La Guerre des boutons
Gombíková vojna
War of the Buttons
Režie:
Yves RobertKamera:
André BacHrají:
Jacques Dufilho, Yvette Etiévant, Michel Galabru, Michèle Méritz, Jean Richard, Pierre Tchernia, Pierre Trabaud, Claude Confortès, Paul Crauchet (více)Obsahy(1)
Lovreňáci a Velraňáci jsou dvě party kluků ze sousedních vesnic. S vervou sobě vlastní se nenávidí a bojují proti sobě s odhodláním svých statečných dětských srdcí. Jejich netradiční válečné trofeje - knoflíky, šle a pásky jsou na druhé straně vykupovány výprasky a tresty stejně urputných rodičů. Chlapci procházejí těžkou zkouškou, která jim dá poznat to nejdůležitější v životě. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (149)
"Kdyby sem to byl býval věděl, tak bysem sem nechodil", ale to neplatí o tomhle filmu, protože na ten se vyplatí podívat. ()
Film, se kterým chci mít navždy spojené své dětství (knihu jsem četl až po něm). 85% Zajímavé komentáře: berg.12 , Spectre ()
Film velmi důrazně hraje na sociální notu a druhá půle už není tak vtipná, jak jsem si to pamatoval z dětství :-) Což ovšem neznamená, že by kvalita upadala, naopak... Černobílý materiál sluší a celé to končí polo- šťastně i realisticky... A o větě KDYBY SEM TO BYL VĚDĚL, TAK BYSEM SEM NECHODIL je asi zbytečné se zmiňovat :-) ()
Než jsem si přečetl knížku,tak se mi to líbilo moc,potom jsem byl dost zklamaný. ()
Film, jenž sice léty trochu ztratil na síle, ale i dnes dokáže pobavit nejen děti, ale i dospělé (ty možná i o něco více). Bitvy, vedené mezi dvěma "znepřátelenými" partami, mají tu správnou dětskou vervu, jakou si pamatuju ještě z dětství z našich bitev. Nesmrtelná věta (viz Tosimův komentář) a snad až roztomile vtipné scénky (např. ta, v níž malý klučina dostává "na posilněnou" calvados, nebo zjišťování významu jednoho "strašně sprostého" slova). ()
tak toto nechá zaspomínať na podobné kúsky ktoré som zažíval v detstve, túlanie sa s partiou lesom, stavanie bunkrov, či aj súboje medzi chalanmi, fakt výstižný a zábavný film ()
Pergaudova klasika je milovanou knihou mého dětství... Tématiku klučičích "válek" se vším všudy už asi nikdo nikdy lépe nepopíše. Film mě svého času trochu zklamal, protože mi přišel o notný kus vážnější a méně rozpustilý, ale s odstupem času sportovně uznávám, že má své (nemalé) kouzlo a poetiku, kterou oceňuji právě když už nikdy se nevrátí pohádka mládí... smrrrk... A taky mi konečně objasnil, proč nikdy nemůžu být vůdce "smečky". Holt kdybych to by býval věděl... A na pinďoura stejně kašlu, protože důležitá je čest! ()
Dětští velitelé Lebrac a Aztec, Lovreňáci a Velraňáci, bitvy a potyčky, meče a praky, uřezané kšandy, tkaničky a knoflíky. Vděčný film, už po mnoho let těžká nostalgie. "Tak si pamatuj. V životě je vůdcem ten, kdo má největšího pinďoura." Trailer: https://www.youtube.com/watch?v=9qG4WgJ84Lc ()
Krásný film o dětství, které sice občas bolelo, ale zato bylo romaticky krásné a lepší, když si kluci zajdou dát po škole do huby, než když si tu hubu namelou při paření po síti :-) Moje zamilovaná dětská knížka je zde sice trochu modifikovaná, taky se odehrává v soudobé Francii na počátku 60. let, zatímco kniha byla tuším z počátku 20. století; ale vůbec mi to nevadí. Velmi příjemná hodinka a půl. ()
Stále jeden z nejlepších dětských filmů. Více či méně zábavné karikaturní postavičky vytváří zajímavý vesnický kolorit, kdy se žabomyší boj mezi Lovreňáky a Velraňáky rozprostírá mezi vícero generacemi, ačkoli si to mnoho postav nechce přiznat. ()
Kdysi se Knoflíková válka těšila mimořádnému zájmu televizních diváků a hláška "Kdybych to byl býval věděl, tak bysem sem nechodil" velmi rychle zlidověla. Generace mých rodičů považovala Knoflíkovou válku za příjemnou komedii z dětského prostředí a kdykoliv se snímek objevil ve vysílání, řítili se k televizoru. Čas se na filmu přece jen trochu podepsal a zájemcům o soupeření dvou vesnických part bych raději doporučil novější zpracování z 90. let, nicméně svůj půvab si stále zachovává. Především může působit jako doklad toho, jak dalece se změnila společnost a postavení dětí v ní. Dospělí v knoflíkové válce nalévají dětem kořalku a nabízejí cigarety, nemají žádný problém s dětskou prací nebo řízením zemědělských strojů. Ubít šelmu je záslužný čin hodný odměny. Tělesné tresty jsou přirozenou součástí výchovy. Větší rozsah povinností, ale taky odpovědnosti. Zkrátka jiná doba, jiný mrav. Celkový dojem: 75 %. ()
Kdybych to byl věděl, tak jsem na tenhle báječný film kouknul už dávno. Nevím, jestli se může líbit jak klukům tak holkám, jde vlastně o čistou klukovskou romantiku a tam mají holky (v tomto případě jedna) často nelichotivá a předem určená postavení. Ale myslím si, že žádným dětem by, na rozdíl ode mě, tenhle film utéct neměl. V porovnání se spoustou našich socialistických dětských filmů neztrácí totiž ze svého kouzla vůbec nic. ()
Po právu považované za kultovní záležitost, ve které padlo několik stovek knoflíků, kšand a tkaniček a u které se vystřídalo několik generací diváků. Verze Yvese Roberta z roku 1962 je i dnes nesmírně svěží, poetická a vtipná (komické nářky „Kdyby sem to byl býval věděl, tak bych sem nechodil“) a víc než o pracích a roztrhaných gatích je o jedinečné svobodě dětství. ()
Nádherný film ()
Kultovní film pro generaci mých rodičů, ovšem já jsem ho shlédla až jako dospělá, navíc jsem předtím v dobách dospívání viděla verzi z roku 1994, která je mi tím pádem přece jen bližší. ČB snímek a jeho pojetí mi zavánělo jakousi naivitou, přehráváním, prostě mě neoslovil tolik, jak jsem čekala po nadšených ódách svojí mamky (která samozřejmě kritizovala remake: "Takhle to přece vůbec nebylo!":-)). 65% ()
Krasny film o detstvi a klucicich problemech. Pro me perla kinematografie, na ktero use da koukat v kazdem veku a zdy pohladi po dusi. ()
Skvělá kniha - skvělý film. Pravda, mluva knižních Lovreňáků a Velraňáků je natolik šťavnatá, že do filmu se jaksi zcela nešikne, ovšem nahého boje se filmaři nevzdali. Jak se říká, papír snese více, než mluvené slovo, i když mám obavy, že v naší vulgární době by klidně někdo ty sprosťárny natočil ( a tím film pěkně pohřbil). Zbytečné zde opakovat nejznámější hlášky, ale: Mám v kalhotách, díru jak trám - taky není špatná. A scéna s granátem? Kde se tam vzal ostrý? V příběhu zkrátka řádí nejen kluci, ale i jejich tatínci. Maminky ne, ty pak přihlížejí, jak rozzuření tatínci mydlí jejich kluky. Jo, to bývaly časy. Dnes už se nejspíš děti perou jen přes počítače...ale tenhle film baví pořád. ()
Knoflíkovou válku beru jako nejlepší dětský film z kategorie těch realistických. Kromě toho, že je scénář nabitý vtipnými hláškami, na filmu oceňuji, že je to prostě kus pořádné filmařiny. Tím myslím, že v rámci žánru, má film až nezvykle dobrou kameru. Míra invence kameramana je na film pro děti snad až zbytečně vysoká, protože mnohem lépe by se tyto nápady vyjímaly v nějakém válečném filmu. To ale rozhodně není zápor. Také hudba je skvělá a věčný kámen úrazu spousty snímků - dětští herci se zde stává jednou z hlavních předností filmu. Knoflíková válka musí snad každého libovolně starého dospělého nutit zavzpomínat na dětství. ()
Klasika.. ()
Související novinky
Zlín Film Festival s vůní Francie
Filmové cestování po Evropě pokračuje letos výletem do provoněné Francie a Zlín Film Festival odtud přiveze návštěvníkům více než 40 archivních i nejnovějších filmových počinů. Sekce Dny francouzské… (více)
Knihu, jenž byla předlohou pro tento film jsem četl jako dítě. Tehdy mě celkem bavila, a tak jsem se nyní jako starý kokot rozhodl podívat se na film. Nebyla to už sice taková zábava, protože mě má dětská hravost a fantazie pod tlakem starostí a úzkostí už z velké části opustila. Přesto jsem se nechal unést tímto starým filmem, oslavujícím dětství, chlapecké hry a zobrazující silnou nevraživost mezi dvěma partami kluků ze sousedních vesnic – Loverňáky a Velraňáky, které se vzájemně nesnášejí, pokřikují po sobě a také se často vzájemně mydlí. Hlavní postavy jsou z tábora Loverňáků, především tedy jejich vůdce Lebrac, anebo zrádce Aztec. Na začátku vidíme malého Gibuse, který chce prodat sedlákovi známky proti nemocem, ale tomu je už prodali Velraňáci. Sedlák řekne dobrou věc – „Važte si zdraví. Zdraví je jen jedno, kdežto nemocí je spousta“. Gibus se pak dostane do potyčky s jedním Velraňákem, který jej nazve impotentem a Gibus neví, co to znamená. Při hovoru s kamarádem pronese své oblíbené „kdyby sem to byl býval věděl, tak bysem to neřekl“. Tato věta v různých variacích od něj zazní několikrát. Při jedné z potyček je Lebrac zajat Velraňáky a má strach, že jej budou jako zajatce mučit, oni však mají v plánu něco lepšího – odřežou mu všechny knoflíky, tkaničky, cvočky, pásky a kšandy. Díky tomu se celé dílo jmenuje Knoflíková válka. Knoflíky jsou však drahé, a tak je třeba získat peníze na nové. Ne všichni však mohou přispívat. Kluci se zhlédnou v idejích republiky, kde jsou si všichni rovni, a tak musí každý přispívat, což nejde – někteří jsou bohatí, jiní chudí. A tak si začnou vydělávat peníze pomocí sběru hub, zmijí, a dokonce se jim povede ulovit lišku – chuděru ji vykouřili z její nory. Zato však na králíky jsou hodní a jeden zraněný ušák dokonce způsobí krátké příměří mezi oběma partami. Loverňáci si také postaví svůj dům, ve kterém se scházejí a kde jim mohou být celý svět a dospělí totálně volní. Avšak existenci domu a jeho polohu nahlásí zhrzený Aztec u Velraňáků, a ti jej pak pomocí ukradeného trakaře srovnají se zemí. Hoši na to však přijdou a se zrádcem se patřičně vypořádají. Nakonec i jejich otcové konečně pochopí, proč se tak řežou, proč jim chybí knoflíky a vzpomenou si na svá dětská léta, když se společně ožerou na poli. Ve filmu nechybí alkohol ani cigarety – naši dvanáctiletí bojovníci si je dopřávají ve svém dřevěném domě, a Aztec dostal pár panáků u jednoho Velraňáka doma. Je zde také nahota, protože když jdou hoši bojovat nazí, tak jim přece nemohou sebrat žádné trofeje. Aztec po vyhrané bitvě přesto pronese "kdyby sem to byl býval věděl, tak bysem sem nechodil". Skvělí byli také hoši s praky, schovaní vysoko na stromech a divil jsem se, jak se jim tam povedlo vylézt - vždyť minimálně dva metry od země nevyrůstala z kmene žádná větev. Vtipná byla také scéna s tvrdohlavým oslem, který zůstal stát na jednom místě, než jej v noci hoši konečně donutili pohnout se domů. Nejvíce pozornosti je soustředěno na Lebraca, který si užívá doma výprasky od svého otce za každý ztracený knoflík a pozdní příchod a také je mu vyhrožováno internátem, na který se mu vůbec nechce. No, troufám si tvrdit, že v dnešní době je nemožné, aby mladí kluci trávili svůj volný čas tímto způsobem – především venku a s prakem v ruce, protože rodiče jsou úzkostliví, děcka zlenivěly a mobily jim postupně kradou zbytky dětské fantazie. A děcka s cigaretami, alkoholem a běhající nahá po lese jsou v současné době absolutní tabu a nejedna sociální pracovnice by si na jejich rodičích ráda smlsla. Ne, že bych to obhajoval, ale aspoň byla sranda a kromě pár modřin se přece nikomu nic nestalo. () (méně) (více)