Bitva o Sevastopol

... a rána sú tu tiché, teda ženy v armáde priamo v boji je obľúbený podžáner ruského vojnového filmu. U tvorcov, aj u diváka, tak som si nenechal ujsť aj takúto modernú verziu. Bojové scény strieda romantika, ak sa ńou dajú nazvať zamilované pohľady pri zabíjaní alebo slastné úsmevy pri pohrávaní sa s fašistami, ktorí by nemali zomierať krátko. Viac ako boja (s obstojnými digitálnymi efektami) je osobného prežívania Ľudmily, jej života, a zaujímavosti z pobytu v Amerike. Nejdem skúmať, koľko je na tom všetkom pravdy, ako to bolo s vrúcnym priateľstvom s pani Rooseveltovou, beriem to ako film. A ten bol aj so značnou dávkou vlastenectva a hrdinstva dobre natočený, zaujímavý a nemôžem ho odbiť iba tromi hviezdami. –––– Vojna, to nie je len smrť. Ale aj život. –––– Počúvaj svoje srdce, strieľaj medzi údermi. –––– Pavličenková už nie je len vojak. Je symbol. A symboly sa nevyraďujú. (02.09.2017)

Drama o sovětské vojačce, které překvapí vizuální stránkou a technickým zpracováním, ale z hlediska té příběhové to celé působí jako naivní pohádka, což není pro válečné drama příliš dobrá vizitka. Nevím do jaké míry je to natočeno podle skutečnosti, ale pokud byla Ljudmila Pavličenková alespoň z půlky takovou zapálenou bojovnicí, jak jí líčí tento snímek, tak by si zasloužila mnohem lepší film, než kterým je tento. Každopádně těch pár bojových scén, které film nabízí, je natočeno velmi zručně a o to více mě mrzí ta nezáživná omáčka kolem, jelikož celá ta zápletka na pozadí tlačí kvalitu filmu hodně dolů. Moje hodnocení 55%. (06.05.2016)

Pokud mimózní ruský název padá na vrub současným vřelým vztahům s Ukrajinou a snaze ukrást film Pavličenkové a naroubovat jej na město-hrdinu, pak jde o roztomile pitomý pokus bez šance na úspěch. Tohle je čistá sniper-biografie, s ohledem na místo původu velmi umírněná, protože si dovolí ignorovat lahůdky typu "…palbou z lehkého kulometu pobila celou desítku nepřátelských vojáků s důstojníkem" (wikipedia.cz) a dost sebevědomá na to, aby většinu sdělila situací, nechala diváka si to přebrat po svém a nepodpírala se polopatistickými dialogy. Tvrdé jádro žánrových fanoušků, které si dělá čárku za každou ustřelenou hlavu, a na konci se nedopočítá čísla 309, si tu nepochybně zaslzí nad všemi ohavně zdržujícími civilními a melodramatickými scénami, ale za sebe hlásím – tenhle film si můj čas zasloužil. Bez ohledu na to, že Nepřítel před branami se mi líbil o chlup víc. (27.05.2015)

Palec nahoru za snahu zfilmovat film o sovetske legendarni odstrelovacce Pavlicenkovove, ktera stacila zlikvidovat 309 nemeckych a rumunskych vojaku. Spousta valecnych scen je skutecne povedenych, namet je velmi zajimavy, Julija Peresild v roli Ljudmily je atraktivni mozna az moc... Film chtel toho ukazat strasne hodne a myslim, ze to bylo kontraproduktivni. Hodne mi vadil strih a velke zklamani je pro me soundtrack. Film ma proste jak hodne pozitiv, tak i negativ a zustanu tedy u prumerneho hodnoceni. (09.06.2015)

Líbila se mi ta civilní část v Oděse. Bitvy jsou tu taky Ok, i když jim něco chybí, možná větší brutalita. Spíš ty povidaci pasáže jsou to, co mě moc nehrálo a co tomu ubiralo na tempu. Celkově je to ale solidní válečný film. Osobně bych byl rad, kdyby se Rusové vrátili k filmům ve stylu Jdi a dívek se. Pomalým, hlubokým a pocitovym. Velkofilmu už jsem viděl dost. (05.08.2023)