Režie:
Radim ŠpačekScénář:
Ondřej ŠtindlKamera:
Jaromír KačerHudba:
Tomáš VtípilHrají:
Ondřej Malý, Kristína Tormová, Martin Finger, Luboš Veselý, Lukáš Latinák, Barbora Milotová, Oldřich Kaiser, Ivana Uhlířová, Iva Pazderková, Jana Janěková (více)Obsahy(1)
Československo, rok 1982. Tomáše zmáhá únava. V odporu proti režimu již nenachází žádný praktický význam, nevidí možnost „vítězství“ a s ním související osobní perspektivu. Dobové poměry navíc žádný nový začátek neumožňují – kromě emigrace. Únik hledá v mimomanželském vztahu s Klárou. Antonín, příslušník tajné policie, se od svého informátora a Tomášova přítele Pavla o nevěře dozvídá. Kláru sleduje. Jeho zájem o ni je však víc než profesionální. Vidí v ní člověka, který by ho mohl zachránit. Možná jeho posedlost jen potřebovala důvod naplno propuknout. Antonínova sebedestrukce, Pavlova zbabělost a Tomášova pasivita tak vytvářejí soukolí zrady, manipulace a pokřiveného vzdoru, který všechny protagonisty nakonec rozdrtí. Pouta jsou thriller s temným příběhem a nepředvídatelně jednajícím hrdinou, prostoupený pocitem ohrožení, strhující a napínavý. (Česká televize)
(více)Recenze (685)
„Konečně. Konečně někdo rozpáral mírumilovnému Hřebejkovi a jeho laskavému zobrazováním české předlistopadové minulosti p*del.“, konstatoval jsem, mimo jiné s velkým podivem na tím, že to přišlo tak pozdě. Nebylo totiž v podstatě nic „jednoduššího“. Když jsem nedávno shlédl Životy těch druhých, jako určitě spousta dalších jsem si jenom povzdechl domnívajíc se, že tohle češi nejspíš ještě dlouho nedokážou. Srovnávání s Donnersmarckovým oscarovým dílem se Pouta neubrání. Nicméně, jednak je nutno poukázat na fakt, že scénář Pout začal vznikat dlouho před uvedením německého snímku, což vyvrací kousavé teoretie o inspiraci u sousedů; a zároveň je nutné říct, že… že Pouta jsou prostě ještě lepší. Tam kde Životy servírovaly, když to přeženu (možná ani tolik ne), vybarvenou dobovou pohlednici, srdceryvné drama a ve finále těžkou citovou vydíračku, tam Pouta nasazují neokázalou a přesnou fotografii, vlastně vesměs dost nesympatické postavy (všechny) a spíše než příběh dění. Těžko v tomto filmu najít něco, co je v něm navíc, a jak je člověk už naučený odevšud jinud, pořád v něm nějakou takovou věc čeká/hledá. A když například poté, co hlavní postava značnou část filmu operuje s pistolí (jde mi teď čistě o její přítomnost a dusno s ní spojené), nejen že za celou tu dobu po nikom nevystřelí, ale v závěru, oproti všem očekáváním, tuto neobrátí ani proti sobě, musí každé nesamoúčelné srdce puknout rozkoší… Nenápaditý závěr: Skvělí neznámí herci (Ondřej Malý, …), nevtíravé dobové reálie a debut takových kvalit, že to snad ani není možné. ()
Takhle nejak si předsatvuju "nepovedený" film s hodně dobrými hereckými výkony. Celé to působilo tak nějak zvláštně kouskovitě, místy jsem měla pocit, že ani sami tvůrci vlastně neví, co nám chtějí sdělit. Je tam toho příliš málo, v příliš dlouhém čase. Můj šálek čaje to není... ()
Vývoj a mapování jednoho komplikovaného psychologického profilu s temnou hudbou W.W.W. Byl jsem příjemně překvapen a to i přes to, že se film pomalu rozjíždí a ve stejném tempu i plyne. Jediné co by se dalo vytknout je umělost některých dialogů a spousta sprostých slov... ale třeba to mělo umocnit vykreslení doby kdy se film odehrává. ()
Film mě nasral a unavil. Dialogy na pranízké úrovni, vulgarismy nefungovaly, některé nechtěně křečovité postavy... to mě nasralo. Unavila mě roztříštěnost (i přesto, že to měl být funkční prvek filmu), přestřeledná délka a přemýšlení jestli má ten film skutečně něco do sebe. Jako charakteristika doby Pouta nejspíš plní, co mají. ()
Štiplavá a pochmurná analýza estébáctví i dosti přesná kresba nedávné minulosti....se snahou rozbořit mýty o hrdinném disidentství i o slušném působení STB, v příběhu pracovitého „dělníka moci“ Antonína, muže, pro kterého jsou manipulace a násilí naprosto normální způsoby jednání … Dvě a půl hodiny filmově ponurého a kurevského světa bezvěrných estébáků, disidentské pokroucenosti a divné šedivé doby. "Vždyť je to jen práce ,tak jako mnohé jiné..." obhajují se fízlové a všeobjímající matka STB je bere do své náruče. Povedený snímek, dobu demaskující a mysl znepokojující ... ()
plátno bylo nasáklé beznadějí a zlem. všichni byli namočeni? jo. ()
Tento film není ani tak o StB a jejích praktikách, o temné minulosti našeho státu, ale o tom nejtemnějších, co se může v jedinci skrývat. Děkuji režisérovi za tento film, děkuji za herecké obsazení. Ondřeji Malému v této roli věříte naprosto všechno, z jeho jednání se vám udělá na zvracení, ale zároveň mu budete i rozumět. Syrová, drsná a krutá podívaná, nic pro televizní masy. Výjimečně jsem vydržel i do konce titulků, protože ta píseň je úžasná. ()
Údajně nejlepší český film za poslednívh 10 let......HA HA HA ()
To bylo dobré! Jednak proto, že to tam nebylo rozděleno na ty dobré a zlé, ale všichni byli viníci, žádná nasládlost, pěkně tvrdě. Hlavní padouch se mi líbil moc-protože neměl líbivou nasládlou masku a všechno řekl, jak si myslel. Taky že svoje padoušství s rozkoší neprožíval, jako je klišé u všech postav. pěkně vykreslené úchyláctví. Manželka, co si nechce přiznat pravdu. Manželka, co příliš chápe. Klasický muž, který toho využívá. Boss - kmotr a jeho kydy a familiernost a strašení. Úžasné. A že je to kolorit tehdejší doby -vůbec ne. I dnes jsou lidé nespravedlivě vězněni a i VIP vrahům se vězení vyhne, o nějakých věcech je neradno mluvit a zbabělí lidé je opravdu zametou pod koberec. ()
Dokonale vystižená atmosféra normalizačního marasmu v sice pomalém, ale o to drsnějším příběhu muže, který mohl všechno, ale nedosáhl na to jediné, na čem mu skutečně záleželo. Rozhodně jeden z nejlepších českých filmů z období totality. ()
Ondřej Malý (Antonín) na Oscara. Perfektně zahraná role, chvílemi jsem ho (Antonína) z celé duše nenáviděl, stejně tak jako celou StB. Výborný je i ve své mini roli Oldřich Kaiser. Film patří k tomu nejlepšímu z ČR poslední doby, při srovnání s Občanským průkazem bych ho však řadil o kousíček níž. Jako jednu z největších slabin bych viděl hudbu, elektro mi nepřišlo jako zrovna vhodně použitý styl. A písničku ze závěrěčných titulků, stejně tak jako celou grafiku titulků, to si mohl režisér opravdu odpustit. Jinak ale dost dobré. ()
Audiovizuální onanie, kde místo tahu na cíl autoři zcela nesmyslně natahují poměrně banální historku. Nadšení z tohohle filmu absolutně nerozumím... ()
Tak tohle mě uPOUTAlo až do čtyř hodin do rána. Od Pout se jednoduše nedá odejít. Tenhle pocit sem u českého filmu už dlouho nezažil, proto považuji Pouta za největší překvapení posledních let. Konečně film bez těch stále stejně nudných, okoukaných a přehrávajících herců (zdravím pane Hřebejk)! Všichni napříč federací hrají výborně a to co předvádí Ondřej Malý, nazývám totálním herectví. Je ten člověk jako jinak v pořádku? :) Jestli si Radim Špaček nepoveze domu plnou klec lvů, tak to Vachlere zabal i s tou slavnou akademií. PS: Pokud nevíte jak dostat manželku z domu, zkuste se inspirovat Antonínem Rusnákem, jeho metoda je velice elegantní. :) ()
Psychologicky šíleně našlapaný film, silná, krutá a na české poměry až překvapivě mrazivá podívaná. Možná škoda, že se v už tak extrémně depresivních pasážích tlačilo více na psychologickou hranu, někdy geniální obraz a herecký koncert Ondřeje Malého úplně stačí. Stopáž nečekaně neúnavná a i přes absenci jakékoliv dějově pozitivní scény a možná až příliš rozvlášného způsobu vyprávění si film drží svou laťku a dokáže šílenou atmosférou diváka udržet v pozornosti. Silný syrový zážitek, který jsem si teda vůbec neužil (tak jsem byl dějově přimrazený a zamlknutý), ale filmově ho naprosto uznávám. ()
Nespokojný som... film ma nudil a unavoval. Neviem čo mám viac napísať... jednoznačne sklamanie a to nie som žiadny teenager, ktorý by očakával akčnú špionážnu drámu v hlavnej úlohe s príslušníkmi ŠTB. ()
Prostě asi neumím číst "mezi řádky" u českých filmů. Musím se přiznat, že jsem POUTA asi nepochopil - příběh by měl být jasný ale postupem času jsem prostě nevěděl co která postava chce a za čím vlastně míří. Myslím, že někdy si tvůrci hrají na moc velké umělce ()
Už dlouho se mi nestalo, že bych byl nějakým filmem takhle rozpolcen. Na jednu stranu absolutně dokonalá stylizace socíku v (před)posledním tažení dohraná do detailů a příběh, u kterého jsem určitě chtěl vědět, jak to dopadne, na druhou stranu jsem se na mnoha místech (intelektuálové prominou) strašně nudil. Stopáž 140 minut dle mého absolutně zbytečná. V některých momentech "navoněná nuda", příběh ustupuje do pozadí rádoby intelektuálskému excistenciálnímu herectví. Jak říkám, jsem rozpolcen. ()
Vypadám snad jako rozumný člověk?... Antonín Rusnák je svině první třídy sloužící totalitnímu režimu. Zakouká se do Kláry a začne likvidovat všechny a všechno, co mu stojí při jejím získání v cestě. ()
Smutné. Šokující kontrast mezi návštěvností(cca 25 000 diváků v kinech) a kvalitou(subjektivně) neodbytně podsouvá myšlenku, jak obrovskou roli hraje v současnosti marketing a propagace. Umění prodat je v dnešním světě konzumu nekompromisně nadřazeno umění něco sdělit, přinést, vytvořit, evokovat. Lavina požitků všech našich smyslů valící se s neutuchající intenzitou válcuje marnou snahu umělce aktivovat zkornatělou emocionální a intelektuální hemisféru našeho mozku a donutit nás tak ke „kooperaci“ s právě se rodícím kulturním dědictvím. Smutné, ta naše lenost. ()
Pouta jsou naprosto nadstandartní český film, který je třeba vidět přinejmenším kvůli několika opravdu silným scénám. Jinak nic světoborného, ale pořád ČESKY nadprůměrného. Určitě v hlavě zústane, i když jsem čekal ještě něco víc ponurějšího, akčnějšího a hlavně a v podstatě - zábavnějšího. ()
Reklama