Expendables: Postradatelní 2

Tak to byla pecka. Společnost exponátů muzea se vrhla opět rozpoutat peklo jaké svět nespatřil. Vidět naše přestárlé hrdiny akčních kultovek všechny pohromadě, kteří drtí nepřátele ve velkém stylu a sami ze sebe si dělají legraci mě bavila celou dobu. Chudák nepochopený inženýr chemie Gunner a jeho proslov o hustotě a bodu tání fosforu s pokusem vyrobit bombu. Jeho se nikdo nezeptal ani na oblíbené jídlo! Svůj monitor jsem si poprskala příchodem lonely wolfa Chucka Norrise ve staré, opuštěné ruské základně s doprovodnou hudbou Ennia Morriconeho Hodný, zlý a ošklivý a akcí v letištní hale, kdy si vzájemně vyměňovali hlášky ze svých nejslavnějších filmů. Geniální nápad dát je všechny dohromady. (16.08.2014)

škoda, že tentokrát chybí i to málo emocí, co bylo v Exp1 (at už kvůli Lundgrenovi, Mickeymu nebo těm jemně načrtnutým osobním liniím) a příběh se rozhodně nepolepšil, navíc se přesunul do hnusného, špinavého bývalého SSSR. Záporák doznal znatelného vylepšení, stejně tak jeho nohsled, který je mnohem zajímavější než korba Austin, ale člověk by pak zabrečel nad mizerným využitím obou dvou. Hlavně pak nedotažený souboj Sly vs Jean zamrzí znatelně. A přitom stačilo zvolit trošičku zajímavější choreografii a podložit ten motiv pomsty lepším rozvinutím vztahu Billyho s Barneym ("Je to dobrej kluk" opravdu nestačí), a mohla to být pecka. Naštěstí i přes menší počet zábavných hlášek, stagnující chemii snažící se bavit přes neustálé opakování jedné postavy "jednou tě zabiju" na 100 variací a... ale to poslední nechám tak. Naštěstí je ta starpower opravdu stále fungující, i v té mdlé akci se najdou krásné, dravé a hlavně detailní záběry (ano, více zajimavých killů by možná stačilo na hvězdu navíc) a zjevování se nových postav je vtipné až na půdu. Takže 3 (05.10.2012)

Sorry, ale u jedničky jsem měl pocit větší plnosti. Tohle mi prostě přijde už příliš banální, nejhustěji popsané stránky scénáře musel sežrat Steven Seagal a to, co zbylo, se snad ani nedá nazvat scénářem, jako spíš na hromadu nakydaným hnojem. Né, fakt jsem nečekal košatý příběh, ale zároveň ani vzduchoprázdno. Je to jako televizní show, kdy jednotlivé postavy přichází na pódium, předvedou publiku nějaký svůj bonmot a zmizí ze scény, aby se za půl hodiny to samé opakovalo. Bez jakéhokoliv důvodu nebo začlenění do děje. A spousta scén trpí nelogickým "přemisťováním" se především vedlejších postav či pochybnou změnou lokací. Jako Slyova pěst na oko působí jednoduché, studené exteriéry a... prááásk, už jsem koupil jednu od Stathama, abych prej pořád nekritizoval. Ok, to stačilo, teď to dobrý: ve chvíli, kdy na vrata nepálské vesnice "zaťuká" Lundgren a kdy Sly slibuje, že "přijde už brzy", začíná neskutečná akční desetiminutovka, která musela spolknout snad půlku rozpočtu. Všechno vybuchuje, digitální krev cáká do všech stran a zásobníky sypou do hlavní jeden náboj za druhým. Stejně tak závěr, kdy se nepřátelé kosí ne po jednom, nýbrž po desítkách, vypadá jako z dob Jendů Matrixe a Ramba. Osobní souboje frčí v ukrutném tempu, choreografie podléhá tomu zlikvidovat soupeře co možná nejrychleji, nikoliv nejefektivněji, což především u fightů Adkins vs Statham trochu zamrzí. Scény jeden proti všem "kolemjdoucím" tu jsou snad jen dvě, Li i Statham se ale asi snaží překonat Čong-liho rekord, protože to všechno řežou strašlivě rychle. Neříkám, že je to špatně, ale občas by neškodilo netlačit tolik na pilu a předvést světu nějaký ten lahůdkový souboj v pomalejším duchu, prostřižený pěknou zpomalovačkou (než dvakrát mrknete, tak Adkins čtyřikrát kopne, žádný super high kick ve slow motion záběru). Van Damme fajn záporák, nadále věhlasný otočkátor, Norris vtipnej, Schwarzenegger je BACK, ale největší hovado budiž Dolph Lundgren, ten teda hlásí brutálně. Nejsem zklamán, jen mi takovéto panoptikum ke spokojenosti úplně nestačí. Film, byť s akčními hvězdami minulého století, prostě musí mít nějaké hranice... tady se hranic ani pravidel držet nešlo, protože jednoduše žádné nejsou... 100 miliónů dolarů(rozpočet)/300 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (07.09.2012)

(Nejen) druzí Postradatelní v síti souvislostí akčního filmu osmdesátých let, revizionistického westernu šedesátých let, proměn hvězdného systému, různých kinematografických tradic a komiksového crossoveru - aneb proč je upřímně "pokleslý" akční film vlastně tak zajímavým objektem analýzy - tím se zabývám v textu na Douglasových poznámkách. (13.09.2012)

Bezpohlavní nuda, které by nejvíce slušel žánr komedie/parodie, zvláště za předvedenou akci, která mnohdy vtipem předčí i Charlieho "Rambo" Sheena ze Žhavých výstřelů. Do teď jsem nepochopil, zda to všichni při těch akcích mysleli vážně, nebo si jen dělali prdel ze stylu točení akčních filmů v hnusných 80. letech, ve kterých byli za hvězdy. Film nemá scénář (to se dalo čekat), nemá ani žádný pořádný děj, který by tu prázdnotu vyplňoval a všechny akce stojí za hovno (na rozdíl od prvního dílu). Rád bych vychválil tu úvodní, ale nějak mi v tom zabraňuje ten sniper, co ze statické odstřelovací pušky neomylně kosí lidi na tři kilometry v rychle plujících člunech, případně jeho schopnost vystřílet deset chlapů v rozmezí dvou vteřin v dokonalém kruhu kolem svých "kámošů". Ne, pochopitelně Zecku, tohle je pocta žánru, tady nemůžeš přemýšlet, jenom vypnout mozek a kochat se těmi desetivteřinovými záběry na Chucka Norrise, jak jde se samopalem procházkovou chůzí a ve stylu Komanda střílí všechny idioty tři metry od sebe, co stojí v lajně a čekají až je milostivě sejme. West bohužel doplatil na to, kolik důchodců z akčního žánru má na jedné scéně, takže veškerá akce trpí tím, že místo toho aby nám jí rejža ukázal, permanentně zabírá věkem ošlehané a vyhaslé hvězdy jak si přebíjí, snaží se o vtipné hlášky, přemýšlí co vlastně udělají, případně jen střílí, hlavně, že jsou v záběru. Protistrana pak nemá čas ani prostor na nic jiného, než jen na hromadné pády po desítkách na zem a jiné okázalé demonstrace totální nepřemožitelnosti jejich hollywoodských protivníků. Veškerá zábavnost filmu (a to jediné zajímavé na něm) začíná a končí každou novou tváří, která se na scéně objeví. Problém je v tom, že když si člověk ze seznamu postupně odškrtá všechny na které čekal, zjistí, že film už vlastně ani nemusí dokoukat, protože děj je úplně o hovně a je mu naprosto u prdele jak to všechno dopadne (a ne že by to předem nevěděl). 40% (03.10.2012)