Režie:
Petr ZelenkaKamera:
Alexander ŠurkalaHudba:
Jan A.P. KaczmarekHrají:
Ivan Trojan, Igor Chmela, Martin Myšička, David Novotný, Radek Holub, Lenka Krobotová, Michaela Badinková, Lucie Žáčková, Marek Matějka, Jan Kolařík (více)Obsahy(1)
Příběh se odehrává v současném Polsku. Do Krakova přijíždí skupina pražských herců v čele s režisérem hry, aby na alternativním festivalu v netradičním prostoru oceláren uvedla jevištní adaptaci Dostojevského hry Bratři Karamazovi, jejímž základem je vyšetřování otcovraždy. V divadelním dramatu, nabitém emocemi - láskou, žárlivostí, nenávistí, se řeší otázky víry, nesmrtelnosti a spásy lidské duše. Na pozadí divadelní zkoušky sledujeme osudy hereckého souboru, komické příběhy herců a režiséra. Do děje zasahuje i osobní tragédie jednoho z diváků, který projeví nezvyklé přání: poprosí herce, aby zahráli jenom pro něj. Zkouška se promění ve strhující představení, kdy herci vystupují pro jediného diváka. Náhle největší drama neprobíhá na jevišti, ale v hledišti... KARAMAZOVI jsou dramatem o morálce, povaze člověka, lidském svědomí, vině, trestu a odpuštění. Film není jen psychologickou sondou do zpustošené ruské duše, ale reflektuje aktuální téma odpovědnosti člověka za své činy. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (762)
To je fakt neskutečný. Těžko uvěřit, že je tu někdo schopný natočit světový film a navíc s takovým tématem. Dostojevskeho hra musí být výborná a v podání takových herců to musí být úžasný zážitek. Nejen díky literální předloze, ale také díky prostředí, do kterého je hra zasazená a v neposlední řadě díky skvělé hudbě Katzmarka, graduje každých 5 minut nějakým silným motivem, propracovanou vyzuálností nebo výborným dialogem. Mazání hranic mezi hrou a skutečností je opravdu tím nejlepším na celém filmu a když se začnou herci hádat kvůli blbostem, co si při hře provedli, je až neskutečný s jakou lehkostí si zachovávají náznaky vlastností svých postav a přitom řeší něco uplně jiného. ()
mimo môjho vkusu......a proste toto som nepredýchal..... ()
Herci jsou lidé. Lidé jsou herci. Divadlo je realita. Všichni jsme Karamazovi. ()
Filmy pana Zelenky a jeho přátel jsou skvosty českého kina a já je až teprve nyní poodkrývám. Je to nápaditý, zběsilý, zanechá to v nás dojem, no a pokud máte k dispozici takový ansámbl herců jako byly tady tak vám z toho všeho padne brada. Jak se dá krásně skloubit divadlo, film a stará ruská klasika. ()
Konečně! Konečně český film, který drtí všechny ty předešlé boarďáky a podobné pokusy o filmovou tvorbu. Přes otravný začátek, kdy herci hrají sami sebe se dostáváme k tomu zlatu, které film ukrývá: ústradní dějovou linii na kterou je naroubován další příběh, který filmu dodává tu pravou porci dramatičnosti, protože přiznejme se bez té by to nebylo to pravé ořechové (i tak by to byl ale film skvělý). Co vás čeká? Depresivní prostředí omšelé hutě, úžasný Ivan Trojan. Místy vtipné pasáže a vynikající hudba a .... je toho prostě moc a stále se nemůžu vzpamatovat z přívalu emocí, kterými mě Karamazovi zahltili. Díky :) "Člověk pochopí, že je smrtelný, že nemá naději na vzkříšení. A přijme smrt A přijme ji rád. Bude jako Bůh! A všechno mu bude dovoleno! A jakmile bude člověk Bohem přestane platit jakýkoliv zákon! Všechno bude dovoleno!" ()
Dámy a páni, klobúk dolú pred Petrom Zelenkom a jeho Karamazovcami, ktoré rozpútali intertextuálne orgie. Tento film je neuveriteľne brilantný a dovolím si tvrdiť, že sa zaradí k najlepším českým filmom vôbec (aspoň v mojom osobnom rebríčku určite). Herci hrajú na výbornú (bodaj by nie, keď predstavenie frčí s malými zmenami v Pražskom Dejvickom divadle už od roku 2000), prelínanie medzi jednotlivými líniami (skúška predstavenia, herecké konflikty a robotník) je veľmi dobre vyvážené a atmosféra je neskutočne mrazivá. Netreba viac slov, pozrite si to a vychutnajte si úžasné Dostojevského myšlienky, ktoré vás aj dnes pritlačia do sedadla a vy budete mať čo robiť, aby ste to celé rozdýchali. Katarzia!!! ()
Miluji Dostojevského a miluji Zeleneku za to, že literární předlohu tak dokonale převedl ze zažloutlého papíru na stříbrné plátno. V 110 minutách skvělých psychologických i filozofických výlevů hlavních postav se vystřídali perfektní herci v čele s Ivanem Trojanem, o němž se nebojím říci, že postava pana Karamazova se stala jednou z nejlepších, které kdy zahrál. Oceňuji také střízlivé propojení současného světa a světa na divadelních prknech z železa. Zelenka se už nyní může těšit na sklízení filmových cen. ()
N a j v ý r a z n e j š í . č e s k ý . p o n o v e m b r o v ý . f i l m . pokial ide o odvahu a ambicióznosť. Veľký mystifikátor Petr Zelenka narúša krehkú rovnováhu medzi faktom a fikciou (realita sa v jeho podaní mení na fikciu a fikcia sa stáva jediným istým faktom), aby vzdal hold vrcholnému románu F. M. Dostojevského Bratia Karamazovci v dramatizácii Evalda Schorma o ľuďoch, ktorí „žijú ako zvieratá, ale chcú sa modliť". Výkvet českej divadelnej scény naozaj zlomil pomyselný väz a záplava myšlienok, citov, vášní je valcujúca. ()
Z divadelní stránky není co vytknout, nicméně začlenění přípravy hry do objektů hutí je samotné bohužel zbytečné a nápadů jak naplno využít filmový prostor a scénář jako takový by mohlo být více. Apelují zde pouze vynikající výkony jednotlivých protagonistů, kteří mají vše nacvičeno, vyzkoušeno a zažito již z divadelních prken. Inovace do filmu je bohužel nedostatek a plného zážitku se tak dočkáme pouze jen v Dejvickém divadle, což je nakonec dobře. 65% ()
Zelenka je snesitelný, pokud mapuje své všední hrdiny, jakmile se ale vzepne k nějaké výpovědi, je z toho totální kravina. V Knoflíkářích pilot a jeho laciné morality, v Samotářích japončíci a rodinná hádka s vševysvětlujícím překladem, v Karamazových nesmyslná sebevražda dělníka. Všechno to působí zoufale chtěně, a tak místo autorem zamýšlené katarze, se dostaví jen pocit rozladění. Zelenkovi hrdinové jsou prázdné figury, které své problémy neřeší ale naopak okázale hýčkají a lacino si tak pořizují zdání osobitosti. Celá Zelenkova produkce je odrazem specificky českého druhu snobismu. ()
Skvělý film o filmu, ani ne tak o točení filmu, spíš o jeho vnímání. Legendární Dostojevského román v legendární dramatizaci Evalda Schorma je obohacen o velmi zajímavou vedlejší zápletku - skvělou studii konfliktu divadla a "reality" v osobách herců a o tom, že v divadle svět herci mnohdy hrají naprosto neadekvátně, jak nám může divadlo (potažmo film) pomoci v chápání vlastních životů a jak může poslední dějství hry skončit v životě samém. Obdivuhodné na tom je to, že velice rozsáhlý vedlejší příběh ze současnosti nijak nenarušuje příběh vlastního Dostojevského románu, naopak jej obohacuje a obdivuhodně doplňuje. Umožňuje lépe pochopit a vnímat morální a filosofický rozměr Dostojevského díla a vztáhnout jej k vlastnímu životu - to bychom měli dělat s každým filmem, a Zelenka nám ve svém komentáři k Dostojevskému ukazuje, jak máme postupovat. Vždyť přece všichni jsme Karamazovi... - Mně kdyby umřel syn, tak tu rozhodně nesleduju nějaký šašky, jak hrajou divadlo. - To nemůžeš vědět... ()
Krásný film plný strhujících divadelních výkonů - naschvál píšu divadelních, protože nejuhrančivější byli herci v rolích hrajících herců; jinak samozřejmě působili poněkud civilněji. "Reálná" linie filmem prochází jako doplnění té divadelní, jako ukázka tragédie ve skutečném životě, která se v některých ohledech podobá tragédiím na prknech, která znamenají svět. Vidět Bratry Karamazovy v Dejvickém divadle musí být zážitek. A co se týče filmu, nesmím zapomenout na dechberoucí hudbu! ()
Velmi nevšení film, který těží hlavně s vynikajících hereckých výkonů a režie. ()
fascinující výkon Ivana Trojana, zde lze vidět, že je jeden z největších českých herců, ale filmové zpracování je odporné..udělat to bokově, kdyby to bylo jen o Karamazech tak dám rozhodně víc... ()
Jeden z hodně mála českých filmů, který má svou atmosféru a vyvolal ve mně emoce jiného typu než je zhnusení nad českým filmem ()
Tento film byl vybrán jen z nudy, že na něj prostě zkusíme zajít. A opravdu překvapil, stal se jedním z mých nejoblíbenějších. Tovární hala v kombinaci s úžasnou hudbou a skvělými hereckými výkony = paráda. ()
Divadelní, české, zajímavé zpracování × ty vsuvky. Zvláštní zpracování divadlení hry, v temném prostředí továrny. Za herce a jejich výkony nejvyšší pole. Za ty vsuvky s polštinou a umělou angličtinou strhávám bod. ..strhující, divadlo je okouzlující věc.. ()
Jako filmová inscenace Dostojevského je to po všech stránkách jednoduše parádní, - režie, kamera, hudba, Trojan ... Nicméně čekal jsem, že Zelenka bude více pracovat s potenciálem, jak hru zamíchat do reality. Místo toho je tam paralela s dělníkem a jeho dítětem + další jiné slepé odbočky (Novotného prachy), které na sílu toho divadla prostě nestačí. Možná jsem to nepochopil, ale v té realitě jsem necítil tu energii, která z divadelní hry přímo sršela. ()
Už to bude nějaký ten pátek co jsem tento film viděl.A právě proto nedokážu pochopit proč zrovna dneska jsem si na něj vzpomněl a rozhodl jsem se napsat tento komentář.Karamazovi jsou zvláštní dílo.Myšleno v tom nejlepším možném vyznění slov.Hodně mě překvapilo celkové uchopení příběhu, které je rozděleno na dvě části a to realitu a představení.Jelikož jsem titulní knihu od Dostojevského nečetl, tak jsem byl unešen nácvikem na představení.O to bolestivější pro mě byla realita snímku, která mě spíše nudila.Výborné herecké výkony, skvělá atmosféra dělají z filmu něco víc.Velmi dobrá podívaná. ()
Karamazovi jsou pro mě velmi silným filmem. Ač bydlím velký kus od Prahy, jsem velká příznivkyně Dejvického divadla a tento film mě opravdu dostal. Herecké výkony jsou vážně excelentní, hlavně Ivan Trojan, David Novotný, Radek Holub, Igor Chmela a Lenka Krobotová. Navíc herce skvěle doplňuje nádherná hudba a mystické prostředí ocelárny. Tato kombinace je podle mne ideální a film hodnotím 5 hvězdičkami... ()
Reklama