VOD (1)
Obsahy(2)
Od samého zrodu filmů byl New York jedním z vysněných filmových měst. Byl zvěčněn na filmovém plátně stovkami různých způsobů. Teď tu ale je zcela nový, odlišný a zcela nepopiratelně romantický pohled na toto město – pohled očima lásky, ve všech jejích podobách, od první lásky přes lásku krátkodobou a komplikovanou až po lásku minulou, odpíranou, vytouženou a lásku, která trvá navěky. Lásku k New Yorku tímto filmem vyjadřuje skupina těch nejkreativnějších současných režisérů i herců, jejichž příběhy se odehrávají v celkem pěti různých newyorských čtvrtích. Jde o volné pokračování série Města lásky, jejíž první díl, Paříži, miluji Tě, slavil před časem velké úspěchy. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (348)
Nic převratného, o dost slabší než Paříži miluji tě. Asi to je dáno i režiséry. Jediné zajímavé scénky byly ty s prostitutkou, zbytek je šeď. Ukazuje to pouze, že i v obrovském městě plném lidí jsou tací co jsou osamělí. 45% ()
Krásný. Tedy mně se to líbilo. Bylo to místy velmi vtipné, místy něžné, smutné, hluboké i mělké. A všichni ti mí oblíbení herci se tu tak pěkne poskládali a něco ze sebe předvedli....a já si to užívala, včetně závěrečných titulků. ()
Směs spíše slabších povídek na téma láska v New yorku. Každá z povídek je rozdílné kvality a některé z nich dělají jen herci. Rád jsem viděl Wallacha, Caana, Garciu a Coopera. Jako nejpovedenější se mi jevila povídka kde figuruje Natalie Portman. Těžko hodnotit jako celek. ()
New York má s Paříží dost společného... Alespoň co se týče těchto dvou povídkových filmů. Oba totiž doplácí na kolísavost jednotlivých příběhů (leč některé jsou geniální), zároveň ale oba zvládají přenést atmosféru města, ve kterém se odehrávají. Jsem opravdu rád za to, jakým způsobem tvůrci zachytili newyorskou kulturní diversitu, ruch velkoměsta i jaké k tomu vybrali příběhy. Navíc znovu potěšilo propojení jednotlivých dějových linek, i když tady to až takový význam nemá. Na víc než 3* ale tento nevýrazný, leč příjemný snímek bohužel nemá. ()
Tak to je pech, rok se na New York, i love you tesim a pak tohle... Jednim slovem zklamani. Vice nez polovina pribehu me vubec nezasahla nebo jsem nepochopila jejich poselstvi. Podle meho nazoru bylo pribehu moc, a tak jsem si nedokazala vytvorit zadnej zvtah ani obraz o postavach. Film mi ani neukazal mesto, ktere ma mit to magicke kouzlo... Takze pouze 3***... ()
CSFD navzdory v souhlasu s duší! ()
Po ťažkom dni , mi tento film pripadal ako studená sprcha v horúcom letnom dni, krásne príbehy s podmanivou hudbou.Je viac než isté že sa v blízkej budúcnosti k filmu ešte vrátim. ()
Nepřipadá mi, že by většina povídek nějak vystihovala New York, snaha o propojení příběhů ve výsledku vypadá trochu násilně, ale přesto tam pro mne jsou nezapomenutelné povídky, ať už jde o Attalovy "připalovačky", nebo Kapurovu snově divnou povídku s Julie Christie. ()
To už to jednou bylo, ne? Nějak nechápu, proč v ani jednom z těchto laděných filmů nebyly použity hlavní turistické atrakce města, bylo by to aspoň trochu symbolické. Z celého guláše povídek se mi líbila jediná a to Ratnerova holka na vozíku. Po chvíli si člověk domyslí, jak to dopadne, pak přijde krásná poetická zápletka (ač tedy lehce perverzní) a když už to vypadá, že nás příběh dostal a skončí jinak, tak v nejméně čekanou dobu přijde ten očekávaný závěr. Ten záběr na větev si budu pamatovat ještě dlouho. Paráda. Ostatní povídky se utápí v přemíře cigaretového dýmu, nesrozumitelných scénářích s podivnými pointami, které se vzájemně zatracují nebo zbytečné perverznosti. Závěrečné titulky jsou pak naprostým peklem, neboť už dlouho mě jejich sledování tolik neotrávilo - proč si mám číst každou informaci třikrát? *** Ve zkratce: Taxi. Lékárna. Na větvi. Cigarety. Prostitutka. Spisovatel. Malíř. Čajovnice. Kameramanka. Splněný sen. (Pardubické letní kino 2010 - původně měl být nějaký venezuelský film, na který jsem se hodně těšil, ale ta změna nakonec nedopadla nejhůř.) ()
Čekal jsem trochu více, ale ta komorní atmosféra se mi líbila, bohužel se k tomu vůbec nehodila ta hudba. ()
Jak mně Paříž nádherně překvapil, tak mně New York hrozivě zklamal. ()
Jak už vyplývá z názvu, jedná se o jakési "pokračování" Paris, Je T'aime a to pouze s výjimkou, že nás zde příběhy přivádějí do metropole spojených států. Povídky jsou o dost slabší, vytrácí se z nich ta krásná něžnost a jemnost, kterou dominuje Paříž. Všude jsou cigarety, nejsou v tom emoce a je to až místy takové hrubé. Přidejte k tomu také malou různorodost a skutečnost, že to vše vyznívá tak nějak do ztracena. Není to zlé a za zlédnutí stojí, ovšem jen slabý odvar Paříže. (nejvíce mě zde asi potěšil výběr skladby No Suprises od Radiohead..milé překvapení) ()
Je to prosté - na tyto většinou pěkně vypointované etudy na pozadí úžasného města jsem se prostě chytil.... ()
Melancholická kocovina. Oč těší si je to u tohohle filmu přiznat, když máte slabost pro New York i pro čistou melancholii. Ale má-li film problémy se smyslem, i s otázkou věděli autoři určitě co tím chtějí říci, nebo se jen při psaní opili a trestuhodně tu marní můj čas s povídkami, které jsou víc uhozené než zajímavé, pak je to film, který nelze ocenit, lze ho jen jednou vidět, toť vše. Vidět podruhé to už doopravdy není potřeba. 60% ()
Příliš pseudoumělecké, příliš alternativní a s Paříží naprosto nesrovnatelné. Jednotlivé povídky se snaží nějákým způsobem prolínat, což naprosto nefunguje. Většina příběhů vůbec nedává smysl (což nemusí být nutně na škodu, ale tady je to špatně). Koukatelné (a s pointou nebo něčím) jsou jen asi dva nebo tři příběhy, což je příliš málo. Extrémní zklamání. 40% ()
New York, New York I want to wake up in That city that never sleeps....nemůžu se ubránit srovnání s okouzlující francouzskou metropolí, a ty New Yorku, vycházíš z něj vítězně. Zkrouhnutí počtu povídek výrazně usnadňuje orientaci ve spletici osudů a umožňuje přilnutí k některému z nich. A ono se to daří u většiny - přibylo totiž humoru, aniž by tím utrpěla poetičnost, tajemno, krása dní všedních i nevšedních. Snaha o jemné propojejí newyorských osudů spojuje střípky v celek, ve kterém se člověk neztratí. Plejáda hollywoodských ikon spolehlivě funguje jako elementární lákadlo divákovy pozornosti - Shiu, Haydena a Bradleyho pohromadě v jednom úchvatném velkoměstě si prostě nejde neužít...New York, New York, New York... ()
z tech 12cti povidek bohuzel tak 7-8 me vubec nezaujalo, zbytek byl jak z nejakeho televizniho serialu..celkem zbytecne dve hodiny co jsem u toho stravil:( ()
Chtel jsem dát 3, protože pár věcí jsem opravdu nějak nepobral ... ale jak jsem uviděl Eliho Wallacha :D všechno to zmizelo... ()
obrovské zklamání. asi jsem to vážně nepochopila. čekala jsem, že do sebe jednotlivé povídky budou aspoň malinko zapadat, ale přišlo mi, že se tam pokaždé jen někdo na chvilinku mihnul a vzápětí zas zmizel, aniž by měl jeho "příběh" jakoukoli pointu. celkově se postavy chovaly pro mě naprosto nepochopitelně, emoce nulové, ostatními uživateli několikrát vychválený Ethan Hawke mě naopak neskutečně točil, celé se to tvářilo strašně objevně, ale skutek utek... jediný moment, co se mi jakž takž líbil, byl rozhovor Robin Wright Penn s Chrisem Cooperem, a i ten byl značně předvídatelný ()
Chytlo mě to víc za srdce než film z Paříže. Některé povídky jsou opravdu roztomilé a hezky, jak se tak říká, zahřejou:). ()
Reklama