Náš vůdce

Jakkoli se dívám skepticky na mediální hon na takzvané extremisty, který v současné době společenské krize probíhá, tahle Vlna mě pořádně smetla a v závěru mi otevřela ústa úžasem. Svižně odrežírované, nenásilně gradující vyprávění sleduje reprezentativní výběr současné mladé evropské generace, potýkající se s jinak obvyklými problémy dospívání, kterak snadno podléhá uměle vytvořenému, neopodstatněnému pocitu nadřazenosti. A jak už to tak bývá, na počátku je vždy nějaký ten dobrý úmysl, který se poté vymkne z rukou. Psychologická proměna hereckého ansámblu je, včetně grandiózního finále, tak působivá i díky tomu, jak obyčejné používá rekvizity (např. forma stejnokroje) a v jak uvěřitelných, současných kulisách nechává celé divadelní představení odehrávat. Film nedlí na, již notně obehraném, miliontém a prvním zobrazení hrůz holocaustu, ale s lehkostí poukazuje na nesnesitelně snadno nakažlivé šíření zárodků libovolného fašizující hnutí. Každý v sobě neseme dispozice pro určitou roli, která v nás současně s pocitem, že jsme součástí něčeho většího, najednou vyvstává jako monstrum, o němž jsme třeba ani neměli tušení, že někde hluboko uvnitř dříme. Vždyť my jsme ta zpohodlnělá, konzumní generace, která nemá, proti čemu by bojovala. Brilantní. Ačkoli asi není součástí onoho slavného internetového seznamu "Tisíc a jeden", měl by to být jeden z filmů, které byste měli vidět, než zemřete. (02.08.2009)

Skvělej film, ale jestli je to opravdu podle skutečné události, tak se to podle mě nemohlo všechno stát za týden. Týden mi přijde jako hrozně krátká doba, aby se lidi takhle vyhrotili. I když je mi naprosto jasné, že by se je takhle zmanipulovat dalo. Řemeslně je to profesionální práce po všech stránkách. Navíc mám rád filmy s totalitní společností, kde hrdinovi něco přeroste přes hlavu (pamatujete na tu beznaděj v Klubu Rváčů?) Nenudil jsem se ani chviličku. (21.08.2009)

Jste režisér, který začínal u diváckých žánrových filmů, ale chcete se etablovat jako uznávaný tvůrce, který získává ceny na festivalech a je chválen domácí i zahraniční kritikou. Co uděláte? Z kola současnosti, na kterém blonďaté kobyly dostávají orgasmy, přesedláte do minulosti, přičemž pokud jste Němec, budete se zabývat otázkou nacismu. Pak už nesejde na tom, že styl je natolik nevýrazný, že zapadá mezi lepší televizní evropský průměr a že se ve vyprávění objevují nesmírná klišé, vše je schématické a fikční svět není dostatečně soudržný, protože máte silné téma, které redukujete do podoby jednoduché teze tak, aby zamýšlený klubový snímek byl přijatelný pro co nejširší diváckou obec. Jo, a zapomněl jsem dodat, že se jmenujete Dennis Gansel a váš nejlepší film zůstane teenagerovská komedie o ženském orgasmu, protože z ambiciózních průměrů se žádný cinefil neudělá. Ani na kole. (09.04.2010)

Je to paradoxní. Film, který se snaží dokázat, že "mainstreamový fašizmus" není mrtvý, na to jde tak nešikovně, až by se dalo říct, že spíš dokazuje opak. Spojení reálného prostředí s tak extrémně zjednodušeným a zrychleným chováním postav tvoří strašný guláš. Možná docela funkční coby jeden film na jeden večer, ale myšlenkově je to naprosto tupé. (25.09.2012)

To, co začalo jako nevinný experiment s těmi nejlepšími úmysly (kterými je cesta do pekla dlážděna, jak praví jedno přísloví) se zvrhlo do nevídaných rozměrů. Die Welle je opravdu výjimečný film, který nám ukazuje, jak snadno lze lidi (pozor, tohle není jen o Němcích, i když z historického hlediska byla právě tato země nejvhodnější volba) zmanipulovat a strhnout. Jistě, mohl bych vyčítat (jinak chytrému a dokonalému) scénáři, že zde jsou jen černobílé postavy (ty budeš ten zlý, ty ten nerozhodný) a že konec musí každý divák očekávat, ale stejně vás tahle Vlna (schválně ignoruju ten debilní distributorský název) smete. Je neskutečné, jak to Dennis Gansel (mimochodem, režisér filmu Holky to chtěj taky!) dokázal bravurně zrežírovat (líbila se mi např. myšlenka viny davu - i když máte sebe silnějšího "vůdce", tak vše záleží na davu a nadšení pro danou věc). Jak už jsem napsal - tahle Vlna vás opravdu smete. 100 %. P. S. Kdyby Jürgen Vogel a Jennifer Ulrich "utekli" do Hollywoodu, tak bych se vůbec nezlobil, oba byli skvělí. (20.03.2011)