Lajna

Velký pan trenér Hrouzek, lehce uhasínající hvězda s Nagana, nevzdává své ambice, "unáší" syna své skoro exmanželce a jede makat na své (a synově) kariéře do Havířova. Ambice je jasná - Havířov bude v extralize a synátor v Kanadě. Jednoduchý nápad, na kterém se začínajícímu režisérovi Skórkovi zatím úspěšně daří vybudovat vtipný a svižný seriál. Ač se se ze začátku díly jeví jako one man show Jiřího Langmajera, postupně mě začíná bavit i roztomilá slečna, která jasně ví, co chce (život s hokejistou), tedy Deniska v podání Hany Vagenrové i Zdeněk Piškula v roli Hrouzka mladšího. Jsem ráda, že tyto "internetové" seriály tady vznikají a oceňuji, že humor stojící na stereotypech hokejového světa si drží své hranice a neupadá do trapných patosů a klíšé. A jak havířovský tým útočí na extraligu, proniká Lajna do žebříčku mých letošních top objevů. (24.02.2019)

Lajna trpí stejným syndromem jako její starší bratříček Vyšehrad. Po nabitém pilotu, který ze seriálu udělá hit internetu, je plný hlášek a zábavných scének, nastává úpadek a tvůrcům rychle dochází nápady, které by ho zase oživily. Lajna je přeci jen menším slepencem než Vyšehrad a nějaký vývoj postav se tady naštěstí uskuteční. K záchvatům smíchu zase dochází spíše při sledování dementa Laviho než trenéra Hrouzka. Lavický má to nejhorší z černých ovcí českého fotbalu jako Fenin, Limberský, Kulič a Pacanda. Přispěli mu i bezmozci Vácha a Bednář, kteří si tam dokonce zahráli. Tady je však hlavní postava napsaná podle jediného muže. Olympijský vítěz a úspěšný trenér Vladimír Růžička se po letech stal spíše svojí karikaturou (přítelkyně kurva, braní úplatků, tlačenka pro synátora) a teď i předobrazem pro buranského trenéra Hrouzka. Druhá série je už dost křečovitá. S1: 60% S2: 50% (03.02.2018)

Dospělejší a kvalitnější brácha Vyšehradu. Což jsem rád, protože hokej mám rád a fotbal je pro děcka. Jsem ale celkem přesvědčen, že kdyby se nejdřív natočila Lajna a potom Vyšehrad, hodnocení by bylo obrácené, protože v Lajně se tvůrci dle mého poučili z chyb Vyšehradu, který celých 10 dílů dojí pouze Lavyho demenci, která doopravdy není dostatečně nosným tématem. V Lajně je stále hlavní postavou dement Hrouzek skvěle zahraný Langmajerem, ale přeci jen se alespoň trochu vyvíjí a je obklopen propracovanějšími postavami. Ač to objektivně samozřejmě na plný počet není, tak díky mé náklonnosti k hokeji tu pátou přihodím... 90% (16.03.2019)

Lákat na seriál jako na dospělejší verzi Vyšehradu zní strašně nedůvěryhodně. Ale bylo třeba kout železo, dokud bylo žhavé, v tomhle případě spíš dokud ještě dozníval jásot, který Vyšehrad vyvolal. Takže to nejde jinak, než pustit se přímo do srovnávání s Vyšehradem. Celá série Lajny působí mnohem víc uceleně a je vidět, že tady Obbod udělal velký krok dopředu. Protože spíš než jako webseriál vypadá jako normální dvacetiminutový seriál. Tomu odpovídá i obsazení, kterému vévodí Langmajer. Ten si roli užívá a padá z něj jedna perla za druhou, i když v porovnání s Lavim je nechrlí v takové kadenci. Ostatní postavy jsou tam víceméně jen jako nahrávači, ale fungují dobře. V celkovém hodnocení to na mě působí mnohem líp než druhá polovina Vyšehradu, i když to asi nevyvolá takový ohlas. Nicméně za podívání to podle mě stojí a pobavit to dokáže. Po letech jsem se pustil i do pokračování a druhá řada zavede slavného trenéra Hrouzka zpátky do jeho milované Slavie. Hlášky jsou pořád solidní a vyměnily se postavy. Některé se povedly (Robin Guha a jeho angličtina) a některé nebyly nic moc (kustod Suchánek nebo Hrouzek senior). Celkově z toho pak byla slabší série než v Havířově. Třetí řada pak zavede Hrouzka dokonce na reprezentační střídačku, i když to má háček, neboť jde o tým Slovenska. Slovensko a Slováci (a taky Brno) dostávají řádně naloženo (držíš to jak Slovák hokejku) a je to zase zábavnější. Pomohlo i utlumení otravných postav z minulé řady a neublížil ani návrat Hrouzka juniora. Záběry ze zápasů nejsou nic moc, ale jsou pro příběh nezbytné. Zakončení dobré, funguje i jako rozloučení a další návrat už asi nebude třeba, do NHL Hrouzek snad trénovat nepůjde. (17.12.2017)

1. série: Oproti Vyšehradu mě to tak nějak oslovilo. Asi hlavně proto, že to bylo i docela vtipné, dokázalo to zaujmout i po nějaké té epizodě a bylo vidět, že se to nebojí ukázat potenciál už jenom díky tomu, že to nebyla jen pár minutová jednohubka. Je také sranda, že jsem si myslel, že to celé bude o drogách. Ve výsledku prostředí hokeje bylo příjemnější. Tady bych si i dokázal představit další série. Jako taková kravinka na odlehčení to funguje. 2. série: Kolem celé Lajny je nějaký svůj vlastní vesmír. Nic proti nikomu, ale někdy mi to v rámci zápletky připomíná příběhy, které jsem si vymýšlel před pubertou. Ať už v rámci logiky, humoru nebo určité naivity příběhu. To celé nějak hraje do karet tomu, že tato klasická jednohubka nám nicméně přinesla o dva roky později další sérii. Což je samo o sobě docela škoda, protože tohle je koncept, co by se snad i klidně dal dělat každý rok za pár týdnů. O to více je zvláštní, že asi tedy se dočkáme další série, ale budeme rádi, když vyjde prvním rokem nového desetiletí. Dá se říci, že zde je i určitý status. Lajna neurazí, ale ani si z ní nesednete na prdel. Pokud tvůrci plány mají, dokážu si s klidem představit, že zde bude co dělat až do páté série. Ne-li více. Pak se ale musí čekat, že kvalita asi půjde i trochu dolů. Protože už i ta druhá teda byla něco bubliny na plotně plné vody. (03.02.2018)