Scénář:
Hiroši ÓnogiHudba:
Akira SendžuHrají:
Rie Kugimija, Romi Paku, Iemasa Kajumi, Šin'ičiró Miki, Unšó Išizuka, Daisuke Namikawa, Fumiko Orikasa, Kazuja Nakai, Kendži Nodžima, Kóiči Jamadera (více)Epizody(64)
-
Ocelový alchymista (E01)
-
Den začátku (E02)
-
Kacířské město (E03)
-
Alchymistova bolest (E04)
-
Déšť žalu (E05)
-
Cesta za nadějí (E06)
-
Skrytá pravda (E07)
-
Pátá laboratoř (E08)
-
Umělé pocity (E09)
-
Rozcestí (E10)
-
Zázrak v Rush Valley (E11)
-
Jeden je vším, vše je jedním (E12)
-
Dublithské šelmy (E13)
-
Ti, kteří se skrývají pod zemí (E14)
-
Posel z Východu (E15)
-
Spolubojovníkovy stopy (E16)
-
Nemilosrdné plameny (E17)
-
Zpupná dlaň slabého člověka (E18)
-
Smrt nesmrtelné (E19)
-
Otec u hrobu (E20)
-
Bláznův pokrok (E21)
-
Vzdálený obraz jejich zad (E22)
-
Děvčátko na bojišti (E23)
-
Uvnitř břicha (E24)
-
Dveře do temnoty (E25)
-
Shledání (E26)
-
Hostina nad trhlinou (E27)
-
Otec (E28)
-
Bláznův boj (E29)
-
Vyhlazení Ishvalu (E30)
Obsahy(2)
Poté, co bratři Edward a Alfonse utrpí fyzická zranění, bojují proti zlu, aby se pokusili získat zpět svá těla. (Netflix)
Recenze (136)
Někdy jsem se sem musel dostat. Někdy. Upřímně, čekal jsem to později, protože jsem si tak nějak na pamět dával, že jestli někdy skončím s anime, tak FMA:B by asi bylo velkolepé zakončení této drobné závislosti. Věci se měly jinak, Netlflix se ke mně dostal nejspíš k jako poslednímu člověku na téhle planetě a z obsahu anime čněl Alchemista. Domněnka, že mi to bude trvat tak rok vzala za své velmi záhy a sjel jsem ho nekompromisně za měsíc. Charakteristické adjektivum je určitě "epické". Rozmanitý svět, velkolepé cíle, neustálé probírání filosofie otázky života a smrti, animačně skvěle podpořené lité řežby a i toho řevu tam bylo víc než dosti. Narozdíl od těch ne tak dokonalých žánrových přibuzných zde ale máme i plejádu důstojných postav, hutnou a celistvou příběhovou linku, která neustále eskaluje (vyjma mírného dropu kolem 25. dílu k nadechnutí), štěstí střídá smutek a vše je pocitově blízké, pochopitelné, uchopitelné. Líbí se mi ten mix aspektů a vlastností, které malé děti zbožňují na shounenech (viz. postava Edwarda hlavně), ale i umně zakomponované palčivě dospělácké otázky o moci, nesmrtelnosti a jiných lidských hodnotách. A i nakonec já, onen zapšklej nepřítel tohoto žánru, jsem nemohl, než uznat kvalitu tohoto díla. Několik postav mě nutilo si pouštět díl za dílem (Greed, Gen. Armstrong a hlavně rezolutní Roy Mustang) a finále je jeden velký, nevyhnutelně napínavý BANG! Proč ne tedy 5*? Protože ke konci mi přišlo, že se scénář až moc snažil některé postavy falešně a nedostatečně skrytě uchránit a kvůli tomu ovlivňoval jiné, aby se chovaly jinak, než se celou dobu projevovaly. Edward byl vcelku ok, ale Al? Ten mě někdy fakt točil a vtípky byly přeci jen až moc mířené na mladší :-) Nic to nemění na tom, že tohle byla velká jízda a snadno mě to přesvědčilo, že toto anime je králem minimálně ve svém žánru. Silné 4*. ()
Vrchol shounen žánru. Vskutku, Dobře řečeno. Jedno z nejoblíbenějších a nejlíp hodnocených anime v historii lidstva. Říkala jsem si, na to se přece nemůžu podívat „jen tak“! Jelikož ale lidi milují jak předlohu, tak první anime, tak druhé, a já si chtěla tyhle tři věci užít co možná nejvíc, po dlouhém dilematu jsem se před pár lety rozhodla přečíst mangu s tím, že se na seriály podívám, až se mi paměť trochu zamlží. Tak jsem udělala. Nevím, jestli bych tenhle seriál tak dobře ustála, kdybych si ten děj neprožila už tehdy v černobílém. Myslím, že to byla jedna z věcí, která silně otřásla základy mého tehdejšího ateismu. Teď už, řekla bych, rozumím „kultovnosti“ FMA. Skvělá animace, hudba tak perfektně pasující do příběhu, že si všimnete, jak je skvělá, až když ji posloucháte samostatně... Spád to má, že vám u obrazovky málem vlají vlasy. Další díl prostě nepočká. A to jsem prosím věděla, jak to skončí. ()
"Původní" Hagane no renkinjutsushi z roku 2003 je překonán. Líbilo se mi sice jeho finále a potom propojení s filmem, který měl zajímavý konec, ale tenhle vskutku původní anime seriál svého bratříčka překonává o sto šest. A není to jen tím, že kopíruje mangu, kdepak. I když i tohle má svoje místo v zástupu faktorů, proč je FMA:B mnohem lepší, než byl FMA. On totiž příběh má neskutečné grády, ale důležitější pro něj je, že má logiku, všechno ve scénáři má logiku, pouštní ruiny města Xerxes, jejich historie; pohraniční pevnost na severu; vzpoura kdysi dávno na východě; tunely propojující celou zemi, která je tak nějak divně dokulata... Spousta postav v příběhu vůbec neškodí, protože každá moje svoje pevné místo, kde musí stát a kde případně musí umřít; a tak se divák neztrácí, ačkoliv v jednom díle najednou třeba sleduje čtyři různé lokace s osmi různými postavami. Ed, Al, jejich táta, Izumi, Mustang, Hawk Eye, sourozenci Armstrongové, ti všichni a mnoho dalších navíc mají svoje role pevně napsány a logicky pokryty. Kvantum záporáků potom jen doplňuje silnou skvadru charakterů, Father, všichni homunculi, jejichž smrti povětšinou bývají velkým filozofickým milníkem děje; ale zároveň i negativní lidské postavy, které nakonec chcípnou ošklivou smrtí. Závěrečné epizody totiž nenechají nikoho na pochybách, že tady najednou mohlo zemřít nejvyšší číslo lidí v jakémkoliv televizním nebo filmovém projektu, hazarduje se zde s osudem celé padesátimilionové země a do poslední chvíle díky dějovým i lokálním a občasným zvratům není jasno, jestli zvítězí dobro nad zlem. Osud pak takového zla je další filozofickou otázkou, kterou FMA v klidu vyřeší jedním dialogem. Fullmetal Alchemist: Brotherhood ovšem nestaví jen na silném příběhu, jeho síla tkví totiž i v (sice místy ploše vykreslených) charakterech a jejich psychologizaci. A dál a silněji než FMA pracuje s otázkou bratrské lásky a důvěry, lásky k rodičům, lásky k dobru, vlastní pýše, ctnostech, a tak dál a tak dál. Fullmetal Alchemist: Brotherhood není primárně určen pro malé děti a ani bych to nedal do ruky dospívajícím capartům. Dal bych jej před oči lidí, kteří mají po pubertě a jejich charakter se nějak formuje, díky čemuž mohou sympatizovat tu s Mustangem, tu s bratry Elricovými, tu s Winry s božským tělem (!!!), tu Armstrongovi nebo dokonce Van Hohenheimovi. A nakonec i takový Envy nebo Greed dojde politováníhodného konce. Monumentální pětice hvězd je zaručena, a nikdo, kdo viděl byť jedno anime nebo četl jednu mangu, by neměl dávat méně. Stěžování si na úvod je kravina, neboť od prvního do posledního dílu má seriál takové tempo, že dvacet minut jedné epizody vám přijde najednou pryč a pak se podíváte a zjistíte, že jsou čtyři ráno a vy musíte vstávat na ranní přednášky / do školy / do práce. Ee. Dávejte jen pětky. Fullmetal Alchemist: Brotherhood si nic jinýho nezaslouží. Nejlepší seriál, co jsem kdy viděl. ()
Anime, které stojí hlavně na páradně postaveném příběhu a postavách bratrů Elricových si zamilujete ihned. Narozdíl od původního anime z roku 2003 jede jen v kolejích původní výborné mangy, a tak není nic moc řešit. (MOŽNÝ SPOILER) V mých očích však seriál malinko klesl díky přílišnému "americkému" konci. Ale tak je to shounen, že? ()
Čekal bych, že tohle novější FMA bude pokračovat a navazovat tam , kde skončilo to starší . Ale zatím do 13tého dílu se tak nějak rekapituluje to co se stalo v předchozím FMA a pak se děj uplně mění a rozchází . A jsou tam i změny v některých jménech atd. Nevim nemůžu si pomoct, ale to předchozí mě bralo víc stačilo jen dokončit ten rozjetý děj . Působí to hodně zmateně..... ()
Galerie (2 570)
Photo © MBS
Zajímavosti (7)
- Van Hohenheim byl pojmenovaný podle lékaře Paracelsa (vlastním jménem Theophrastus Bombastus von Hohenheim), který žil na přelomu 15. a 16. století. Podle něj má v sobě každý jedinec „vnitřního alchymistu“ přeměňujícího potraviny a živiny v organismu na tělesné substance. (Morlok)
- Homunkulové jsou pojmenováni podle sedmi smrtelných hříchů - pýcha, závist, chtíč, obžerství, chamtivost, lenost a hněv. (Natami)
Reklama