Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Matty
    ***

    Řada nešťastných příhod, kniha čtrnáctá. Na jedné straně je mi sympatická verva, s kterou se scenáristka Sally Wainwright pustila do obžaloby násilí páchaného muži na ženách. Na druhé straně mne téměř exploatační vytěžování fyzické i psychické ženské bolesti iritovalo (při zobrazování násilí páchaného na mužích jsou tvůrci podstatně méně názorní). Téměř jako v nějakém biblickém podobenství nebo v téměř libovolném filmu od Larse von Triera (ovšem bez jeho ironického pomrkávání) přijímá Catherine jednu ránu osudu za druhou. Sama víceméně bez poskvrny (za nevhodné chování se na rozdíl od ostatních dokáže omluvit), funguje jako hromosvod cizích hříchů. Skutečné vyšetřování zločinů přitom vedou muži, jí se pouze několikrát poštěstí být náhodou ve správnou chvíli na správném místě (šťastné náhody scénář dávkuje stejně štědře jako ta nejobehranější klišé policejních seriálů). Podřízené postavení žen je konstatováno jako nezměnitelný fakt. Protagonistka se zkorumpovanému systému může buď poddat, nebo vzdát. Aktivní vyjednávání, které ukazuje jiné temné britské krimi s feministickým podtextem The Fall, jí není umožněno. Zvýšený zájem o utrpení zlomených a nalomených žen se odráží také v postupné žánrové proměně z procedurálního krimithrilleru v drásavé, částečně mateřské, částečně „kitchen-sink“ melodrama s hysterickými postavami. Není to sice na škodu, neboť silné emocionální scény postavené na hereckých výkonech dokáže Wainwrightová napsat lépe než scény něčím napínavé či překvapující (napětí je zde vzhledem k vševědoucímu vyprávění vůbec poskrovnu), jenomže poslední dvě epizody (které neodhalují mnoho nových informací a hlavně rozmazávají starší i novější traumata a prohlubují smutek a depresi hlavní postavy) a vyústění celé série jsou kvůli tomu v kontextu předchozího dění poněkud neuspokojivé. Přepnutí žánru totiž působí jako snaha nastavit čas o další dvě hodiny, spíše než jako reakce na potřeby vyprávění. Přes zvýšený zájem o vnitřní svět postav jsou hrdinové pozoruhodně neměnní a předvídatelní. Máme jistotu, že nevystoupí ze svých stereotypních škatulek. Cokoli udělá Tommy, bude ve své podstatě úchylné a zlé, cokoli udělá Catherine, bude správné. Na podobnou jednostrannost doplácí také snaha vytvářet atmosféru světa, z něhož vymizely skoro všechny pozitivní hodnoty a láskyplné mezilidské vztahy. Autorka moc tlačí na pilu, všechno je jenom temné, a může být jedině temnějším. Humor se, na rozdíl od námětově blízkého Farga, nepřipouští. Příliš urputná snaha o ponurost má ve výsledku opačný efekt – stává se úsměvnou. Oproti jiným britským a skandinávským krimi alespoň nejsou směšné příběhové zvraty, které scénář po většinu času udržuje ve sféře uvěřitelného. Společně s vynikající Sarah Lancashire jde o jeden z mála plusů série příliš ploché, aby mohla stát na postavách a zároveň málo našlapané dějem, aby byla uspokojující jako detektivka. 65%(4.12.2014)

  • emma53
    *****

    I když tato minisérie má šest dílů a plyne poměrně v pomalém tempu, tak přesto nepostrádá celou dobu napětí a zvědavost na vyvíjející se průběh vyšetřování i když karty jsou rozdané hned v prvním díle. Celkově je to film, který se line v psychologické a dramatické rovině skoro víc, než v samotné kriminální zápletce. Nejen, že výběr postav do hlavních rolí byla trefou do černého, ale všechny postavy byly tak dokonale charakterově vykreslené, že mně nedělalo vůbec řádné problémy se nejen s těmi postavami sžít, ale stala jsem se obrazně obyvatelkou tohoto malého městečka, kde byli mými sousedy, sestrou, či kolegy v práci a podobně. V tom se zračí dokonalá práce Eurose Lyna. Mluvím hlavně o postavě Catherine, kterou hrála Sarah Lancashire. Nepatří zřejmě mezi známou, horní hereckou garnituru, ale tady hrála velmi přirozeně, naprosto dokonale a svým hereckým projevem se mně stala velmi blízkou. A tak bych mohla pokračovat ve výčtu dalších výborných hereckých výkonů, kde například Steve Pemberton hrál svého zbabělce Kevina taky zcela uvěřitelně a bezchybně. Za zmínku stojí i Lewis, vyplašený kluk, který se pral se svým svědomím, vykutálený Ashley, hajzlík Tommy, kterého si střihnul James Norton taky bezvadně a rozhodně nechci vynechat ani sestru Catherine, Siobhan Finneran (Clare), kde jsem jim to jejich sourozenecké pouto bezezbytku věřila. Já byla velmi spokojená a myslím, že milovníci britských minisérií budou také. Celkově to shrnu tím, že Happy Valley neurazí intelekt žádného diváka a já ho rozhodně velmi ráda doporučím.- Po druhé sérii jsem nadšená zcela totožně jako z první a Sarah má napevno místečko v mém srdečním filmovém koutečku ! A jsem natěšená na třetí sérii, která je přislíbená ♥(8.7.2014)

  • VenDulin85
    *****

    Britové ovládli seriálové bitevní pole! Vědí, jak na strhující příběh, co s postavami (žádné černobílé mustry typu limonádového Joeho, kdepak), naženou na plac fůru známých i neznámých lidí a vytvoří atmosféru, kdy divák sedí s vypoulenýma očima, objímá si kolena přitisknutá k bradě a zcela bez zábran volá: tam nechoď! Volej okamžitě posily! Prostě nářez, který zkouknete raději rychle než pomalu a zapomenout.. nemáte šanci.(11.9.2014)

  • Ramirez85
    *****

    Podobné překvapení jako byl loni seriál Broadchurch, navíc Happy Valley jde, co do vykreslení charakterů, věrohodnosti počínání postav a hlavně co do emocionálního napalmu, ještě dál. Protože tohle je, vážení milovníci serošů z produkce BíBíSí, neskutečná pecka! Sarah Lancashire je ode dneška můj největší hírou a Happy Valley strčí, co do krásy, do kapsy celej Londýn, Manchester a Edinburgh dohromady. Navíc ten přízvuk, Aj fokn lov it :-) Jinak čsfd zase jednou klame, těch dílů není tři, ale naštěstí jednou tolik. Za druhou řadu bych se vůbec nezlobil, protože tohle byl nejlepší seriál letošní sezóny (ano, lepší i než novej Doctor).(2.9.2014)

  • maddy
    *****

    Season 1 = 4,5* (9/10) / Season 2 = 4* (8/10)(20.3.2016)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace