Šťastné údolí

V kombinaci tradičního a netradičního poskytuje seriál ve výsledném součtu kompletní, strhující podívanou. Tradičním je v seriálu prostředí malého zapadlého města. Zpočátku se zdá provinční a usedlé až příliš a do děje vtahuje málo. Zápletce se to však daří o to lépe a rychleji. Jakožto detektivka je seriál typově netradiční: v případu na rozdíl od seržantky Catherine, která má ve všem taky celkem brzy jasno, neodkrýváte vůbec nic. Sledujete jej od počátku jak na stříbrném podnose. V dramatickém ději přesto očekáváte každou další sekvenci s velkým napětím, každá přináší nové komplikace a další zvraty. Detektivka nakonec ve čtvrtém díle končí a začíná rodinné drama, které plní dva zbývající díly stejným napětím. To, co na začátku působí jako propracovanější odpolední víkendovka, s každým dalším dílem vrývá hlubší zářez do emocí i očekávání. Poslední dva díly, krimi zcela zbavené, jsou dokonce emočně nejhlubší. Striktně civilní forma s naprosto fádními, až příliš obyčejnými a nezajímavými charaktery, výborně ztvárněnými všemi herci, zejména však Stevem Pembertonem v roli slabošského účetního, ale i Jamesem Nortonem v roli hlavního záporáka či třeba Siobhan Finneran v roli laskavě podporující tety, je v myriádě únavného, stereotypního a ne vždy s nadšením sledovatelného skandinávského noiru velmi příjemnou změnou. Nakonec vítězně útočí na přepjatou temnou pasivitu, v níž se moderní krimi zacyklilo. Ta hvězda, která ale seriál teprve bez pochyb usadí v top kategorii, je hvězda výjimečné postavy vyšetřující seržantky Catherine Cawood a výkon Sarah Lancashire v její roli. Sarah svou Catherine vytvarovala v natolik sympatickou, morálně a lidsky pevnou osobu, že byste si přáli, aby taková byla aspoň každá druhá ženská. A vidíte, jde to dobře i bez přetékajícího psychiatrického chorobopisu, jímž režiséři své hrdiny tak rádi zdobí. Z natočeného materiálu má seriál – kromě již zmíněného, těžkotonážnějšího Farga – nejblíž k britsko-americkému The Fall, jehož případ je propracovanější, mystičtější a noří se do drtivějších psychických hlubin, fluidum ústřední postavy a lidskosti ale z Happy Valley vytváří celkově funkčnější a lákavější celek. (24.01.2016)

Šestidílné zakončení brilantního britského seriálu, který se snad nejvíc ze všech zasloužil o humanizaci policejního vyšetřování, se událo víc než důstojně. Dostali jsme pravověrný „doják“. V závěru vystrčila růžky lidská stránka na dně samotného psychopata – a naopak velké srdce Catherine, které se vždy pro každého přetrhlo, kolem sebe sršelo a mlátilo jako rozžhavené kladivo. Případy obyčejných lidí ze zapadlého Halifaxu se do sebe motaly s napětím a emocemi, jak už jsme na to z Happy Valley zvyklí. Tvůrci se jim věnovali s péčí, i když se tentokrát celkem předpokládaně zaměřili hlavně na rodinu Catherine a pozvolné uzavírání jejího celoživotního poslání. Pár náhod nad rámec pravděpodobnosti tu jistě rádi odpustíme. Po šest dílů jsme se opět mohli uvelebit v příjemné společnosti domova, který umí sympatické postavy Happy Valley vytvořit jako ve filmu málokdo. A všechno dobře dopadlo. Nelze si nevšimnout, jak postava Catherine zestárla – v tom nejlepším slova smyslu. Zestárla stářím, které přichází jako nepřenositelný dar za prožitý život a nabyté zkušenosti. Dar, který se nedá získat jinak než dobrým stárnutím. Dar, který odměňuje klidem a naplňuje moudrostí. Spolu s Catherine zestárl celý svět. Ten ale tak hezky stárnout neumí. První série se vysílala v roce 2014. Za pouhých devět let se svět zbláznil a změnil, jako by urazil víc než století. Člověk přestává být člověkem, dobrovolně se vzdává toho, co je na něm lidské, proměňuje sám sebe v prvek ideologie, robůtků a byznysu bez vlastních emocí a myšlenek. Tvůrci Happy Valley se změn naštěstí v ději ani v charakteristice postav takřka nedotkli – i třetí série tak zůstává prosta povinných fake woke vložek a jedná se všemi na rovinu – s hlubokými lidskými emocemi, takovými, jaké jsou, bez relativizace dobra i zla. Starý svět, kde se k sobě lidé chovají jako lidé, se všemi talenty i omyly, které to přináší, se definitivně loučí. A Happy Valley s ním. (11.02.2023)