Vetřelec ³

Rozpačitá kapitola vetřelčí mytologie, které výrazně podkopává nohy zásah producentů. V jejich sestřihu je totiž film hrou na efekt, která přihraje Ripley do cesty partu drsoňů (ad Aliens) do depresivně laděného prostředí (ad Alien). Speciální sestřih sice neřídil Fincher, ale podle jeho původních poznámek vznikla nepřekvapivě propracovanější verze, kde se v dialozích více odkazuje na starší díly, prozkoumává se zamračená planeta...a vetřelec se nelíhne ze psa. Přesto třetí obraz alienovské mozaiky nemusím. Podivné vedlejší postavy, zbytečný náboženský podtext a vyloženě špatné triky nedokáže přehlušit ani silný závěr. (21.04.2005)

Čirou hrůzu nahrazuje tuctová příšera, mýtus a archetyp pošmourná psýcha postkatastrofických béček. Nevím, kde by se měl třetí Vetřelec odehrávat, ale vesmírná náboženská cvokárna je snad tím posledním, co bych si představoval. Jediné plus je samotný závěr, který se velmi správně snaží celou sérii ukončit. Bohužel, někdo tuhle snahu nepochopil a umožnil tak později vznik největšímu omylu v samostatné Vetřelčí sérii. Na tomhle postoji nemění nic ani o stupeň lepší režisérská verze. Vetřelec pro mě končí spolu s Giegrem. (04.04.2005)

Jako audio-vizuálně působivé komorní existencionální drama o hledání odpouštění a Boha na místě bez Jeho přítomnosti je to výborné, ale v půlce jako by si Fincher z ničeho nic vzpomněl (či ho spíše producenti donutili "si vzpomenout"), že vlastně točí nového vetřelce a ne sci-fi adaptaci Dostojevského. Na vše předchozí rázem zapomíná a spouští naprosto standardní vyvražďovačku bez nápadu a co hůře - bez atmosféry (a přitom v té první polovině přítomna je). A to platí jak o klasickém sestřihu, tak i o tom režisérském, který sice je lepší z nabízených verzí, ale je pouze lepší verzí téhož a nikoli "něčím zcela jiným" jak tu mnozí naznačují. (13.01.2010)

Ripleyová se už tak dlouho potýká s vetřelčím plémě, že větší nebezpečí pro ni znamenají nadržení muklové a vši.. Jako by s "odchodem" medika v podání C.Dance skončil na Fiorině 161 i atmosférický tanec kolem plíživé smrti a beznaděje (mimochodem výborně podkreslený hudbou E.Goldenthala) a nastoupila divně sestřihaná vyvražďovačka s nekvalitními "loutkovými" triky u modrého pozadí a "on board" kamerou na krvelačném Gigerově fešákovi. Nutno však podotknout, že studiem týraná a diváky podceňovaná Fincherova prvotina si časem zaslouženě vybojovala své místo na slunci. (12.06.2012)

Potřetí a zase v jiné podobě. Jednička byla tajemná a napínavá, dvojka akční a vizuálně atraktivní. Trojka si jde svojí vlastní cestou. David Fincher mi dal kdysi docela zabrat, protože mi velkou měrou posloužil v mojí bakalářské práci. Nicméně mi kosmický debut jako jediný z jeho zářivé filmografie dlouho unikal. Nedosahuje sice kvalit předešlých kultovních majstrštyků pánů Scotta a Camerona, nicméně cílevědomý mladík, který se coby osmnáctiletý dostal do trikové továrny Industrial Light & Magic, dokázal, že se od většiny svých kolegů (z Propaganda Films) odlišuje. I když to vyvolalo víc rozpaků než nadšení. Jeho filmy mají přesah a tím, že se pouští do poněkud (pro „klipaře“) neobvyklých projektů, se stal černou ovcí. Fincherův výlet do sci-fi žánru bohužel doplatil na několikrát přepisovaný scénář, zřejmě i na permanentní dohled producentů, přesto bravurně zvládá práci se zachycováním stísněných prostor, s izolací a jeho trumfem je i opět velmi dobrá Sigourney Weaver. *** V roce 2020 jsem si dal o půl hodiny delší verzi a „zklamání“ nepolevilo. Tvůrci se prostě rozhodli k návratu k tajuplnosti jedničky, ale snažili se nezapomenout na akční stránku dvojky. Prostě jakýsi kompromis. I tak je trojka divná, myšleno skoro až úchylná. Ostatně už jen skličující prostředí vesmírné věznice, která je plná masových vrahů a pedofilů, je dost jiné. Nesedla mi mytologická nadstavba, navíc se výsledek ani nepřibližuje Cameronovu tempu. Vadí až otravně počítačový Vetřelec, naneštěstí je tenhle Fincher i hodně neosobní. Tři hvězdy musím nechat. (14.08.2008)