Katyň

Hrozne pomalé tempo, ktoré prebieha z jednej strany na druhu... nevie kam sa zaradiť a osobne neviem ani ja kam ho zaradiť. Beriem to ako výpoveď historickej udalosti v trochu lepšom obale ako obyčajne. Emócií je tuna dostatok, avšak celkový dojem nie je hlboký, aj napriek ústrednej téme. 6/10 pán Wajda. (24.04.2009)

Závěrečná scéna, která velice naturalisticky ukazuje vraždění polských důstojníků Rudou armádou a jejich zahrnutí do masového hrobu, je natolik silná, až jsem si říkal, že Andrzej Wajda musel mít hodně silnou motivaci natočit ji působivěji, než všechny scény ze Schindlerova seznamu dohromady. Však mu tam byl popraven otec, dovídám se. Katyň je velice účelně a působivě odvyprávěna, snad ke konci působí díky rozdělení děje mezi větší množství postav dojmem mozaikovitého vyprávění, i když na začátku film slibuje jednu ústřední hrdinku. (09.11.2008)

Film působící stejně staře a konzervativně jako jeho režisér. Důkladné protkání náboženskými symboly a odkazy k polské národní hrdosti jakoby Wajda stavěl nad soudružnost vyprávěného příběhu, který postrádá hlavní postavu a svou strukturou ze všeho nejvíc připomíná neobratně předávanou štafetu. Jestli byl nulový emoční dopad samotného katyňského masakru způsoben mým cynismem, či režisérovou neschopností, nedovedu posoudit, film každopádně nenaplnil má očekávání ani v tomto posledním (spásném) aspektu. Ano, Wajda rozehnal mlhu nad událostí, kterou dodnes mnozí nepřijali za součást historie, ale zvolil k tomu tak zoufale pietní, akademicky uhlazenou cestu, že lituji všechny školáky, kteří Katyň budou muset v rámci dějepisu zhlédnout (vzhledem k povaze filmu jich nejspíš nebude málo). 55% Zajímavé komentáře: CheGuevara, wipeout, _-0-_ (09.07.2008)

Dosti zevrubný a zároveň působivý popis okolností katyňského masakru, jeho různých politicky pokřivených interpretací i vlivu na rodiny obětí. V zajímavé ale nepříliš využité postavě Tadeusze se Wajda po téměř padesáti letech vrátil k tématu příslušníka Zemské armády, který není ochoten smířit se s poválečnou polskou realitou a za svůj postoj platí stejnou cenu, jako jeho předobraz v "Popelu a démantu". (11.11.2008)

Nejhorší na tom je, jak člověk bere fakta úplně jinak, pokud o nich jen slyší a pokud je vidí. Většina filmu řeší události z Katyňského lesa po letech. Rodiny polských důstojníků oplakávají padlé muže, nebo stále doufají v návrat toho svého, jehož jméno se nanašlo na seznamu oběťí, zároveň musejí přihlížet tomu, jak si hrůzný čin jako horký brambor přehazují Sověti s Němcema, podle toho, kdo je zrovna u moci. Navíc ta epizodka s tim troubou, kterej před hromadou ruskejch vojáků trhá plakát, to je opravdu smysluplná smrt.Tohle mě moc nebavilo a dvakrát jsem usnul (jo, jsem ignorant, debil a blbeček). Když jsem se při třetím pokusu konečně prokousal až ke konci, dostal jsem krutou ránu v podobě toho, o čem se celou dobu mluvilo – hromadná poprava 12000 důstojníků polské lidové armády. Až tady mě to opravdu zasáhlo a já se zmohl jen na kroucení hlavou, jak se vůbec podobné věci mohli dít. (25.06.2009)