W.

Oliver Stone se nijak extra nevytáhl, ale přesto natočil relativně zajímavý, ale nepříliš silný film. Životní Bushovu etapu mapuje od roku 1966 až do 2003 a líčí nám texasana jako arogantního floutka s obrovskými ambicemi, který dost chlastá, v ničem moc nevyniká a jeví se tedy až neschopným a od mládí silně tíhne k baseballu. Přesto to dotáhl na amerického prezidenta. Nevynechá Bushův problematický vztah ke svému autoritativnímu otci, Bushovo seznámení s jeho manželkou Laurou (okouzlující a lidsky působící Elizabeth Banks) nebo Bushovy výhry a prohry v kongresových volbách nebo zisk pozice guvernéra až po operaci na svržení iráckého diktátora. Naopak Bushův vztah ke křesťanství, kdy každou politickou poradu zakončoval modlením, působilo poněkud zvláštně. Největší tíha filmu spočívala na bedrech Joshe Brolina, pro nějž bylo ztvárnit prezidentskou ikonu výzvou a současně velmi nelehkým úkolem a on se toho zhostil mistrně. Brolin sice skutečnému Bushovi není k nerozeznání podobný (maskéři odvedli průměrnou práci), ale je zcela stoprocentně přesvědčivý v jeho gestech, posuncích a pohybech při projevu nebo jen tak v běžném životě. Právě kvůli němu se u filmu nedalo usnout nudou. Kontroverzní nádech se zde bohužel naprosto míjí účinkem vzhledem k tomu, že Bush už není v úřadu, ale to není žádná překážka dozvědět se prostřednictvím tohoto filmu trochu více ze života tohoto kontroverzního politika. Chyběla snaha větší provokace. Stone dávno vyměkl. (23.08.2010)

Humorně laděný dokumentární pohled do zákulisí prezidentského úřadu, ovšem s důrazem ne nelítostnou kritiku Bushovy administrativy. Snímek svou svérázností připomíná Moorova Fahrenheita a šílená karikatura jižanského burana, zde místy vyhnaná ad absurdum, často vykouzlí úsměv na rtech. Tenhle kousek se Bushovic famílii nebude líbit. Jedná se o skvělou ostrou satiru, nikoliv drama. Oliver Stone opět píchá do vosího hnízda. (30.08.2009)

W. je film, který ukazuje Bushovo vládnutí i válku v Iráku jako jeden velký omyl a komedii, což je vcelku přesné. Ačkoli za vším nestál jen Bush, ale celá jeho vláda. A přesně takový film jsem si od Stonea představovala, v žádném případě není černobílý a dokáže bez problému přecházet od vážnějších scén k těm opravdu satirickým. Josh Brolin je jako Bush jr. dokonalý a s ním i takový James Cromwell nebo Thandie Newton. Další silnou stránkou filmu je hudba, které vévodí titulky doprovázející Bob Dylan. To s jakým stylem si Stone vždycky dokáže pohrát s takhle kontroverzními postavami mi vždycky sedělo a tady to není jinak. (15.02.2009)

Sice se nemůžu rozhodnout, jestli Stone Bushe glorifikoval či karikoval, ale biografie je to neskutečná. Záměrně se vyhýbá ‚zlomovým‘ momentům (žádná přímá konfrontace s 11/09, pouze se o ní mluví v min. čase), zato klade důraz na hlavního hrdinu, který se musí rvát s tím, co všechno mu život nachystá. Díky době vzniku to působí komplexně, ale za pár let (a dalších prezidentů) ztratí na aktuálnosti. Tím taky film tratí i na tom, že z (ne)politických důvodů jej žádní akademici nebudou nijak oslavovat, což je nefér minimálně k Joshu Brolinovi, který je… prostě si vzpomeňte na Bushovy projevy (intonace, gesta, postoje) a pak koukněte na film. Pochopíte, že Josh je jednoduše geniální! Nevím přesně, co jsem čekal, ale dostal jsem něco absolutně jiného. Stone neprovokuje, Stone překvapuje. Chytře! PS: Za pár let po tom neštěkne pes a bude to za 3*, ale teď to bavilo na plný plyn. (21.01.2009)

Kvalitně natočené CV pana Bushe juniora, kterýho mistrovsky zahrál Josh Brolin. Ten má velkou výhodu v divácích, kteří pamatuji Bushe jako prezidenta a tudíž mají možnost srovnání a zřejmě i tak větší požitek z filmu než ty, pro který je Bush jen jméno z historie. Některé pasáže z Bushova života jsou hodně přeskakovány a příběh se soustředí hlavně na vztah táty Bushe a syna Bushe a vlivu tohoto vztahu na rozhodování Bushe mladšího při výkonu funkce. Film nemá nějaký dramatický momenty, ani nějak extra vyhrocený scény, spíš jsem měl pocit, že Oliver si chtěl odškrtnout dalšího prezidenta o kterým natočil film. (25.05.2015)