poster

Toy Story 3: Příběh hraček

  • Česko

    Příběh hraček 3

  • USA

    Toy Story 3

  • Slovensko

    Toy Story 3: Príbeh hračiek

Animovaný / Dobrodružný / Komedie / Rodinný

USA, 2010, 99 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Pethushka
    *****

    Hračky dělají dětství dětstvím. Dovedete si představit život bez hraček? A dovedou si ho představit hračky bez nás? Dojemný příběh z fantastického světa hraček pohladá, potěší i rozesměje...Důkaz, že fantasii se meze nekladou. Moje nadšení z Toy Story tedy neopadá ani po 3. díle, který nebyl o nic méně zajímavý než předešlé dva.(30.10.2010)

  • NinadeL
    *****

    Nádherná pocta světu hraček, nádherná pocta klasickému hollywoodskému stylu (který zde funguje mnohem lépe, než v mnoha jiných filmech pro dospěláky a jde ještě mnohem dál, než případná žánrová parodie a celé je to realističtější, než valná většina hrané produkce). Barbie a Ken válí na všech frontách. Nádherná nostalgie, ve které funguje každá minuta, každý nápad... Nikdy jsem nebyla tak naměkko. http://www.youtube.com/watch?v=YGyl82Dg6yg / http://www.youtube.com/watch?v=Qo0bPJnPEm8(2.9.2010)

  • Arbiter
    ****

    Hlavní témata dne: Loučení, opouštění dětství a soudržnost. Celý film je silně na pomezí mezi světem dospělých, tím dětským a světem hraček, sámo. Balancuje, bilancuje a docela děsí. Neměl jsem rád klauny. Teď k nim nemám rád ani opičky s očky podlitými krvičkou, růžovou, medvídky, jahody .. a prokleté duše batolat uvězněné v groteskním ukrutně silném přerostlém těle s tupě nepřítomným pohledem do nikam, která nechápou utrpení svého bytí (Tak na mě ta postavička alespoň působila. To fakt bylo moc. Jak sedělo a hypnotizovalo měsíc? To mě chtěli v tý pohádce jako psychicky rozložit?!) Nostalgická jízda to je spíše pro dospělé. Víc si užijou všechny její aspekty. ___ Miluju sledovat technickou stránku Pixarovek. Miluju umě zakomponované záběry, kde se jimi chlubí (útěk z pytle na odpadky, ..) Miluju jejich cit pro detail a hravost. Ani Toy Story není výjimkou. Chci ale nové značky/hračky. Hezké rozloučení se serii. Jen těch vzletných skupinových porad mohlo být méně. Stejnak se vždycky probíralo akorát to, jak musí držet together pospolu. Pak se kousli, rozhádali, poztráceli .. jen proto aby se znovu hledali a znovu radili. Hračky jedny nenapravitelné! Btw, proč ten oř kňučel psí řečí?(30.12.2010)

  • MISSha
    *****

    Když jsem byla malá první Toy Story se mi líbilo, o fous lepší dvojku jsem přímo zbožňovala a zbožňuji dodnes... A tak není divu, že jsem si zejména z nostalgie,zašla na bohužel poslední dobrodružství mých oblíbených hrdinů ve trojrozměrném formátu. Je mi nesmírnou ctí prohlásit že Pixaři to znovu dokázaly. Sedí už několik let na trůně mezi studii a myslím že tak pěknou řadu let ještě poposedí,a není to jen po stránce technické. Dokáží umně probudit dojetí při kterém nejedno oko zůstane suché v divákovi bez rozdílu věku.V každém z nás přeci kousek dítěte ještě přežívá, vzpomenout si na svoje oblíbené hračky které mohou mít svou duši a kde teď asi jsou? Nad touhle otázkou se mohou zamyslet dospělí a teenagery. A děti? Pro ty platí ponaučení že si svých hraček mají více vážit. Jak už jsem napsala, každý si kousek něčeho najde. No, a konečně k samotnému dílu: Toy Story 3 je rozhodně nejtemnějším dílem z trilogie o hračkách, přes to se v něm najdou všemožné vtípky, odkazy na různé filmy a pár velmi humorných situací, za zmíňku stojí např. gagy dvojice Barbie a Kena nebo scénky Jessie s horkokrevným Bazem Rakeťákem. A nebyli by to Pixaři kdyby nechytli za srdce, ukápla mi slza když Andy daroval té malé hočičce své hračky... Toho koho tohle nedojalo, podle mě má srdce z kamene. Pixar uzavřel triogii o Toy Story velmi důstojně, ale i přes to mi budou chybět. Skrátka- Do nekonečna a ještě dál!(27.6.2010)

  • Skejpr
    ****

    Technicky je Toy Story brilantní. Co se práce s emocemi týče, nemá Pixar konkurenci. Způsob, jakým dokáže DĚSIT skrze věci na první pohled roztomilé je až zarážející a skutečně strašidelný. Je dojemné, jakým způsobem se tvůrci dokázali po patnácti letech vrátit tam, kde začínali. Co je to ale platné, když příběh stojí za starou bačkoru a bez zjevné logické návaznosti je jen poskládan z různých scének, z nichž některé jsou brilantní a mají svoje místo (retrospektiva růžového medvěda), jiné jsou velmi zábavné, ale v příběhu nemají co dělat (Ken ukazuje Barbie svůj šatník). Výsledkem je prazvláštní paradox, kdy jsem odcházel z kina dojat, rozněžněn a naplněn a přitom zklamán a lehce naštván... A doteď jsem se nedokázal rozhodnout, které dojmy ve mě převládají...(6.8.2010)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace