Zmizení

Jako já miluju mysteriózní krimi thrillery, takže mě to vlastně hodně bavilo, ale to se u tohohle žánru povede tak nějak skoro vždycky, pokud nejsou autoři úplní idioti (což se taky někdy stává). Když tak nad tím ale po dokoukání přemýšlím, vlastně tam toho mystéria mnoho nebylo. Je tu jedno zajímavé odhalení související s těžkým osudem jedné z postav, hodinu a čtvrt trvá vedlejší linie mučení, a to mi přišlo poněkud přehnané. Zápletka jako taková je dost tuctová a vlastně se ani nijak zásadně nerozpracuje. Veškerá detektivní činnost je vlastně naprosto zbytečná, neboť k rozuzlení případu by došlo, i když by se předtím vůbec nic nezjistilo. To mi na tom vadí asi nejvíc. Navíc je fascinující, jak snadné a ze strany záporné či záporných postav neopatrné to nakonec bylo. A samotný závěr je jen znouzectnost, aby nebylo ukázáno úplně všechno, i když je zcela jasné, jak to dopadne. Jinak je to ale samozřejmě profesionální práce, která umí vybudovat napětí. Líbil se mi pomalý styl, který tomuhle žánru sluší. A tyto pozitivní aspekty umí dobře skrýt to, že obsah vlastně není až tolik zajímavý. (28.03.2019)

Zmizení v sobě nese náznaky kvalitního psychologického dramatu i velmi dobré detektivky. Na obou žánrových polích ale nakonec prohrává. Jako film, který se zajímá o postavy, selhává vinou zkratkovitého (i v kontextu situací, v nichž se ocitají) nebo naopak přespříliš prozíravého jednání hrdinů. Vyjma Jackmana, o němž je většina podstatného řečena loveckým prologem, a Gyllenhaala, ozvláštňujícího svůj výkon podezřele častým mrkáním (které může značit temnou minulost, ale také jen to, že má tik), jsou ve filmu samí herci do počtu. Nepřispívají k navození morálně ambivalentních pocitů, které tvoří jádro vyprávění, pročež se Villeneuve ani neobtěžuje jejich zřídkavou přítomnost lépe odůvodnit a zapojit je do hlavního dění. Nejvíce na účelové nakládání s postavami doplácí Kellerova manželka. Maria Bello ale také ze všech herců nejagresivněji přehrává, takže nás její chvílemi malátné, chvílemi hysterické vrávorání filmem nemusí mrzet. ___ Na závažnosti by zřejmě filmu měly dodávat dlouhé záběry (třeba kůry stromů), časté zatmívačky, hustý déšť, využívání hluků prostředí namísto nediegetické hudby (která je podobně kakofonická jako zvuky, takže se někdy, stejně jako ve Fincherových Mužích, kteří nenávidí ženy, těžko odlišuje, kde končí jedno a začíná druhé). Nejsou to dvakrát originální prostředky k navození ponuré atmosféry, ale vcelku fungují. Villeneuve jich ale nadužívá, vinou čeho – mimo jiné – film selhává jako procedurální thriller. ___ Atmosféru dotvářející záběry převažují nad záběry, které sdělují nějakou směrodatnou informaci. Většina zásadních odhalení je nadto založena na nepřesvědčivé náhodě, nikoli na sběru a analýze důkazů. Délka pátrání (a tedy ani filmu) není s ohledem na způsob odhalení pachatele adekvátní. Na konci si nejsilněji uvědomíte, že celá detektivní linie se všemi falešnými stopami a víceznačnými indiciemi byla zkonstruována pouze za tím účelem, aby mohly být postavy konfrontovány s určitými morálními dilematy, aby něco hodně nepříjemného zažily i provedly a aby se měly po vypotácení z (a)morálního bludiště z čeho vykoupit (jde o jeden z řady tradičních náboženských motivů, s nimiž film, hemžící se hady, kříži a citacemi z Bible, pracuje). ___ Jestliže mu záleželo přednostně na psychologické rovině vyprávění, proč Villeneuve věnuje tolik prostoru rovině detektivní, proč se nás po většinu filmu snaží přesvědčit, že přeci jen jde o krimi? Jedna rovina oslabuje tu druhou. Nezájem o minulost a hloub sahající motivace postav lze akceptovat v procedurálu, ne v psychologickém filmu. Díry v logice by tolik nevadily v psychologické studii člověka v krajní situaci, v detektivce však ruší. Namísto jednoho konzistentního vznikly dva filmy veskrze neuspokojivé. 70% (09.10.2013)

Husí kůže, a to ani ne tak z onoho ,,boje proti Bohu", ale spíš z uchváceného ,,práva" ptát se za použití extrémních donucovacích prostředků. Hluboká studie toho, kdy přestáváme být lidmi a stáváme se zrůdami. A také poukaz na elasticitu víry, díky níž lze zaštítěním se Bohem ospravedlnit cokoliv. Po stránce formy fascinující kamerové pohledy skrze orosená a zašpiněná autoskla. Po stránce významu pohledy skrze zašpiněná svědomí... (02.12.2013)

Je to skvelá kriminálna dráma. Má dosť dobrý príbeh o strate dvoch malých dievčat zo slušných rodín, ktoré počas priateľského stretnutia oboch rodín zmiznú a všetko nasvedčuje tomu, že boli unesené. Jedinou čiastočnou stopou sa stáva karavan a jeho šofér, no skutočný dôkaz stále neexistuje, ale otec jednej z nich urobí všetko preto, aby ju našiel. A prípadu sa ujíma veľmi schopný detektív, lenže plnohodnotné stopy a prípadní podozriví sa hľadajú len ťažko, no ani on sa nevzdá za žiadnu cenu. Spracovanie je ale skutočne vynikajúce, už od samotného začiatku som mal z toho veľmi dobrý pocit a keď sa už čoskoro začne hlavný dej, úplne si ma to získalo. Príbeh síce možno nepôsobí až tak originálne alebo prepracovane, ako u viacerých iných slávnych filmoch tohto žánru, ale to je mi v tomto prípade jedno, keďže je tu množstvo zásadných prvkov, ktoré to s ľahkosťou vynahradia. V ideálnych intervaloch prichádzajú rôzne zaujímavé stopy, ktoré dej trochu posunú, pár zvratov je nečakaných a zároveň skvelých, nájde sa tu viacero perfektných situácií a navyše je to celé podporené skvelou mrazivou atmosférou a vynikajúcimi postavami, hlavne detektív ma veľmi bavil. A tak ma to úplne vtiahlo a až do konca nepustilo, pričom ani táto dĺžka nie je nakoniec ani najmenším problémom, kľudne by som bral aj hodinu navyše, veľmi ma to bavilo. Mimoriadnym plusom je aj to, že žánrová kombinácia vyšla úplne dokonalo. Kriminálna línia je aj v priebehu dosť zaujímavá, ale z celkového pohľadu, kedy už vidno význam jednotlivých stôp, ktoré sa v priebehu objavia je to ešte lepšie, žiadne výhrady nemám ani dramatickej stránke, postavy, ktoré prežívajú toto utrpenie sú výborne podané, pričom majú aj dosť priestoru a bezchybne funguje aj thriller, vydarených napínavých sekvencií je tu dosť. A práve preto mi táto dĺžka ani trochu nevadí, keďže toto nie je len bežná žánrovka, v ktorej by pár postáv riešilo prípad, ale priestor tu majú dva odlišné pohľady na celú situáciu, otec, ktorý koná emocionálne a detektív, ktorý zase racionálne, pričom sa aj ideálne striedajú a prepájajú. Herecké obsadenie je výborné, Hugh Jackman to zahral veľmi dobre, ale viac si ma získal Jake Gyllenhaal ako detektív, ktorý tu má jednu z najlepších kladných postáv tohto žánru vôbec, jeho vytrvalosť a správanie v jednotlivých situáciách sa mi veľmi páčili. Ale žiadnej postave tu nemám čo vytknúť. Réžia a technická stránka sú vynikajúce, skvelá vizuálna stránka, spomínaná atmosféra, funguje napätie a celkom aj emócie, tu som úplne spokojný. Takže som skutočne nadšený, Zmiznutie je pre mňa rozhodne najlepší kriminálny film z americkej produkcie, aký som vôbec videl. 89% (19.11.2013)

Taková přehlídka skvělé práce, mé srdce zejména uchvátili Roger Deakins a Jake Gyllenhaal. Postava detektiva je vůbec fantastická, strašně ráda vidím chytré lidi zvládat stresové situace i propadat šílenství. Postava Hugha Jackmana mě fascinuje jiným způsobem, přirozeně ji nenávidím celým svým srdcem a on ji hraje tak dobře, že je těžké si vůbec uvědomit, že to není samostatná existující entita, nýbrž "jen" velmi schopný herec. Na film jsem se myslím poprvé dívala ve své "Paul Dano" fázi a na této frontě jsem byla rovněž uspokojena. Osobně Prisoners považuji za horor a dívám se na něj, když se chci bát. ♥ (21.11.2021)