělo. Epizody jsou až moc zdlouhavé, stále je tam na mě málo interakce s Tardis, možná ještě méně než v 11.sérii. Plus ale dávám za další Doctorku, mohl by to být zajímavý twist v další sérii. ()
Když jsem viděl minulou sérii, tak už jsem se na další, tedy tuto, už nechtěl koukat. Pak jsem se ale nějak rozhodl to zkusit. A nelitoval jsem, protože tahle série tu minulou hravě strčí do kapsy. Hlavně ten závěr, ten byl opravdu dobrý. Takže se v tuhle chvíli těším na další sérii, na kterou se snad nebudu dívat zpětně. Sice už na Doctor Who nedohlíží Moffat, ale tady se povedlo. A snad to novým tvůrcům vydrží. ()
Lepší, než minulá série, ale to je bohužel tak nějak všechno, co je na tom pozitivní. O Jodie pořád nevím, zda jí mít rád nebo jí nenávidět (za to ovšem ona nemůže, ty scénáře jsou prostě špatmé) a třeba takový Sacha Dhawan jako Vládce je bohužel mnohem lepší, než ona. A taky je patrně nejlepší Vládce hned po Rogeru Delgadovi. A bohužel i ty společníky mám radši, než Doctorku, a to to jsou stále po většinu času totálně nezajímavé postavy. Skutečně povedné a dobré díly byly s odřenýma ušima jen čtyři: Tesla, oba dva Spyfally a Villa Diodati. Povedenou první polovinu Can You Hear Me? totálně zazdil ukvapený konec a její polovina druhá, Orphan 55 a Praxeus jsou neskutečně příšerné díly (ještě horší, než Tsuranga!!!!) a poslední tři mně dokázali nasrat šílenými pointami, přepisováním téměř šedesátileté historie seriálu a nelogičností, ve které se nemůže vyznat ani sám Chibnall. Co to jako je? Zlaté Mofattovy pointy, cliffhangery a plottwisty. A když už se podaří naservírovat nějaké zajímavé záporáky, postavy či návraty, tvůrci s nimi nedokážou pracovat (nebo nechtějí) a tak jsou všechny ve 100% absolutně zbytečné a spíše trapné. Tahle řada mě hrozně bavila, ale úplně stejnou měrou mě doháněla k šílenství. Doufám, že Chibnall příští sérii fakt skončí, jinak tenhle seriál zabije úplně. Slabších 70% ale víc fakt ne. ()
Minulá debutová řada pro prvního ženského Doctora byla značný fail a kvalitativní krok vedle ve všech ohledech, kde paradoxně fungovala jen hlavní hrdinka, jež změnou pohlaví naštěstí nepřišla o hlavní esenci svých charakterních vlastností. O to jsem raději, že se to touhle sérií povedlo napravit a konečně začínám pociťovat kvality, nálady a hlavně rukopis, jež si seriál mnoho dekád buduje. Společníci konečně něco začínají dělat a nejsou převážně jen otravná partička do nepohody sypající jednu hlášku horší než druhou, vrací se také minule chybějící téma pro celou sérii, klasičtí záporáci a značnější rozmanitost epizod. To by vše bylo dobré, ale jak byl Chibnall dříve připosraný, tak teď si ukusuje až moc velké sousto, takže megalomansky mění víc jak 55 let zajetá pravidla a samotnou podstatu postavy Doctora jako takového směrem, jenž je spíše antiklimatickým tahem než nějak šokujícím či aspoň dobrým směrem směřujícím. Strašně moc se obávám další řady, kde se to bude (aspoň doufám) nějakým způsobem vysvětlovat, protože moji důvěru nezíská jen tak jednoduše. 7,5/10. ()
12. série - 35 %: Jeden dobře zahraný záporák, dva slibné náměty a pár sympatických vedlejších postav nedělají dobrou sérii ani zdaleka, zvlášť když dlouhodobý příběh nedává vůbec smysl, postrádá dobře podané hlavní postavy, kterým by divák fandil, a neumí prodat jediný dobrý nápad. Stylem se úplně přesně navazuje na jedenáctou sérii. Máme tu spoustu potenciálu vyhozeného z okna, ignorování předešlé charakterizace, nepochopení hlavních myšlenek a hodně nudných jednorázových nepřátel, u nichž přesně dokážete poznat, kde scénáristé kradli. Navíc k nim letos přibyla ještě levná nostalgie a fanservice, aby se navýšila sledovanost. Doctor a její společníci jsou pořád stejně otravní, ne-li ještě otravnější. Kromě klasicky nesnesitelných vysvětlování techniky tu tentokrát máme i scény se smutnou Doctor, a to je teprve zážitek. Po svých společnících neustále štěká, jak je osamělá, antisociální, matriarchální pro skupinu a oni pro ni podřadní. A když se jí jeden svěří se svým strachem z rakoviny, místo inspirujícího proslovu přejde ke konzoli Tardis a odignoruje ho. Tak to pardon, ale takhle se vztahy ústřední skupiny fakt nepíší. Tou největší katastrofou tuhle sérii jsou nakonec však až dvě epizody - Orphan 55 a Praxeus, vykuchané od čehokoli, co by diváka mohlo potěšit. Nabízí dementně vymyšlený(?) příběh se strašnými postavami a kazatelskými, v konceptu debilními, povrchními, neorganicky začleněnými proslovy, při kterých by se postavy rovnou mohly dívat do kamery. V podstatě se jedná o "climate change bad" a "plastic waste bad". Stávají se v mých očích nejhoršími epizodami v historii seriálu. A aby toho nebylo málo, poslední epizoda kompletně převrací témata celého seriálu naruby (jako třeba že ten všemi adorovaný magický zachránce vesmíru je ve své vlastní společnosti jen průměrný člen na okraji, teď je z něj její strůjce a magická bytost z jiné dimenze, která ještě k tomu ani v podstatě nemůže umřít) v extrémně neuspokojivé a hloupě napsané powerpoint prezentaci, dává špatný závěr i tomu zbytku nadějných nápadů téhle série, a jako bonus používá klasické série a jednu jejich zahozenou příběhovou linku jako zbraň proti kritice. Je mi zle z faktu, že zrovna Doctora Who už nyní sleduji způsobem "tak s jakou kravinou přijdou tentokrát", ale je tomu tak. Proto jsem nesmírně rád, že se stejně jako loni občas něco najde, a naděje tak pořád neumírá. Sem tam příjemný moment, dobře hrající herec ve vedlejší roli a opět jedna vcelku povedená epizoda. Kvalitní série je sice v nedohlednu, ale aspoň se zase můžu radovat z jednotlivostí, když už nic jiného nezbývá. P.S.: Dalekovskou epizodu si už při doplňování komentáře v květnu 2021 skoro nepamatuju, jenom snad, že v ní byl fajn Jack Harkness a nepředstavila nic zajímavého. Takže ji jen tímto způsobem krátce zmíním. ()
Na tuhle mrtvou sérii se ještě někdo dívá? Ale co tak koukám, tak složení publika se oproti zlaté éře Doktora dost změnilo, takže se ani nedivím zdejšímu (nad)hodnocení. odpad! ()
Proboha proč? Proč je to všechno tak děsně mdlé a nevyužité, když je v čele hereckého ansámblu fenomenální Jodie Whittaker? Ona je další castingový jackpot (Tennant byl první, od něho to pokračovalo každým novým Doktorem)! Začátek a závěr série je strašně super, ale stejně mu musím tunu věcí odpouštět. Proč? Je na to vcelku jednoduchá odpověď. Tady se tvůrci snaží udělat všechno děsně silné. Děj, akci, scénář... Jenže takhle Doctor Who nefunguje. Ano, byly tu série (čtvrtá, šestá), které byly extrémně silné jako celek, ale Doktor měl vždycky hlavně jednu absolutně odzbrojující zbraň. Ty jednotlivé OMG momemty, kdy všem spadla brada. Moment, minuta, deset vteřin, kdy Doctor zazářil v naprosto odzbrojující síle. ,,Já jsem Doktor z planety Gallifrey..." , ,,Amélie Pondová, přišel jsem si pro tebe!" , ,,...a jeden veliký kopanec do zadku Ticha. Ups, běžte! To bylo na vás, běžte!" Tyhle a spousty dalších momentů ukazovali tu neskutečnou kreativitu tvůrců, která tady bohužel vážně selhává. Je mi to líto hlavně kvůli promarněnému potenciálu nové Doktorky... ()
Příšrný. Chudák Jodie...snažila se, mohla být dobrá, ale scénář jí to překazil. Končím s DW, na tohle už se nedá koukat. Pro mě DW skončil 10 sérií. ()
Velmi špatný scénář. Nevhodně zvolená hlavní herečka, bohužel mě iritovala. Boření mýtů a zvyklostí universa mě vadilo. Protichůdné, nelogické momenty vhánějící slzu do oka přiliš časté. Vedlejší postavy často zbytečné. Ta genderová, rasová "korektnost" mě opravdu vadí o to více, když je na ukor děje a logiky. Poučující styl sem prostě nepatří (SPOILER kecy na mikroplasty, chování k rasovým menšinám ve středověku to je prostě nonsence ENDSPOILER). To bude příští doktor přešitý gay afroameričan s asijskými rysy aby byla "korektnost dokonalá" a za společníka bude mít psí smečku??? ()
O chloupek lepší jak předcházející série, která se spíš utápěla v genderové nebo sexuálně orientační opojnosti, než v nějaké příběhovém posunu. Jodie sic pochopila, že na své cestě v Tardis musí víc zamakat na epice doktorovi vlastní (ať už příběhové nebo scénické), ale scénárista jí to prostě zase skoro nenabídl. A tak tu máme naprosto debilní (fakt se to jinak říct nedá) zápletky, které sem tam prolne o něco zajímavější pomrknutí na milovanou mytologii s předchozími doktory. Společníci ale fakt nemají ci říct a je jich příliš na to, aby vůbec uměli to své nic prodat. Světlou výjimkou je tedy epizoda s návratem Jacka a zajímavým rozuzlením doktorovy minulosti (budoucnosti?), ke které se ale s žádnou patřičnou tíhou scénář po zbytek série nevrátil. Ach jo, Chibnalle, už běž... víš kam. ()
6/10 Lepší než 11. série. Sice to stále trpí stejnými nedostatky (toporné dialogy, minimální vývoj postav, pasivní společníci, socio-politické agitování), ale naštěstí v menší míře než loni. Doktorka už místy působí opravdu jako ta Doktorka a navíc je tu i pár dobrých epizod (Nikola Tesla's Night of Terror, Fugitive of the Judoon, The Haunting of Villa Diodati, Ascension of the Cybermen). Nový Master se také povedl. Finále je polovičaté, kontroverzní a jsem zvědavý, jak se po něm bude seriál a jeho mytologie vyvíjet dál. ()
Než začnu kritizovat, předesílám, že seriál má ode mě za prvních 10 sérií 5*, zhltnul jsem je pokaždé celé, v jedné nepřerušované řadě, málem jsem u toho ani nedýchal a okamžitě jsem se celý rok těšil na další. I tři série s Peterem Capaldim v hlavní roli jsem tak shlédl, když jsem si po prvních dvou-třech dílech zvykl na změnu. Nicméně, po shlédnutí 11. série a nakousnutí této 12. jsem si musel položit otázku: Kdo jsou do prdele ti matlalové Hime, McTighe a Metivierová, a proč mi ničí můj druhý nebo třetí nejoblíbenější seriál? V komentářích ostatních jsem se dočetl, že jejich šéf, jistý Chibnall, už psal scénáře k některým epizodám předchozích sérii. Tak už je mi to jasné, to musely být všechny ty díly, které jsem považoval za vatu a pouhou výplň mezi těmi dobrými a skvělými. Tehdy jsem se nestaral, kdo který díl konkrétně napsal, protože jsem věděl, že hned ten další bude zase "to pravé", ale tady už mi pomalu začíná docházet, že se žádného dobrého, natož skvělého dílu nedočkám. A rozhodně to není chyba hlavní představitelky Jodie Whittaker, ta je sympatická až až, a charisma má na rozdávání. Vraťte mi zpátky autory Stevena Moffata a Russela T. Daviese, nebo se na to už vyserte a nechte tuto legendu důstojně zemřít 12. sérií, a neprotahujte tu agónii ještě další rok. EDIT : Po shlédnutí "Fugitive of the Judoon" musím uznat, že ten Chibnall nejspíš přece jen má stopové množství talentu, který je ovšem vidět pouze asi tak v každém čtvrtém dílu, takže hodnocení za 12. sérii zvednu jenom prozatím na 3*. Ale to jen pod podmínkou, že setkání se starým známým kapitánem Jackem Harknessem (který má mimochodem svůj vlastní vynikající seriál) nebyl jen náhodný výkřik do tmy, a že se tam od teď bude objevovat pravidelně, jinak půjdu s hodnocením zase dolů. EDIT II: (Bacha, možný bojlery): Tak už jsem pomalu myslel, že to ani nedokoukám. Nakonec jsem se k tomu konečně dokopal, a bohužel, nestálo to za to. Samozřejmě, že to s kapitánem Harknessem byl jenom výkřik do tmy a už se tam neobjevil (WTF?). Navíc se pan Chibnall rozhodl přepisovat historii (Co to do prdele má znamenat s tou reinkarnací doktora/doktorky? Zadní vrátka pro tisíc dalších dílů?). Už k tomu nemám co napsat, snad jen, že Doctor Who pro mě skončil 10. sérií. A pořád u mě platí, že Jodie Whittaker za to nemůže. To Chibnall. ()
Je mi nesmírně líto, že jsem musela čekat v podstatě jeden a čtvrt série, než se dostavily skutečně dobré díly s novou Doktorkou. V této sezóně mě zamrzelo, jak v úvodních dvou dílech zůstaly možná až trestuhodně nevyužity bytosti a jejich svět z jiné dimenze. Možná se měl trochu jinak koncipovat průběh dílu Can You Hear Me?, ale potenciál měl obrovský. Od dílu Praxeus jsem měla pocit, že už tvůrci konečně využívají společníky tak, jak mají, a počínaje epizodou s Teslou a Edisonem se Doktorka postupně začíná chovat jako Doktor, až mám dojem, že Jodie si poslední díly vysloveně užívá. Výborné díly jsou pro mě Tesla, Villa Diodati a dvouepizoda s Kyberlidmi. Na toto jsem ochotna se podívat i podruhé. Pátý a sedmý díl byly zajímavé (nakonec se ukázalo, že pátý díl měl smysl) a Praxeus, byť ekologická agitka, mi alespoň přišel zábavný. Úvodní dvoudíl zachránil hlavní záporák, jehož představitel byl vybrán na jedničku. A ten scenáristický odpad, pohnojená eko-mršina s názvem Orphan 55 by měla být ze série vyškrtnuta a zapomenuta. ()
Obrovské zlepšení oproti minulé sérii! Stále tomu ale chybí dost k tomu dosáhnout kvalit sérií 1-10. Hlavně eliminovat totalně odpadní scénáře (Orphan 55, Praxeus) a nebát se rozvést zajímavé nápady víc do hloubky a věnovat jim potřebnou stopáž (Can You Hear Me?). Po takových změnách by série zasloužila minimálně 4 hvězdy jako celek. Další co vysloveně chybí je absence alespoň jedné skutečně geniální epizody, která nechyběla snad u žádné z prvních deseti sérií. Holt když už to neděla Moffat tak už to nejde tak jako dřív. Kdyby ta jedna epizoda co mi hned vyrazí dech nechyběla nerozmýšlel bych se ani chvilku a vrazil sérii 5 hvězd. Takhle dávám sice 4 ale s hodně odřenýma ušima. ()
Tvůrci jako by vyslyšeli moje výtky k předcházející sérii. Pokusili se tam nacpat nějakou kontinualitu napříč celou sérií, objevil se tam Master a Jack, byly tam vize s Timeless Child atd. Za tohle jsem rád, ale provedení samotné už je něco jiného. Nejsem si jistý, jestli se mi podařilo pochopit všechno, co se odehrálo v posledním díle ohledně Doktora a jeho „rozšířené minulosti“? Ale vzal jsem si z toho to, že 1. Zcela změnili původ Time Lordů 2. Zcela změnili fungování regenerací - vlastně to vůbec nesouvisí s rasou samotnou, ale s nějakou injekcí, kterou vytvořila jakási random borka. 3. Doktor je teda Timeless Child. Co to znamená? Takže to teda technicky není Time Lord? Jestli ne, proč si nepamatuje nic před nultou regenerací? Vymazali mu to z paměti? Proč by to dělali? A hlavně, kdo by to dělal, když Doktor musel žít už před Time Lordy? 4. Takže Doktor má kolik regenerací, když Time Lordi měli jejich počet uměle omezen na 12? Nekonečně? Takže The Night of The Doctor nic? To vlastně bylo úplně zbytečný? Nebo byl i počet Doktorových regenerací omezen na 12? Proč mu teda potom dali jen další jeden extra cyklus (12 regenerací), když mu mohli prostě odstranit ten limit na neomezeně? // Série (a hlavně poslední díl) vytváří nespočet otázek, na který, jak už můžeme být z 11. a 12. série zvyklí, nedostaneme nikdy odpověď, protože ji tvůrci nepovažují za důležitou. // Nevím, jestli to byl jenom můj pocit, ale Doktor se cca. od půlky série choval dost divně, hlavně ke companionům. Přišlo mi, jako kdyby si prostě Jodie uvědomila, že je z toho pěknej shit a už ji nebavilo toho být součástí. Doufám, že se pletu. // Co mi ale vadí nejvíc, je to, že, pro seriál od roku 2005 zcela typické věci, tady úplně chybí. Nevím, jestli to je vědomý rozhodnutí tvůrců, nebo jestli si zkrátka řekli, že je čas na větší obměnu, ale osobně se mi to nelíbí. Mluvím o budování nějakého hlubšího vztahu mezi Doktorem a companiony, pořád jim nevysvětlil, kdo vlastně je, odkud je nebo se nepodělil o střípky minulosti. A právě tenhle vztah je to, co to celé kazí. Hlavně tam ale musíme nacpat co nejvíc osobních problémů každýho z nich, na to si v každé epizodě vyhrazujeme minimálně deset povinných minut. Celkově mi vadí tahle nová edukativně-výchovná povaha, jak jsme mohli vidět nejvíc v Praxeu. Fakt to vypadá spíš jako reklama na Green Peace v kabátu Doctora Who. // Osobně nemám naprosto nic proti jiným rasám, nejsem rasista a přijde mi naprosto normální například i to, že je Doktor nyní žena. Co už mi ale vadí celkem dost, je naprosto do očí bijící niterná potřeba tvůrčího týmu, nacpat do každého dílu co nejvíc, teď už nejen černochů, ale taky Indů, Asiatů, Arabů a já nevím koho ještě. Znovu opakuju, že normálně by mi to nevadilo, ale tady to už normální není. Opravdu se mi zdá, že v UK už nejsou žádní bílí herci, a nebo by jejich výběr nebyl rasově korektní. Nesleduju úplně detailně vývoj politiky v UK, takže netuším, do jaké míry tohle souvisí přímo s tvůrci, nebo se současnou tamní situací, ale ještě pár sérií zpět jsme se s tímhle setkávali v mnohem omezenější a především přirozenější míře (třeba Martha byla super, ale způsob motivace její přítomnosti byl, jak říkám, přirozený). // Co se týče oněch „obyčejnějších“ epizod, jako Orphan 55 nebo ta s Teslou, hodnotím je čistě po stránce uzavřeného celku jako slabší průměr na poměry seriálu. Záporáci byli celkem originální - zmutovaní lidé nebo nesmrtelní bozi, ale opět to kazil, jak jsem psal výše, vztah mezi Doktorem a companiony, nuceně zakomponované postav, kontinuita a ve druhé půlce série bohužel i samotný Doktor () (méně) (více)