Star Wars: Epizoda VI - Návrat Jediů

Čistokrevná pohádka ve sci-fi hávu, no proč ne, pohádky mám ráda a sci-fi jakbysmet. S filmem jsem se naštěstí setkala už v dětských letech na polské televizi, protože vidět tohle poprvé až jako dospělá, bez rozpaků to šoupnu do filmové škarpy:-P. Takže 3* za okouzlení toho pišišvora, jakým jsem kdysi byla, a celá jedna velká hvězda za Harrisona Forda, co z Hana Sola udělal charismatického hrdinu, jakého snesu sledovat i dnes (narozdíl od rádoby humorných robotů - C3PO zvláště). Aha, a já neumím rozeznávat římské číslice, třetí/šestý díl patří přece jen o něco níž: 65%. (30.09.2010)

Kdysi dávno v jedné předaleké galaxii se přede mnou otevřel kompletně nový svět. Vím, že teď se má příběh uzavřít. S Lukem dokončujeme výcvik, slyšíme poslední rady mistra Yody. Naše nově nabyté schopnosti budou záhy prověřeny nejtěžším možným úkolem. Lucas představil další zcela nové postavy, znásobil válečné scény, přidal výbuchy, udržel emoce, připravil zvraty. V závěrečném souboji Sil dýchám za obě zúčastněné bojovníky a když pak při vítězné oslavě s Lukem vidím všechny tři průvodce tímto báječným světem a vím, že chyby jsou napraveny a že se zároveň uzavírá největší sci-fi dobrodružství v dějinách kinematografie, koulí se mi po tvářích slzy jako hrachy. Star Wars miluju! ... a pak přichází neuvěřitelná zpráva - uvidím počátek všeho... jsem dojat štěstím znovu... 37,5 miliónů dolarů(rozpočet)/572,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/248,5 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí) (14.04.2006)

trochu dětinské, patřičného vyvrcholení se nakonec ale dočkáme, a to tak pompézního a úžasného, že to překryje zbytek filmu. Jako v každém dílu do toho znějí Wiliamsovy chorály, nejraději mám Imperial March, který dokonale vystihuje Impérium a hlavně Imperátora Sidiouse. Darth Vader mi byl sympatický tou tajemnou, zlovolnou, vše vyplňující aurou celou ságu (člověk musí docenit výborné záporáky, dnes víc než kdy jindy), ale teprve tady se ukazuje ve všech odstínech černi, možná i bílé. Úvod u Jabba Hutta je trochu co se absurdity týče, přepísknutý, ale díky přehlídce tolika rozdílných gumových potvor, odporných slimáků a hlavně děsivých Rancorů, je určitě lepší než to velkolepé bitevní finále v džungli. Vždy jsem si přál, aby Cameron vyřešil závěrečný boj Na'vi v džungli více guerrilově, ale Lucas naopak měl ty medvídky do čelního útoku poslat. Muhehe. Ale ne, osobně mám většinou slabost pro roztomilé plyšáky, jenže to jejich zapojení do možná nejdůležitější bitvy v galaxii od dob Klonových válek bylo víceméně čistě parodické. George má s tímto dlouhou historii - všude se snaží protlačit něco dětinského už od prvního SW, ale tady se možná doslova utrhl z řetězu. A přes výbornou vesmírnou část, osudový střet Vadera a Lukea, machinace zlověstně šišlajícího císaře, dokonalost Executora, admirála Ackbara a mnoho dalšího to výsledný dojem mírně kazí. Ale osobně ten střet Ewoků a Stormtrooperů, stejně jako vlastně úplně všechny střety Stormtrooperů s čímkoliv v celé trilogii beru dlouho jako jakousi těžce nepřesnou imaginaci galaktického historika, který se rozhodl zapsat celé zásadní časové údobí Impéria na houbičkách (zdá se mi to, nebo se ty houbičky objevují nějak často?), které mu prodal jakýsi šarlatán z tzv. Temného hvozdu. Protože zprávy důvěryhodnějších pisatelů většinou vše podávají mnohem uvěřitelněji, například v komiksech. Nebo je celé SW výplodem čím dál nemocnějšího mozku. No, je to taky možnost. Formálně tedy stále dokonalé, akční scény dechberoucí, závěr správně oslavný a radostný, Hayden nevadil! Ale suma sumárum jen 4, sice velmi dobré, ale nemělo to sílu nostalgie a vstupu do ságy jako čtyřka ani sílu režie a téměř zcela precizně tvořeného scénáře jako pětka. Jako zakončení to ovšem funguje stále výborně, když se člověk zaměří opravdu jen na ty Hvězdné války a střety v Síle a na světelné meče. UPDATE: Po posledním shlédnutí to mělo ovšem sílu naprosto epického zakončení ságy s mírným zakopnutím o stormtrooper-eating Ewoky. Ať jdou do prdele! Jinak dokonalý finální střet Temné a Světlé strany síly, s legendárním úvodem u Jabby, dojemným, ale Sílou provázeným loučením na Dagobahu, nestárnoucím závoděním na Endoru, a nejlepší vesmírnou bitvou v Hvězdných válkách spolu s úvodní scénou RotS. (21.07.2009)

Jedna z filmových legend říká, že mezi třemi nejvlivnějšími filmaři 70. let, tzn. mezi Spielbergem, Coppolou a Lucasem byl zásadní rozdíl v přístupu ke světu filmu. Zatímco Spielgerg a Coppola filmem doslova žili, do vysílení sledovali ve filmových klubech představení uznávaných filmových klasiků, hluboko do noci vášnivě diskutovali s podobně postiženými o kinematografii a snažili se svět filmu někam posunout, Lucas byl nadšeným čtenářem pokleslých komiksů, divákem televizních space oper 50. let a filmová teorie mu byla bytostně cizí. Zato dokázal lépe než kdokoli jiný vystihnout podstatu popkultury a proměnu filmového diváka od 40. do 70. let minulého století, kdy se věk průměrného návštěvníka kinosálu stále snižoval. Zároveň docházelo díky sociologickým procesům a zbohatnutí společnosti ke změně pohledu na film. Plně se projevila infantilizace a vítězil koncept rodinného filmu zprůměrovaného k nižšímu standardu, aby ho pochopily co nejširší vrstvy potenciálních diváků. Tak vznikly Hvězdné války, kdy se pohádka obalila kosmickou technikou a žvásty tehdy populárního hnutí New Age. Lucas to celé natočil co možná nejvíc barvotiskově v infantilním duchu a naivně a právě proto to mělo tak pronikavý úspěch. To, co má úspěch, přitahuje pozornost a snahu o napodobování a v jisté fázi, kdy se stane kultem, už je prakticky nezpochybnitelné a samo o sobě to má punc kvality bez ohledu na podstatu. Viděl jsem první tři filmy slavné série ve věku, kdy už mi přišly motivy i zpracování a zejména ta "myšlenková nadstavba" k smíchu. Jinak to má ten průběh, že poprvé to vidíte tak v 8-9 letech a pak se železnou pravidelností, která se blíží někdejšímu vysílání ruského Mrazíka v naší televizi, opakovaně, takže s tím vyrůstáte a má to pro vás emocionální a nostalgickou hodnotu. I kdybych na tom vyrůstal, stal bych se prakticky s jistotou spíš příznivcem seriálu Star Trek, který přes svou šablonovitost, naivitu a myšlenkovou základnu, která vychází z multikulturalismu, představuje poctivý kousek žánru sci-fi. Hvězdné války mají s žánrem sci-fi společné jen ty vesmírné kulisy. Je to pohádková fantasy, která není ani chytrá ani objevná ani skvěle zrežírovaná. Pozdější 3 díly série jsou nabité triky, bombastické, ale stejně a spíš víc infantilní a navíc v nich ani není ten sebevědomý ironický nadhled, který čiší z každého šklebu Hana Sola. Ten v podání Harrisona Forda trošku připomíná daleko výrazněji uplatňovaný nadhled Indiany Jonese. Osobně mi celá série nemá co nabídnout a i když mezi jednotlivými filmy jsou pochopitelně významné nuance, to, co mi vadí, jako je zběsilé máchání zářivkami, žvatlání o síle a roztomiloučcí plyšáci okolo coby mimozemšťané, jsou typické pro všechny díly. Proto tento komentář platí pro všechny kousky série Hvězdných válek. Celkový dojem: 20 % za kulisy. (22.09.2012)

V Epizodě VI se už jakoby připravuje půda pro boom infantilních bejkáren z Epizody I, přesto závěr a osudový souboj s Darth Vaderem i samotným Císařem patří k vrcholným číslům celé série. Je zkrátka vidět, že Lucas pomalu podléhal velikosti svého fikčního světa a jeho možné flexibilní přizpůsobitelnosti divákům různého věku. Trochu slabší článek, přesto mu stále stačí dech na udržení kontaktu se špičkou sci-fi... (27.01.2004)