Fullmetal Alchemist: Bratrství

Anime, které stojí hlavně na páradně postaveném příběhu a postavách bratrů Elricových si zamilujete ihned. Narozdíl od původního anime z roku 2003 jede jen v kolejích původní výborné mangy, a tak není nic moc řešit. (MOŽNÝ SPOILER) V mých očích však seriál malinko klesl díky přílišnému "americkému" konci. Ale tak je to shounen, že? (11.09.2010)

první verze se mi líbí víc. Hagane no renkinjutsushi má sice lepší grafiku, ale je tu víc klasických humorných scén, což kazí vnímání a požitek seriálu (kazí to atmosféru), k tomu vykládání děje taky lepší v původní verzi. Tohle jsem napsala než se začnou dvě verze kovového alchimisty rozcházet. Poté nelze porovnávat, protože jde o dva různé seriály. Stojí za to dokoukat do konce. (29.05.2012)

Takhle nějak si představuju seriálovou dokonalost. Nejen mezi anime, ale mezi všemi seriály. A proč? Protože FMAB je zcela nadupanej snad po všech stránkách: rychlou nezrdržovanou akcí, supercool hláškama, zajímavou a přesto jednoduchou dějovou linií, filosofováním, humorem, atd. atd. Stalo se mi snad poprvé, že ve vyhrocené situaci jsem se začal usmívat od ucha k uchu. Ne kvůli obsahu, ale protože jsem si říkal, jak je to skvělé. Oproti jiným seriálům, FMAB se musel utkat s velmi obtížným způsobem, jak zrekapitulovat kus děje, co byl ve FMA. Začátek tak může pro někoho být dost hektický, a proto bych doporučil nejdřív se podívat na FMA. Ne, že by divák měl problémy s dějem, ale postavy na začátku nedostanou tolik prostoru, a řekl bych, že diváci si víc užijou FMAB, když postavy podrobně poznají už ve FMA. Třeba Roy Mustang nebo Izumi Curtis tu nejsou na začátku skoro vůbec. Díky tomu je můžou převálcovat ty postavy, co jsou teď nové nebo významnější. Nejdřív to byla vůdkyně pevnosti Briggs, a pak moje nová superoblíbená postava Van Hohenheim. Pokud bych měl kdy věřit v Boha, představoval bych si ho jako jeho. Úžasně klidnej, rozumnej a ďábelsky chytrej. Celkově je super, že tu je tolik charakterů a každý si může oblíbit prakticky kohokoli z nich, ale těžké je mít někoho nerad. Nejlepší na tom je, že všechny postavy se nějak aktivně zapojí do finální fáze, aniž by to nějak narušilo dojem. Něco takového třeba vyčítám finále Harryho Pottera a relikvie smrti, která tím množstvím postav alespoň na mě působila dost uměle a kazila mi dojem. FMAB to zvládl mistrně. Prostě pokud hledáte jakýkoli seriál, rozhodně doporučuju upřít své oči sem. (11.07.2010)

Skvělý temný a komplexní příběh, který ale trochu trpí rozpačitým začátkem rekapitulujícím děj shodný se starší verzí (tak do 14. dílu), relativně konvenčním zakončením a především klasickým šónenovským podáním. Bitky přerušované dlouhými proslovy a vysvětlujícími dialogy, spousta řevu a náhodných odhalení důležitých informací (např. rozšifrování skript Scarova bratra). Mít to celou dobu takové grády jako díly 19 až 26, stejně bych bez rozmyslu dal maximální hodnocení, ale seriál po rekapitulačním dílu už nikdy nedosáhl intenzity tohoto předčasného vrcholu. V těch několika dílech se padouši představí jako schopná, inteligentní a takřka nezastavitelná monstra a divák začne mít o hlavní hrdiny opravdu strach. Co se srovnání s minulou adapatací týče, má nový Alchymista asi lepší a promyšlenější příběh, ale jinak mám starší verzi raději, pravděpodobně hraje roli to, že jsem ji viděl jako první. (05.07.2010)

Bylo to hodně dobré, ale k dokonalosti to má dost daleko. Podíl na mém zklamání zase bude mít fakt, že jsem čekal až přespříliš a dostal jsem opět jen standartní shounen s trochu vypiplanějším příběhem a postavami než obvykle. Musím ale uznat, že ve svém žánru patří rozhodně k tomu nejlepšímu. 8/10 (18.03.2011)