42

Film jasně spoléhá na sympatie diváka k hlavnímu hrdinovy, kterej po většinu filmu musí snášet rasistický myšlení bilejch američanů a právě v tom je problém. Já nepochybuju o tom, že koncem 40. let to v USA nebylo v vztahu bíljech s černejma na grupáč, ale tady mě to přišlo extréměn vyhrocený a místama jsem měl pocit, že sleduju nějakej fan club Adolfa Hitlera. Film je vystavěn na přílišném emočním extrému, dialogy jsou zbytečně vyhnaný až do krajní meze, jen aby měl divák s hlavním hrdinou soucit, což se mě ne až tak líbí, protože nepotřebuju vodit za ručičku a nechat si slabikovat co je dobro a co zlo. Film umí zaujmout především díky hereckým výkonům, bavilo mě sledovat Jackiho reakce na rasistický chování americkejch buranů, tady Chadwick zahrál fakt velmi přesvědčivě, docela jsem ho obdivoval jak si poradil s tím trenérem Philadelphie. Další herecký výkon, který stojí za zmínku je ten od pana Forda, myslím si, že Harrison si postavu Branche vysloveně užíval a jeho dialogy si vysloveně adoptoval. Jako ukázka amerického rasistického uvažování v pohodě, jen je škoda, že to bylo tak nepřirozeně vyšroubovaný. (04.08.2014)

Dvaačtyřicítka má spoustu pozitiv, ale i negativ. Scénář je dost jednoduchý, ale přesto poctivě natočený. Chadwick vládne, ale sekunduje mu celá řada dalších herců, Black a další Dodgers, Tudyk, samozřejmě Ford, dále potěšil Meloni nebo McGinley. Myslím, že podobné filmy by se měli promítat ve školách, hlavně tam na slunném jihu těch krásných Spojených států. Nikdy jsem netrpěl nějakou xenofobií k barvě pleti, podstatné je pro mě chování. O to víc mě překvapuje, že v "zemi snů a svobody" je rasismus stále tak moc aktuální, ale tak co čekat od země, která je plná úplných retardů, IQ tykve, Karen kam se podíváš. Smutné. Co se samotného filmu týká, stojí právě na rasismu, respektive boji proti němu. Není vlezlý, naopak. Tak bych si představoval, aby se propagovala volnost, rovnost, bratrství. Nejsem fanoušek baseballu, na to žiju ve špatných zeměpisných délkách. Ale nebyl to jen baseball, brzy následovali i další sporty, jmenovitě třeba Chuck Cooper v basketbalu a ruku na srdce, dokáže si někdo představit NBA (nebo basket obecně) bez Jordana, Kobeho, Shaquilla??? Sport by měl být pro všechny, měl by spojovat a 42, jakožto filmu i Jackiemu Robinsonovi, se to povedlo. PS: "Je to stoprocentní brunet." (19.06.2020)

Športové filmy pokojne oželiem, pravidlá baseballu neovládam, takže ani netuším, čo je zmyslom tejto hry a napriek tomu som poctivo dopozeral dvojhodinový film. Športových filmov nakrútených podľa skutočných životných osudov aktérov som videl mnoho. Prakticky sa od seba nelíšia. Tento sa trochu vymykal svojím naivným antirasistickým ladením Poitierovského typu. Násilná disproporcionácia postáv na dobrých čiernych a zlých bielych vyzneniu filmu skôr uškodila, než prospela. (10.08.2014)

Velice dobře natočené sportovní drama o tom, jak poprvé hráč černé pleti zavítá do nejvyšší profesionální baseballové ligy v USA. Ve filmu se dozvídáme jak to měl Jackie ohromně těžké, každý ho kritizoval, nadával mu do negra a on to vše musel ustát. A také zaslouží obdiv Branch Rickey, který se k tomuto kroku odhodlal. Hlavních rolí se zhostili Harrison Ford a Chadwick Boseman a předvedli fantastický výkon. (29.03.2015)

Zrození šampiona meets Černobílý svět. Divácky vděčné sportovní drama s humanistickým poselstvím a "silným osobním příběhem podle skutečné události". Čas od času takovýto film, který dá divákovi možnost cítit potěšení z toho, že fandí hrdinovi na té správné straně barikády, neuškodí. Je to klišé, ale funguje bezchybně. (29.06.2013)