Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Děj filmu se odehrává za druhé světové války v Anglii. Nebeskými jezdci jsou nazýváni letci britské RAF. Proti německým fašistům v této jednotce bojují bok po boku Angličané, Kanaďané, Poláci a Čechoslováci. Film líčí dramatické příhody posádky anglického bombardovacího letounu typu Wellington, kterou tvoří Kanaďan, dva Angličané a tři Čechoslováci. Střízlivým způsobem, nesporně poznamenaným britským civilismem, vypráví o hrdinství řadových bojovníků, nečinících si nárok ani na slávu, ani na vděčnost národa. Podle slov režiséra J. Poláka měl být snímek „alespoň částečným splacením dluhu těmto lidem“. (Bontonfilm)

(více)

Recenze (343)

joker.george 

všechny recenze uživatele

Podle mě se jedná o nejlepší český válečný film, respektive nejlepší český válečný film, který zobrazuje přímo válčení. Velice si vážím toho, že byla dodržena řeč jednotlivých národností, takže cizinci nebyli násilně předabováni. Díky tomu vzniklo spoustu odlehčujících a příjemných scén, které vnímáte o to výrazněji vzhledem k nepříznivé situaci okolo. A konec je vyšperkované drama o přežití. ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Nafta v plicích. (.......................................................................................) //Dodatek aneb něco zbytečných slov pro Beastmastera: Ve svém průběhu průměrný až lehce nadprůměrný sympatický film, silný dvojím: Zaprvé už tím, že byl natočen, kdy a proč byl natočen a jak přistupuje k tématu. Což bych vše shrnul jako „integrální kontrastnost“, míněno následovně: Napětí mezi názvem, opakujícím se „hrdinským“ hudebním motivem a prostou skutečností, že ti kluci dobrovolně chcípali za svobodu vlasti a celé Evropy na jedné straně a jejich nesmlouvavým zobrazením jako obyčejných „neuvědomělých“ vojclů, se vším, co k tomu patří (a co netřeba vykládat nikomu, kdo byl na vojně) (čemuž je zase jinak kontrastní epizoda se zrcátkem) na druhé straně, dodávající poctě těmto národním hrdinům zvláštní a velmi silnou působivost (čímž se vymyká nejen dobově propagandisticky idealistickým hrdinským epopejím, nýbrž i obecně retušovacím tendencím pohledu na národní hrdiny, srov. Tmavomodrý svět), je situováno (totiž to napětí) ještě jako jeden z členů napětí dalšího, vnějšího, jež vytváří s tím, co všechno po roce 1948 konotovalo s pojmy „anglán“, „angličtí letci“, „311. peruť“ apod., a že tato tématika byla vlastně tabu. K dosavadnímu mi stojí za připomenutí neokázalost zmíněného hudebního motivu a scéna na tancovačce, když anglický band povstane a HRAJE DÁL, nebo kontrast rozdělování dědictví (David se koupe) a salutování (Kdo? Tomík.). Zadruhé je tento film silný svým závěrem (SPOILER): Ta finální situace zdaleka není jen morálním protiválečným výkřikem; vzhledem k celému dosavadnímu průběhu (především vzhledem k tomu, co ve filmu není, co netématizuje, čeho si nevšímá) působí jako facka, jako šok, jako přechod do jiné dimenze. Najednou se nacházíme v úplně jiném patře skutečnosti, což platí doslovně. Až dosud se vše střídavě odehrávalo na zemi a ve vzduchu: země je zázemí, pohodlí, bezpečí, život, odpočinek. Ve vzduchu probíhá boj a neustálá hra se smrtí. Tu potom představuje moře. Kdybychom po sestřelení našich chlapců viděli prostě jen jejich pád do moře a smrt, bylo by vše „v intencích“. Jenomže tím se nekončí, pohled je přinucen do této nemožné dimenze, v níž jsou s nepřítelem „na jedné lodi“. Pád do moře tak vytváří přeryv, jímž posledních pět minut odsouvá celý předešlý film kamsi do zadní komory paměti, najednou vidíme celé dění jaksi zespoda (kterýžto dojem je podpořen i tím, že v dosud dvojjazyčném filmu náhle zní němčina). Tedy ještě jeden, a sice naprostý, kontrast. Snad způsobem, jakým se dívá kamera nebo nevím čím (nerozumím těmto věcem) zasahuje film diváka (mne) podivnou atmosférou této scény; nemám samozřejmě pocit, že „jsem tam s nimi“, obestírá mě to však něčím tajuplně známým. Jakobych už někdy sám byl takto ve člunu na pustém moři, sám se soudruhem nepřítelem.// KONEC SPOILERU (Poznámka k Hrzánovi: Škoda, že nemá víc silných filmových rolí než jednoho retarda a jednoho kašpara. I po zhlédnutí Nebeských jezdců nicméně zůstává Hlídač největším filmovým Hrzánem, to je bez debaty.) () (méně) (více)

Reklama

sud 

všechny recenze uživatele

Hodněkrát jsem četl, že "Nebeští jezdci" jsou nejlepší český válečný film. Já bych šel ještě dál - "Nebeští jezdci" jsou jedním z nejlepších světových filmů a jeden z mých tří nejoblíbenějších v žánru (spolu s "Mostem přes řeku Kwai" a "Mostem u Remagenu"). Jindřich Polák nám v úsporné stopáži nedovolí se ani na chvilinku nudit, naopak. Scéna s odhrnováním roušky je snad tou nejnaturalističtější, kterou jsem ve válečném filmu viděl (kam se hrabou střeva z pláže Omaha ze "Zachraňte vojína Ryana") a závěr ve člunu je jednou z nejsmutnějších filmových scén. Vlastně jediný důstojný pomník našim letcům RAF (nepočítám-li "Hřbitov pro cizince", ten je přeci jen kapánek o něčem jiném). "Nebeští jezdci" - jeden z našich nejsvětovějších filmů s životní rolí Jiřího Hrzána. 100%. ()

novoten 

všechny recenze uživatele

Překvapivě lidský pohled na válku se všemi pozitivy i negativy, které jen může přinést. Noční akce je sugestivní, divák hrdinům fandí do posledního dechu a každé potenciální nebezpečí ho nutí trnout nad nadcházejícím okamžikem. Všechno jde ale dolů ve chvílích, kdy se scénář pokouší o odlehčení situace a do dojemných nemocničních scén se začnou vkrádat jakési hlášky. To pak dělá z Jezdců jen vydařenou filmovou válku, ale nezapomenutelná výpověď je najednou pryč. 70% ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Tenhle film nepatří k těm, které bych musela vyhledávat. Něco na tom filmu mi vadí a já se nějak nemůžu dopátrat toho, co to je. Nepopírám, že je to bez pochyby výborným válečný film o hrdinných letcích, kteří v drsných časech nasazovali svoje životy. Pořád se s ním ale nedokážu srovnat. Takže se na něho dívám jen po velmi zralé úvaze, když nastane ten správný čas. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (35)

  • Interiér letadla byl natáčen v ateliérech na Barrandově. Letiště a okolí letiště bylo natáčeno v Praze-Kbelích. (RadimFišer)
  • Za poskytnutí dokumentárních materiálů požadovala britská strana 300 liber, které česká produkce neměla. Částku nabídli mezi sebou vybrat bývalí západní letci, kteří se kolem natáčení pohybovali. Nakonec se podařilo materiály z Anglie získat výměnou za kopii hotového filmu. (Zany)
  • Natáčelo se celkem 30 dní. (zigot7)

Související novinky

Kánon filmu 2011

Kánon filmu 2011

13.02.2012

V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (více)

Reklama

Reklama