Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Mladý spisovatel Stingo přijíždí v roce 1947 z amerického Jihu do newyorského Brooklynu. V penzionu, kde se ubytuje, se seznamuje s dvojicí milenců, Židem Nathanem, až patologicky zaujatým problémem Židů a holocaustu, a něžnou Polkou Sophií. Hned zkraje si všimne, že jejich vztah prochází prudkými zvraty a Nathan se někdy chová neuvěřitelně surově. Přesto se nakonec stanou přáteli. Stingo se pouští do psaní svého románu s autobiografickými prvky … Brzy zjišťuje, že Sophie byla v koncentračním táboře, přestože je čistá árijka, kde – jak vypráví – zemřel její otec, varšavský profesor práv, i její manžel. S Nathanem se seznámila, když jednoho dne omdlela v knihovně. Půl roku po příjezdu do Ameriky byla na konci sil. Nathan ji zachránil, staral se o ni, vařil pro ni a vedl s ní dlouhé rozhovory. Při jednom setkání se Stingem mu svěří, že kvůli masu, které tajně sehnala pro svou matku trpící tuberkulózou, byla poslána do koncentračního tábora. Přežila a pak strávila nějaký čas ve Švédsku … Jednoho dne dosáhne Nathanův záchvat zuřivosti vrcholu. Zatímco Stingo se Sophií přichystali oslavu jeho nového vynálezu z oboru biologie, o němž stále hovoří, udělá scénu, oba uráží a zdrcená Sophie se opět postaví na jeho stranu. Druhý den jsou oba pryč. Stingo Sophii hledá na katedře polonistiky, kde mu její vedoucí sdělí, že Sophiin otec byl vášnivý obdivovatel nacistů a antisemita, tedy opak toho, co mu Sophie napovídala. Jeho protižidovské postoje byly všeobecně známé, přesto ale jakožto potencionálně nebezpečný intelektuál nakonec skončil v koncentračním táboře. Když si Sophie druhý den přijde pro věci, všechno přizná, i to, jak se o otcových postojích dozvěděla, když mu jednoho dne opisovala projev, s nímž měl vystoupit a který proklamoval „vyhlazení“ jakožto konečné řešení židovské otázky v Polsku. Vzpomíná i na Poláka Josefa, který ji tehdy velmi miloval a jehož sestra Wanda ji žádala, aby se připojila k odboji. Sophie ale odmítla a Josefa brzy nato zabilo gestapo. Ona sama byla i s dětmi zatčena a transportována do Osvětimi … Vypráví, jak při selekci vězňů poslali jejího chlapce Jana do tábora pro děti, zatímco dcerka šla do plynu. Díky znalosti němčiny se Sophie stala sekretářkou velitele tábora Rudolfa Hösse. Hned po příjezdu ji kontaktoval vězeň, který ji žádal, aby v pokoji Hössovy dcery Emmi sebrala rádio. Sophie váhá. Mezitím se dozvídá, že v dětském táboře vypukla epidemie a snaží se i za cenu, že se mu nabídne, uprosit velitele Hösse, aby ji propustil na svobodu. Ukazuje mu otcův článek o „konečném řešení židovské otázky v Polsku“. Höss odmítá a tak Sophie prosí alespoň, aby jejího syna poslal do Německa na převýchovu v rámci projektu „Lebensborn“. Höss slibuje, svůj slib ale nedodrží. Sophii se nepodaří ani sebrat rádio, malá Emmi ji přistihne. Syna už nikdy nespatří. Velitel Höss je přeložen a Sophie se vrací na svůj blok... (TV Prima)

(více)

Recenze (395)

misterz 

všechny recenze uživatele

Silný a dojemný príbeh. Uvedomujem si, že chváliť výkon M. Streep je, čo sa tohto snímku týka, niečo ako nosiť drevo do lesa, pretože ju každý chváli, ale nedá mi. Vždy som si myslel, že je to skvelá herečka, no ale toto čo tu predviedla.... spadol som na zadok. Naozaj, fantastický, famózny, brilantný výkon, na také niečo sa len tak nezabúda, jedno z najlepších stvárnení ženskej postavy vôbec. V rámci jej postavy tu bolo všetko do detailov prepracované a premyslené - od zubov, mimiky, držania tela až po ten jej perfektný a presvedčivý poľský prízvuk, no úžas. Nikto na svete by to nezahral tak ako ona. Keď si predstavím, že pôvodne plánovali obsadiť Magdu Vášáryovú tak mi je z toho nápadu na smiech. Dejová linka vyskladaná zo Sophiiných spomienok bola tiež výborná a hlavne emotívne bohatá, pri scéne s voľbou mi išlo už skoro srdce rozpučiť avšak všetko ostatné, čo sa udialo medzi ňou, jej priateľom a spisovateľom v Brooklyne mi už neprišlo tak úžasné, skôr len mierne nadpriemerné, aj keď na druhú stranu by sa tam našlo zopár pekných myšlienok. Celkovo to vidím na solídny nadpriemer, hlavne vďaka jedinečne famóznej M. Streep a emotívnej časti dejovej linky z koncentračného tábora. 80/100 ()

Madison 

všechny recenze uživatele

Vrcholný výkon skvelej Meryl Streep v ešte vrcholnejšom filme. Tak kruto a zároveň nádherne spracované dielo, že nenechá na pokoji snáď ani toho najvyrovnanejšieho človeka. Z jednotlivých motívov vyžarujú silné emócie, ktoré boli navyše vložené do krutých časov druhej svetovej vojny. Okrem toho scenáristicky i režisérsky je to odprezentované bez najmenšej chybičky. ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Občas vidím film, ktorému sa nedajú uprieť umelecké kvality, ale ktorý už nikdy nechcem vidieť znova. Dôvodom je stopáž, vďaka čomu je Voľba dosť únavná a taká nedefinovateľná, nepríjemná, chladná depresia. Sú totiž filmy, ktoré ma svojou depresiou chytia tak, že si ich pozriem niekoľkokrát. Určite nie tento. Celé to nesie na sebe Streepová, ktorú tu tak zrichtovali, že zabudnete, že bola jednou z najkrajšich herečiek 80tych rokov. McNicol bol neskutočný ňouma aj v mladom veku. VIDENÉ ZNOVA 10/2016. V podstate nič nové, iba doplním, že niektoré traumy sa dokážu vryť tak hlboko do duše/mozgu/srdca, že ich nevylieči ani homeopatia. No a ten McNicol je dvojník Martina Gorea. ()

jhrasko 

všechny recenze uživatele

Ako skalný obdivovateľ predlohy musím napísať, že Pakulova adaptácia je pre mňa neuspokojivá, a len vďaka duu Meryl Streep - Kevin Kline akceptovateľná. Stingo tu je len do počtu, obyčajný a nezaujímavý dildo, ktorý nás sprevádza dejom, nič sa ale o ňom a jeho pocitoch za dlhých 150minút nedozvieme, čo je tá najväčšia škoda. Film len tak "akoby" využíva predlohu, nikam ju ale neposúva, práve naopak, potláča v nej napätie, dramatickosť a erotické dusno, zásadné pre komplexné pochopenie všetkého, o čom výborná Styronova kniha je. 3,5* ()

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Nejsem si jistý, jestli se William Styron otáčí v hrobě, ale jednoznačně vím, že jeho knihu Alan J. Pakula převedl na filmové plátno velmi otrocky a bez nápadu. Nebýt výkonu Meryl Streep, která jako by se svou hrdinkou přímo stala, byl by film hodně o ničem. Přístup k filmu ve mě vyvolává kyselí pocit levnosti, která je dotažena do naprostého maxima nejen tím, že se film odehrává v jednom domě (resp. dvou pokojích a chodbě), ale také z důvodů přístupu k vyprávění všech útrap z období holocaustu. Ve výsledku na vás dvě a půl hodiny kouká Meryl Streep, psychicky zničená a život nenávidějící žena, a vy se jí snažíte litovat kvůli útrapám, které vám "pouze" vypráví. Ano v knize to může fungovat, ale ve filmu málo kdy stačí, aby vám bylo vše co se děje říkáno. My (já) chceme vidět co se dělo, chceme cítit odpor, chceme jí litovat a chceme pocity, které i přes její skvělý výkon nám nemohou dát "pouhá" slova. Kevin Kline ani Peter MacNicol nestíhají a filmem se spíše provlečou za použití několika nudných pohledů a otázek. Od adaptace klasiky jsem čekal o hodně více... Slabé 3*. ()

Galerie (173)

Zajímavosti (35)

  • Když navštívila Streep Oprah Show (od r. 1986), byla ji puštěna scéna její "volby". Měryl přiznala, že jí byl klip velice nepříjemný a že se na scénu nikdy nepodívala. (jezurka42)
  • Časopis Premiere umístil Meryl Streepovou za ztvárnění této role na třetí místo v žebříčku sta Nejlepších hereckých výkonů všech dob. (DaViD´82)

Související novinky

Čertova švígrmutr

Čertova švígrmutr

30.06.2006

Někteří charakterní herci hrávají v inteligentních hlubších filmech, když jim jde o umění a touhu něco po sobě zanechat. Z toho se ale objeví v tak prvoplánovém hloupoučkém čemsi, že se člověk… (více)

Reklama

Reklama