Režie:
Viktor PolesnýScénář:
Viktor PolesnýKamera:
David PloyharHudba:
Zdenek MertaHrají:
Zuzana Stivínová, Adam Vojtek, Štěpán Gajdošík, Igor Orozovič, Jitka Ježková, Kristýna Frejová, Lenka Zahradnická, Daniel Bambas, Jan Novotný, Jan Teplý ml. (více)Obsahy(1)
V roce 1951 dostane známá česká herečka Jiřina Štěpničková (Z. Stivínová) dopis z Rakouska od režiséra Františka Čápa, který nedávno emigroval. Zve ji na západ a slibuje role v divadle i ve filmu. Je to lákavá nabídka, protože v divadle, kde hraje, velí spíše muži v plukovnických uniformách, než skuteční režiséři a umělečtí šéfové. Panuje tu tuhá stranická disciplína a repertoár vypadá podle toho. Budoucnost herečky v komunistickém Československu, které je pevnou součástí Sovětského bloku, je neradostná. Zvláště pro ženu, které komunistické ideály nikdy nepřirostly příliš k srdci. Rozhodne se tedy, že využije příležitosti a uteče. Spolu s nevelkou skupinkou lidí a malým synem Jirkou (A. Vojtek) se svěří do rukou převaděče a podnikne riskantní cestu přes hranice. Ale něco je špatně. Chytnou je. Všechno bylo předem připravené. Sám převaděč je členem StB. Ale tím všechno teprve začíná… Film nemapuje jen tragický osud herečky Jiřiny Štěpničkové, ale vypráví o době, kdy vyšetřovatelé Státní bezpečnosti byli neomezenými pány nad lidmi, kdy herci z divadla žádali soud o co nejvyšší trest pro bývalou kolegyni, kdy ti, co se nepřidali k davu, byli zatracováni a ponižováni. Vypráví o době, která by se už neměla nikdy opakovat. (Česká televize)
(více)Recenze (156)
....pre filmových fanúšikov ide o známy príbeh...v TV forme za 95 minút a kvalitne by to nedokázal natočiť ani S.Spielberg ....a tým je povedané všetko.....iste by tomuto príbehu svedčal nejaký tv miniseriál.....ale vyzerá toto dielko ako niečo čo vzniklo náhodným a necitlivým vystrihaním podstatne rozsiahlejšieho materiálu....snaha bola-ale :(((.......... ()
Silný film o kousku naší historie, na kterou nemůžeme být hrdí. Vykonstruované procesy, špiclové, udavači, šíření nedůvěry a strachu. Je dobré připomínat si, jací byli komunisté. Obzvláště proto, že stále řídí tuto zemi. Trocha optimismu na konci mi malinko zvedla náladu, jinak je film hutný a depresivní. Určitě ještě silněji příběh působí na rodiče malých dětí. ()
Silný príbeh, ale nebolo to dobre natočené. ()
Nechci, aby to znělo nějak špatně vůči tomu příběhu, ale ten film je dost špatný. Sice zachycuje různé vrstvy dobové společnosti, ale tím jeho přínos pomalu končí. Celé to bylo mdlé, bez větší zápletky nebo odbočky. Prostě nalajnované podle pravítka. Dost podobné, jako Monstrum. Hold Polesný se vyčerpal na Případu v Polné. ()
Silný příběh z našich nedávných dějin, ale bohužel natočený dost nezáživným způsobem. A je to velká škoda, protože minimálně Zuzana Stivínová a Igor Orozovič si za své herecké výkony zasloužili alespoň lepší scénář. Ani hudební podkres nestál za moc, jen ta závěrečná lidovka se povedla. Možná i díky ní hodnotím lehce nad průměr, a taky kvůli tomu, že mi v paměti utkvěla dojemně vypjatá scéna s nadějným Adamem Vojtkem. ()
Co udělalo rozdělení matky a syna na 9 let s jejich duši si vůbec neumím představit... A neumím si ani představit jak se k tomu může někdo propůjčit... Film mě nepřesvědčil, možná by příběhu více prospěl dokument... Neznámí herci naprosto nezajímaví a špatní... Film se ne vždy drží skutečností.Fakta z případu z Jiřinou Štěpničkovou naleznete v těchto dokumentech:Diagnóza: Smrt nenávistí,Neobyčejné životy: Jiří Štěpnička, Příběhy železné opony: Jiřina Štěpničková: Generální prevence. Tvůrci se vyhnuly všem reálným jménům z případu. Nejčastěji vyslovovaná jména nejvíce aktivních herců kteří žádali smrt Štěpničkové jsou: Světla Amortová , Soňa Neumannová , Světla Svozilová a Jarmila Švabíková . Rozhovor s režisérem Polesným. Jiří Štěpnička sice odmítl číst scénář, ale projevil Vám důvěru. V čem Vám při natáčení pomohl? Nejdřív jsem Jirkovi napsal dopis, plný omluv, úzkostí a obav z toho, že se bude dívat na svůj vlastní příběh. Jirka scénář číst odmítl, po několika stránkách – kde je popsaný ten útěk, to musel odložit, protože ty vzpomínky pro něj byly bolestné. Známe se léta a on mi vyjádřil plnou důvěru. Ale po čase se se mnou sešel, dlouho jsme si povídali a hodně zajímavého jsem se dozvěděl. Dokonce mi nabídl ten batůžek, ve kterém ho máma na té hranici nesla. Nezanedbatelné bylo, že se s ním sešla i Zuzana Stivínová a to bylo pro nás hodně podnětné. Pouštěl jste hotový film Jiřímu Štěpničkovi? Co na něj říkal? Byl opravdu hodně dojatý. Příběh herečky Evy jednoznačně vykazuje reálie Vlasta Chramostové, kterou po odmítnutí podepsání petice proti Štěpničkové donutili ke spolupráci s STB. Herec který skočí z okna, ve filmu pod jménem Klánský, je ve skutečnosti Jiří Plachý. ()
Zajímavý příběh, který se cestou do emigrace někde vytratil. Chybělo mi lepší vykreslení souvislosti a nejspíš i emoce. Škoda zmařené šance, chtělo to propracovanější scénář. ()
Humusáckost českejch hereckejch a režiserskejch nymandu našla další dno.. sterilní šosácké dílo vypnuto s totálním znechucením při hereckém týrání dítěte...malýho kluka... jestli to neumíte dělat jinak, tak se na to vyserte... TO VY JSTE ODPAD!! ()
Na životopisných snímcích mi vadí, když jedna populární osobnost představuje jinou slavnou všeobecně známou osobnost, které se ani dost málo nepodobá. Tady se dívám a nevidím paní Štěpničkovou, ale paní Stivínovou. Co se hereckých výkonů týče, vnímám to tak, že paní Stivínová si po celý film vystačí s jedním posmutnělým, zadumaným, nepřítomným výrazem. Její osud mě prostě citově nezasáhl. Moje dcera říkala, že pojetí příběhu ji spíše připomínalo proces s Miladou Horákovou. Řada dějových linií byla nedotažená. Kdo a proč nastražil na paní Štěpničkovou při jejím útěku za hranice past nebo kde žil její syn v době pobytu matky ve věznici. Po návratu z vězení od roku 1960 účinkovala podle zdejší filmografie ve více než 40. filmech a v řadě TV seriálů, bylo ji tedy odpuštěno. Stejně tak její syn vystudoval DAMU a už ve 14. letech točil svůj první snímek. Taky bylo zvláštní, že jména jejich hereckých kolegů, kteří se na jejím odsouzení podíleli, nebyla zmíněna. Zrádci ve vlastních řadách - to by pražská kavárna nepřipustila. Nepobavilo mne to, ani nepoučilo. ()
Ne všechno v tomto filmu odpovídá patrně realitě (viz třeba natáčení filmu Past, který je staršího data, než se odehrály události popisované v tomto filmu). Přesto mě film poměrně zaujal a to jak způsobem zpracování námětu tak i použitými filmovými prostředky (např. nápad s černobílou kamerou zobrazující pobyt Štěpničkové ve vězení). Film určitě není černobílí, což je vidět zejména na vedlejších postavách filmu (vyšetřovatel Doubek s nastíněním jeho pozdějšího osudu, herec svědčící proti Štěpničkové u soudu a jeho špatné svědomí). Nad tím vším ale ční výborný herecký výkon Zuzany Stivínové. ()
Pro mne dobré herecké výkony, ale poněkud zmatený scénář.... ()
Věřím, že doba největší nadvlády komunismu byla pro ty, kteří nechtěli stát v koutě, opravdu obtížná, o tomto období se ale bohužel točí stále taková hromada projektů, že je jimi už trh přesycený a hůř se prodávají náročnějšímu divákovi. Past je ve většině času až moc nuceným obrázkem o nespravedlnosti oné doby a když už chce unylost kompenzovat emocemi, tak je dost poznat, že jsou nucené. Takovým typem televizních filmů u mě ČT neuspěje. ()
A najsmutnejšie na tom je, že politické procesy sa vedú do dnes. Tuto to ale bol extrém. Čítanie obžaloby z prázdneho papiera, manipulovanie, hraničné pásma a všetko pekne schválené. A niekto ich volí do dnes. 4 z 5 ()
Bohužel, až příliš jsem se těšil. Herecky špatné, ani Stivínová mne tentokrát nepřesvědčila, nulová dramatizace. Samotná akce přechodu před hranice? Absolutně nevyužitý potencionál. Navíc nechápu, proč se to netočilo po tmě, proč se herečka nesnažila utéci? Proč, jak tvrdí pamětníci, se nesnažila rukama zahrabat pod listí? Potěšil aspoň výkon malého chlapce v roli Jiřího Štěpničky, nebo politická spoluvězeňkyně v podání Radky Fidlerové. Třikrát škoda, jednalo se o námět hodný hollywoodského velkofilmu. ()
Na zničené osudy lidí se nedívá dobře i když je to natočené skvěle, o to větší martirium to je, když je to natočené špatně. Přesto tři hvězdy a povinně všem zastáncům minulého režimu. ()
Stivínová je skvělá herečka,ale první co mě napadlo,že by se mi v té roli líbila více Vanda Hybnerová.Co mě jako druhé napadlo,že je to hrozně oploštělé a nejsou tam víc rozvinuty osudy i vedlejších herců. ()
Suverenne nejlepsi herecky vykon predvedl ten malej syn. To hovori za vse. Jinak misty nechtene usmevne a bizarni. ()
Přišlo mi takové nějaké nedotažené. Kupříkladu postava Chrámostové, jeví se jako důležitá vedlejší role, ale v závěru se vytratí. Jinak Stivínová jako obvykle excelentní. ()
Nepoučili jsme se. Dál jsme zbabělí. Překrucujeme historii minimálně tím, že se zdráháme uvádět pravá jména těch, kteří tenkrát (před 70ti lety!!!) lidsky selhali. Past ale není jen odstrašujícím příkladem alibismu. Je to nedůstojná připomínka utrpení Jiřiny Štěpničkové. Někdo ho tam snad viděl? Deset let útrap se smrsklo na tři dotazy po místě pobytu jejího syna. Ve vězení přitom dostávala neskutečný kapky. Proč jsme to neměli vidět? Bez odvahy a s nekonečnou opatrností dobrej film udělat nelze. Vezměme si příklad z Poláků. Tohle škrabkání je k ničemu, pořádně do toho řízněte. A nebo se na to úplně vybodněte. ()
Slabšie 4*, pretože materiál a potenciál je trošku nevyužitý. Filmu by skorej pomohlo dvojdielny formát, či filmová verzia predĺžená cca o niekoľko desiatok minút. Takto sa v deji človek môže stratiť, pretože postáv je tu viacej a často háda, kto?, prečo? .... Postava Jiřiny Štěpničkovej je dobre zohratá, ale nad všetkými prevyšuje ,,Orozák,,. ()