Ptáci

Jeden z nejslavnějších Hitchocockových filmů. Dobrá atmosféra a napětí zůstává do konce filmu. (10.02.2007)

Filmy tohoto druhu nejsou můj šálek kávy... Proč jsem tedy dal plné hodnocení? Pro to neuvěřitelné režijní mistrovství. Skvěle zvládnutá kamera, střih, přirozená a dobře prokreslená psychologie postav, výborné herectví. Tohle není (slovy některých uživatelů ČSFD) "klasický vyvražďovací horor", tohle je především film o lidských vztazích. Vraždící nálety ptáků jsou nejen originální zápletkou, ale také skvělým katalyzátorem vztahů. Na rozdíl od mnoha jiných mě první hodina připadala nesmírně zábavná a sama o sobě by si zasloužila pět hvězdiček... Také bizarní postavičky v restauraci byly samy o sobě úžasné. Nuda? Ani omylem... Mimochodem, kdysi jsem četl povídku, která se stala inspirací k napsání scénáře (Daphne du Maurier - Ptáci). Samotný děj je výrazně odlišný, ale popis útoků a další detaily prakticky shodné. Děj povídky ovšem vyznívá apokalyptičtěji a je výrazně drastičtější. Zajímavé komentáře: Marigold, Oskar, Kass, Blofeld, kitano, Lavran, Kubaso (10.07.2008)

Ptáci útočí na město. Jaká absurdní zápletka. Naštěstí je tady mistr napětí, který pozvedá na první pohled obyčejný survival horor do umělečtější roviny, kde ptáci nejsou tím, čím se zdají být. Ale to je tak všechno. Pradlouhá expozice charakterů nebrala konce už od začátku a měl jsem místy dojem, že se dívám na nějakou obyčejnou konverzační jednohubku než na mistrovské dílo. Ano, natočené je to na výbornou, ale chybí mi tam nějaká notná dávka existencionální tíhy a smysl pro jakoukoliv pointu. Pravda, Hitchcock umí dobře vytvářet atmosféru strachu pro bezvýchodné situace, což evokuje nulovou hudbou a pomalým skládáním záběrů, ale spíše (až na skvělé nálety ptáku) jsem se více nudil, než bavil. Po skončení filmu mi přišlo, že vše, co jsem viděl mělo vyvolat jakýsi sugestivní dojem a ne řešit nějaké otázky, na které jsem bohužel nedostal pražádnou odpověď. Klasik by řekl : ,,Vždyť v tom to právě je." Ja ale haním a jdu si vybavovat, jak by se s tím vypořádal někdo nynější. (14.07.2009)

Pamatuju si první setkání s tímto filmem a vlastně i s Hitchcockem. Mohlo mi být asi deset a povědomí o filmu jsem měla, nikdy jsem ale nevěřila v jeho proklamovanou působivost. O to větší bylo mé překvapení, když jsem se pár dnů po zhlédnutí přistihla vyhýbat velkým obloukem hejnu ptáků. Po deseti letech je efekt stejný. Jakkoliv už z dnešního hlediska vypadají zadní projekce lacině, skvělá psychologie postav, napětí a atmosféra dělá z Ptáků jeden z nejlepších hororů všech dob. (28.12.2009)

Moje osobní trojka v Hitchově díle (za Psychem a Vertigem). Přestože nejde o dokonalé dílo, klady jednoznačně převažují. Je fakt, že expozice je nesmírně dlouhá, možná až zbytečně, ale slouží k rozehrání všech charakterů a naznačení vzájemných vztahů mezi postavami (i na Freuda dojde) a umožňuje, aby si divák mezi postavami vybral, komu bude držet palce. Horší je, že premisa je naprosto nevěrohodná - vážně si nedokážu představit, že by jakkoli rozmazlená bohatá slečinka udělala to všechno jen proto, aby dovezla papoušky chlapíkovi, kterého ten den viděla poprvé; ani jako záminka ke sbalení toho chlápka to neobstojí. Ale to je detail. Pak totiž nastává fascinující hodina nervydrásajícího boje o přežití, která nemá nejmenší chybičku. Je to tu zmíněno mnohokrát, ale musím to napsat i já: třeba scéna, kdy Melanie kouří před školou na lavičce, zatímco za ní se postupně pomalu shromažďuje hejno agresivních ptáků, je naprosto luxusní. Extra vyzdvihnout si zaslouží i zvukové efekty: když si film pustíte v TV nebo v počítači, tolik nevyzní, ale já byl na filmu před pár dny v kině (děkuju Ponrepu, že takové filmy pouští), kde křik ptáků a jejich narážení do stěn, do oken či do dveří bylo skutečným nezapomenutelným zážitkem. Chválit postavy taky nemá smysl, kromě tradiční krásné "Hitchcock´s blonde" stojí za pochvalnou zmínku i Suzanne Pleshetteová (učitelka) i Rod Taylor, kterého jsem nedávno viděl v Time Machine (1960) a stejně jako tam je coby hrdina civilní a sympatický. Malinko za uši by tedy zasloužil vytahat konec. a to ne kvůli tomu, že přichází tak náhle, jak si tu mnozí stěžují, ale proto, že proti atmosferické povídce Daphne du Maurierové je až příliš optimistický. To Daphne nebyla tak měkká jako Hitch a moc se s tím nepárala. Suma sumárum: hlubokomyšlenkový monster movie očima žen, které stojí v pozadí (toho si všimněte - když paní Brennerová najde uklovaného souseda a její syn jede s policisty na místo činu, Hitchcock se nevěnuje mužským postavám a ptačímu příběhu, ale pokračuje ve sledování ženské části ansámblu, jejich prožitku a vztahového sbližování. Jaký režisér by to dnes pojal takhle?!). A jako takový je výborný. (02.05.2015)

Zub času? Ale kdeže! Závisí len od uhlu pohľadu ...Videné v rámci Season Challenge Tour. (05.08.2015)

Atmosféra aj dialógy Hitchcockovského štandardu, ale toľko nedomyslených vecí, resp. nelogického chovania postáv, som u neho ešte nevidel a dúfam, už ani neuvidím. Hororový záver vo mne opäť našťastie zvrátil pocit sklamania, takže som spokojný, ale prečo za tými vtákmi stále liezli von ako by to lietali vzduchom stodolárovky, to nepochopím. (25.03.2013)

Rychlý vývoj kinematografie většinu vykloval... Stále impozantně působí po všech těch desetiletích některé Hitchcockovi filmy. Čas jim dodal důstojnou hrdost a kontext dalších děl ukázal, jaký měly vliv na filmové umění. Ptáci působí oproti tomu dle mého přežitě, minimálně první třetinu bez jiskry a daly základ vyvražďovačkám, které páchají zvířata ze zverimexu. Hodnotit dnešní optikou triky by byl nefér úskok, ostatně Hitchockovo mistrovství pocházelo odjinud. Uměl vystavět napětí, které postupně gradovalo, většinou nedalo divákovi (a ani postavě, viz. prototyp neprávem obviněného hrdiny) vůbec vydechnout. Ptáci jsou však trošku o něčem jiném. První zhruba třetina nenápadně naznačuje a to až do takové míry, že může leckomu toto „varování“ uniknout. Tippi Hedren bohužel není dobrá herečka (v Hitchcockově univerzu tím míním, že nemá dostatečné charisma), o dalších ani nemluvě. Je to snad jediný Hitchcockův film, který by se za určitých okolností obešel bez hlavní postavy, tudíž není divu, že jsou ryze herecké sekvence bez ptáků únavnou marností. Od chvíle útoku se všechno vrátí do správných kolejí a samotný závěr je vyveden mistrně. Přesto se nemůžu zbavit pocitu, že Psycho byl předěl a osobní mezník, který se pěkně míjel s koncem klasického Hollywoodu a Hitchcockovi invence. (22.02.2006)

75% (19.09.2010)

Pre mňa zatiaľ najslabší Hitchcock, lepšie ale budem vedieť posúdiť, keď budem mať za sebou všetky jeho filmy. Až nedávno sa mi podarilo vidieť celý film v kine a teda keby to malo kratšiu stopáž, nenahnevala by som sa. Ale teda tie lovebirds, už som im ten pohľad tých múdrych očiek na konci filmu vôbec neverila. Ktovie, čo sa udialo na ceste do San Francisca. (Lumiere - 20.8.2014) (22.08.2014)

Rozhodně jsem příjemně překvapen. Zpočátku se to tváří jako romantický film, mezi ústřední dvojicí panují lehké vibrace a toužebná očekávání, ale to by nebyl starý dobrý Hitch, aby film nerozjel po svém. I když očekávaná morbidita přichazí až skoro v poslední půlhodině, je rozhodně na co se dívat. Ptáci jsou opravdu originálním dílkem a nálety ptáků jsou na svou dobu čilou a precizní prací. Ptáci - havrani a rackové - bílá a černá, v tomto případě žádná z těchto barev nesymbolizují - bílá dobro a černá zlo - obě jsou ikonou utrpení a pekla. Už E.A. Poe symbolizoval havrana jako pekelného tvora a trefil se. Bergman Hermman se v hudbě orientuje stejně jako štamgast v hospodách a proto úpění a skřeky ptáků působí a zní věrohodně, děsivě a tajuplně. A i přes mnoha kontroverzních hodnocení, které zde ostatní hážou se dají Ptáci považovat za přelomový film, protože byl by nějaký film tolikrát a všemožnými způsoby parodován, kdyby to nebyla výborná práce_? (24.10.2005)

For ME 94% (24.01.2008)

Po dlouhé době jsem si opět pustil tenhle Alfrédův ptačí klenot a pořád neztratil nic ze svého šmrncu. Začátek filmu sice není moc záživný, ale to vůbec nevadí. I tak je na co se koukat, vždyť Tippi Hedren byla přímo k nakousnutí. Poté co se na scéně objeví i samotné agresivní ptactvo dostane atmosféra konečně ten správný náboj a přestože samotné ptačí útoky působí spíše směšně, než aby někoho vylekali, na tehdejší dobu to celkem ujde. U většiny novodobých podobných kousků je to ještě mnohem horší.Stupňující se pocit bezmocnosti a hlavně bezradnosti se totiž povedl téměř na jedničku. Výbuch benzínové pumpy i finální souboj o přežití – to vše je sladkou odměnou všem divákům, kterým se Ptáci libí. Jak už jsem poznamenal, já osobně jsem ještě i dnes z toho filmu doslova unešený a nedám na něj dopustit. Scéna s mrtvou učitelkou zamrazí ještě dnes. Je mi však jasné, že dnešní generace už kvalitu a především poselství tohoto filmu ocenit tolik nedokáže. Což je ovšem jejich škoda, protože tohle je kvalita, ne ta plejáda komiksových blbečků v latexových hadrech… (04.10.2010)

Dlouholetý rest konečně splněn. Jako film to zase špatné zrovna není, našel jsme na tom pár výborných věcí (barevnost, výborná kamera, zajímavé obrazy - papoušci naklánějící se během jízdy v autě jsou úžasný nápad, ženské postavy a jejich představitelky - uchvátila mě více Tippi Hedren nebo Suzanne Pleshette?), ale jako adaptace literární předlohy to hodně ztrácí. Někde se z té nadstavované kaše milostného příběhu kombinovaného s rodinným dramatem vytratila ona hustá a beznadějná atmosféra povídky. Některé sekvence jsou nesmyslně přetahovány až přes únosnou mez (příjezd Melanie autem do Bodega Bay), které film ještě více oslabují. Ovšem dvacetiminutovka útoku ptáků na dům je docela silná. Jako koukat se na to dá, působí to i zajímavě, klidně se na to kouknu kdykoliv znovu, ale že bych to řadil do dvacítky mých nejoblíbenějších filmů, nebo i specificky horrorů, to určitě ne. (01.10.2013)

Zatím nejlepší film, co jsem od Alfreda Hitchcocka viděl. Ale třeba ještě změním názor po shlédnutí dalších jeho filmů. Na svou dobu povedené triky pomáhají utvářet pečlivě a postupně budovanou atmosféru, která nabývá místy i hororových rozměrů, a která přesně zapadá do pozvolna plynoucího děje. Jedno je ale jisté. Pohledy na ptáky sedící na vedení, před domem nebo na dětském hřišti asi nikdy nezapomenu. (05.01.2008)

Od tohoto filmu jsem nevěděl co mám očekávat. Slyšel jsem na něj kladné i záporné reakce. Přeci jenom, doba natočení mě sváděla spíše k nějaké, dnes již trapné parodii na horor. Viděl jsem ho poprvé dne 11. 7. 2008 ve svých 23 letech a musím uznat, že je to nejlepší horor s ptáky. Pane Hitchcocku, smekám před vámi kloubouk. To co jste dokázal v roce 1963 natočit je opravdu neskutečné. Vynikající hororová atmosféra mě úplně pohltila a teď, když jsem venku a vidím ptáky (vrány a jiné) mám docela obavy o svůj život. Přesně takhle si představuji horor. Ps: dítě v hospodě: „A mami, nesnědí nás ti ptáci?“ (11.07.2008)

Jakmile začnou ptáci útočit, skončí to nejlepší na tomhle filmu. Jinak výborné drama... (19.09.2008)

Klamavá „horrorová“ osa dramatického příběhu o zániku jednoho světa, příbuzná pádu lidstva do nezúčastněného štěstí v méně skladebné a imaginativní Invazi lupičů těl, nese klíčové poselství, podnes živé, byť poněkud nečitelněné desítkami efektních i béčkových „ekologických hororů“ o vzpourách zvířat. V Hitchcockově snímku nejde ani v nejmenším o vzpouru ptactva nebo o válku jimi vyhlášenou, jak se jejich proměna vyjevila ohroženým obyvatelům snově idylického Bodega Bay, v němž se byli zbavili vší jinakosti a dlí v naučené americké kultuře věčně žitého snu. Ptáci se jen přizpůsobili lidské přírodě, tedy tomu, jak se Život v moderní lidské interpretaci proměnil v živoření, akcelerované a uchovávané násilím. Pták, bytostně mírumilovný a čistý tvor, moudrý, obětavý a pamětlivý odedávných trajektorií svých životních cest, náhle jako věrná nápodoba člověka zpřítomňuje a naplňuje zakrývanou ničivou pravdu vzájemných vztahů a varovně odhaluje vládnoucí Já jako spoušť té opravdu závěrečné spouště. (30.04.2017)

Neřeším, že s krátkou literární předlohou má film společný jen leitmotiv o nenadálém a iracionálním útočení ptáků na lidi a zbytek je výcuc amerického středoproudového scénáristy. Ale nudit diváka víc než hodinu seznamováním s postavami, pitomou lovestory, otravně nezajímavými dialogy přehrávajících herců, hloupou husou a nesympatickým panákem v hlavních rolích, otravnou holkou, otravnou matkou a spoustou dalších otravných postav, to panu Hitchovi neodpustím. Jediná postava, která je ve filmu aspoň malilinko jakoby přirozená a realistická, je učitelka. Tyhle staré a šosácké filmy fakt nemůžu, klasika neklasika. Po dlouhých letech jsem si dal opáčko jen kvůli přítelce, a už nikdy víc. Ale umím si představit, že by se s dnešními trikovými možnostmi dal podle stejné předlohy natočit hodně slušný remake, divím se, že se toho ještě nikdo nechopil. (29.01.2021)

Ptáci mají ten problém,že jako horor,který do značné míry stál na tricích,prostě zákonitě musejí stárnout rychleji než jiná,příběhově vynalézavější Hitchcockova díla.Pořád ovšem mají velmi podmanivou atmosféru,zručně se v nich kombinuje romance s thrillerem a barevný obraz vypadá i po letech naprosto úžasně a dodává filmu kouzlo.A navíc je tady naprosto brilantní scéna v restauraci,která dokazuje,že Hitchcock uměl gradovat napětí jen s pomocí jedné dlouho diskuze.Film,který nezapůsobil tak silně,jako mistrovy nejlepší,ale pořád jde o prdcizně zrežírovaný kousek,který chci vidět znovu. 85 % (27.08.2011)