Star Wars: Epizoda VI - Návrat Jediů

"Strong am I with the Force, but not that strong." Odvážím se tvrdit, že hlavní důvod, proč bude mít mezi lidmi "stará" trilogie vždy navrch nad tou "novou", je v postavách. Ve "staré" trilogii si je lidé zamilovali, protože nešlo o elitní bojovníky bez bázně a hany, ale jim blízké, sympatické postavy z masa a kostí. Postavy, jež své trable s Impériem řeší s nadhledem, nebojí se poslat toho druhého někam, spontánně to mezi nimi jiskří. A diváci pak filmům dokáží snáze prominout i když občas přestřelí; zdravím Ewoky. "Stará" trilogie také obohatila popkulturu o řadu ikonických postav. Od robotů, přes Yodu, Dartha Vadera, Císaře či Chewbaccu. "Nová" oproti tomu dokázala v lepším případě jen recyklovat to staré. Ve vlastním přínosu buď zcela zklamala (Jar Jar), nebo ho trestuhodně nevyužila (Darth Maul). Potom se George může v "Pomstě Sithů" i přetrhnout a stejně mu řada lidí řekne, že se raději projde s Leiou a Hanem po Endorském lese. (24.09.2011)

Ach bože, tak to je moc. Po první půlhodině bych neváhal s odpadovým hodnocením. Já nevím, když jsou třeba v Nekonečném příběhu fantaskní postavy, přijde mi to přirozené, roztomilé, nebo naopak hrůzostrašné. Tady je to buď trapné, odporné, odpuzující nebo alespoň nehodící se. Naštěstí pak v průběhu filmu přichází snad nejlepší část celé ságy a to jsou scény mezi Luke Skywalkerem, Anakinem a Palpatinem (nějak jsou mi ty jména z nových epizod bližší :-) ). Bohužel jsou často střídány všelijakými akčními bitkařeními, které jsou akorát trapné (Stormtroopeři jsou fakt nejsměšnější protivníci v historii filmu). Celkový dojem chatrný. Zkrátka mi z toho vychází nejhorší epizoda Hvězdných válek. (25.01.2006)

75% - Největší přehlídka princezniných účesů a poslední useknutá ruka celé ságy. Motiv vnitřního boje, o kterém se nemohu rozepisovat, abych někomu nekazil zážitek, byl zpracován ledabyle. To, co mohlo celý závěr okořenit ustoupilo akčnímu evergreenu s přerostlými mončičáky v hlavní roli. Takové završení celé ságy jsem nesl těžce. Mé nižší hodnocení se týká i Williamsovy hudby, která místy příliš moc připomíná známé ruské romantiky. Teď, když jsem se již dostatečně kriticky vyřádil, musím přiznat, že tato trilogie mi v dětství přivodila utkvělou představu, že se musím stát borcem v kimonu a v plášti s kapucí, který se světelným mečem za pasem zachraňuje svět. Věřím, že nejsem sám. Problém však je, že člověk z lecčehos vyroste. Je smutné vyrůstat z rytířských ideálů… Ale třeba z nich člověk neroste, a vnímá je jinak. Vidí zde černobílou transparentnost dobra a zla, strašně moc zabitých, a tu si řekne „I have a bad feeling about this“… V jistém smyslu je toto téma stále aktuální… Tak ať vás Síla provází! (18.10.2006)

Jedna z filmových legend říká, že mezi třemi nejvlivnějšími filmaři 70. let, tzn. mezi Spielbergem, Coppolou a Lucasem byl zásadní rozdíl v přístupu ke světu filmu. Zatímco Spielgerg a Coppola filmem doslova žili, do vysílení sledovali ve filmových klubech představení uznávaných filmových klasiků, hluboko do noci vášnivě diskutovali s podobně postiženými o kinematografii a snažili se svět filmu někam posunout, Lucas byl nadšeným čtenářem pokleslých komiksů, divákem televizních space oper 50. let a filmová teorie mu byla bytostně cizí. Zato dokázal lépe než kdokoli jiný vystihnout podstatu popkultury a proměnu filmového diváka od 40. do 70. let minulého století, kdy se věk průměrného návštěvníka kinosálu stále snižoval. Zároveň docházelo díky sociologickým procesům a zbohatnutí společnosti ke změně pohledu na film. Plně se projevila infantilizace a vítězil koncept rodinného filmu zprůměrovaného k nižšímu standardu, aby ho pochopily co nejširší vrstvy potenciálních diváků. Tak vznikly Hvězdné války, kdy se pohádka obalila kosmickou technikou a žvásty tehdy populárního hnutí New Age. Lucas to celé natočil co možná nejvíc barvotiskově v infantilním duchu a naivně a právě proto to mělo tak pronikavý úspěch. To, co má úspěch, přitahuje pozornost a snahu o napodobování a v jisté fázi, kdy se stane kultem, už je prakticky nezpochybnitelné a samo o sobě to má punc kvality bez ohledu na podstatu. Viděl jsem první tři filmy slavné série ve věku, kdy už mi přišly motivy i zpracování a zejména ta "myšlenková nadstavba" k smíchu. Jinak to má ten průběh, že poprvé to vidíte tak v 8-9 letech a pak se železnou pravidelností, která se blíží někdejšímu vysílání ruského Mrazíka v naší televizi, opakovaně, takže s tím vyrůstáte a má to pro vás emocionální a nostalgickou hodnotu. I kdybych na tom vyrůstal, stal bych se prakticky s jistotou spíš příznivcem seriálu Star Trek, který přes svou šablonovitost, naivitu a myšlenkovou základnu, která vychází z multikulturalismu, představuje poctivý kousek žánru sci-fi. Hvězdné války mají s žánrem sci-fi společné jen ty vesmírné kulisy. Je to pohádková fantasy, která není ani chytrá ani objevná ani skvěle zrežírovaná. Pozdější 3 díly série jsou nabité triky, bombastické, ale stejně a spíš víc infantilní a navíc v nich ani není ten sebevědomý ironický nadhled, který čiší z každého šklebu Hana Sola. Ten v podání Harrisona Forda trošku připomíná daleko výrazněji uplatňovaný nadhled Indiany Jonese. Osobně mi celá série nemá co nabídnout a i když mezi jednotlivými filmy jsou pochopitelně významné nuance, to, co mi vadí, jako je zběsilé máchání zářivkami, žvatlání o síle a roztomiloučcí plyšáci okolo coby mimozemšťané, jsou typické pro všechny díly. Proto tento komentář platí pro všechny kousky série Hvězdných válek. Celkový dojem: 20 % za kulisy. (22.09.2012)

Asi nejpohádkovější díl celé dosavadní série Hvězdných válek. Skoro to vypadá, jak kdyby se George Lucas našel v efektech, které zrodily Critters, Gremlins nebo legendární seriál Dinosauři. Všechny ty obludky a zrůdky vypadají stejně dobře. Nicméně musím říct, že tenhle odklon mi vůbec nevadí. Naopak jsem měl radost nejenom z nich, ale i ze Žvejkala, kterej je na scéně také daleko víc než obvykle. A když není na scéně, tak ty jeho pazvuky beztak někde v zákoutí slyšíte. No a závěr? To je vysloveně špice. Škoda, že nikdy nepoznám ty pocity, co musel mít tehdejší fanoušek, který film dokoukal a pak si uvědomil, že vlastně neví, jak to všechno začalo a musel si na to počkat skoro dvacet let. (04.11.2015)