Scénář:
Stephen GlantzKamera:
Joseph VilsmaierHudba:
Chris HeyneHrají:
Gedeon Burkhard, Lale Yavas, Lena Beyerling, Sibel Kekilli, Roman Roth, Brigitte Grothum, Hans-Jürgen Silbermann, Sharon Brauner, Juraj Kukura (více)Obsahy(2)
Berlín 1943. Židovská otázka se blíží ke svému konečnému řešení a nacisté se rozhodnou odvézt zbývající židovské obyvatelstvo z Berlína. Zbývá jich sedmdesát tisíc. V průběhu celého jara jsou večer co večer odvlečeny celé rodiny, starci, děti, kdokoliv. Do posledního vlaku složeného z dobytčáků je nasázeno 688 lidí. Mezi nimi i slavný boxer Neumann, kabaretiér Noschik, šestáctiletá Ruth a další. Ti všichni si záhy uvědomí, že jejich cesta skončí v Osvětimi, kam všechny transporty směřují. Boj o život však začíná již v přecpaných vagónech. Je vedro a není voda, hysterie se stupňuje a během několika dnů začnou přibývat mrtví. Jedinou možností záchrany je útěk. (Bontonfilm)
(více)Videa (1)
Recenze (185)
Svět, ohraničený čtyřmi stěnami dobytčáku, nelidské podmínky, které daly vodě cenu zlata - šest dní cesty, která končila u bran pekla. V česko-německé spolupráci vzniklo silné sugestivní drama o osudu posledních berlínských Židů. O radikální proměně životních hodnot ... o smrti, která se měla stát lehčí než život ... o naději, která se vzpírala uvěřit skutečnosti ... o narůstajícím zoufalství i odevzdanosti ... o nevyhnutelných rozporech plných emocí, ale i soudržnosti a odvaze v nesourodém společenství uvnitř jednoho vagónu, kde se pár jednotlivců úporně pokoušelo o záchranu ... a o malé tanečnici, která střípek té přicházející hrůzy pochopila. ()
Německo-český Poslední vlak představuje spíše danajský dar než poctu obětem nacismu; je totiž slabý a nepovedený po všech stránkách včetně dabingu. Spoléhá na obecné dialogy i stokrát viděnou modelovou situaci: v jednom vagonu bojují o přežití lékař, kabaretiér, boxer, jejich ženy i děti. Navíc je školácky natočen a všechny složky včetně masek vyhlížejí, jako by se točila úsporná televizní inscenace 70. let. Vojta Kotek, Stanislav Zindulka či Nina Divíšková nehrají špatně, ale čirá typologie bez jedinečného nápadu jim neposkytuje žádný záchytný bod. A metoda vyprávění oprašuje to nejstarší klišé, útěky od trýznivé reality k šťastným vzpomínkám, až ostudně mechanicky, nemluvě už o šroubovaném motivu Beethovena či partyzánů. ()
Špatně nalíčení přehrávající herci mě stihli během 5 minut přesvědčit, že tohle se nepovedlo ani na úrovni základního filmového řemesla. Těch pár scén ukázalo, že scénář plave na vodě. Ono pokud tvůrcům nestačí téma tak silné jako holokaust bezesporu je a musí se uchylovat k podbízivému sentimentu, tak to opravdu smutné je, jen jinak než bylo myšleno. ()
Příběh odehrávající se v „dobytčáku" na cestě do koncentračního tábora v Osvětimi zachycuje hrůzu a utrpení Židů , kdy téměř netušili co je v cíli čeká a jejich snahu o útěk.. Je to velice silný a působivý film, ale mohl být v mnohém lepší. I přes veškerou snahu tvůrců mi to nějak nesedí.Čeští herci v roli Němců nebyli moc přesvědčiví, ač se snažili pouštet hrůzu sebevíc tak nevyzařovala z nich ta pověstná autorita. Lepší zpracování a bylo by to rozhodně za pět. ()
Film o exporte Židov do koncentráku je stávka na istotu. Každému je jasné, že z toho bude silný a emóciami nabitý príbeh, z ktorého by ani úplný amatér nedokázal spraviť zlý film. Áno, sú tam silné momenty, no väčšinou je to len taká stokrát videná rutina, od Vilsmaiera som určite čakal viac. Nakoniec z toho vznikla len komorná dráma, ktorá pôsobí až príliš televízne. Ani herci, ktorí by mali takýto príbeh ťahať, mi neprišli nejako extra presvedčiví. Možno som už prejedený z všetkých tých filmov o koncentrákoch, no určite je dobré, že sa stále nakrúcajú, aby sa na tieto hrôzy nezabudlo. Ja si pre emócie zájdem do Osviečimu, lebo vidieť tie následky hrôz naživo je stokrát silnejšie, ako akýkoľvek film. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (10)
- Filmovalo se v bývalém koncentračním táboře Auswitz - Birkenau, a v obcích Krupá a Chrášťany. (M.B)
- Záběry podkreslující finální titulky pocházejí z Židovského památníku (znám též jako Památník holocaustu) který se nachází v centru Berlína. Památník architekta Petra Eisenmanaa a sochaře Richarda Serra (původní návrh byl ale mnohokrát upraven) tvoří rozvlněné pole náhrobních kamenů, celkem 2711 šedivých betonových kvádrů různé výšky, a rozkládá se na ploše více než 19.000 m². (Adrai)
- Režisérkou filmu byla česká dětská hvězda Dana Vávrová, kterou známe jako Leontýnku z filmu Ať žijí duchové (1977). (M.B)
Reklama