Chicago

Muzikály sice nemusím, ale tohle se mi líbilo. Hodně dobré písně a herecké výkony. Zajímavé je, že Catherine-Zeta Jonesová mě zaujala více než Renée. Lépe zpívá a i její choreografie byla lepší. Fraška u soudu s Richardem Gerem je úžasná. (03.05.2003)

rozpočet : $45 million tržby celosvetovo : $306,776,732 (06.01.2007)

Soundtrack Danny Elfman: 1. Overture/And All That Jazz [6:04] ,2. Funny Honey [3:39] ,3. When You're Good To Mama [3:19] ,4. Cell Block Tango [7:22] ,5. All I Care About [3:48] ,6. We Both Reached For The Gun [3:59] ,7. Roxie [3:22] ,8. I Can't Do It Alone [3:51] ,9. Mister Cellophane [3:57] ,10. Razzle Dazzle [3:47] ,11. Class [2:54] ,12. Nowadays [2:14] ,13. Nowadays/Hot Honey Rag [3:28] ,14. I Move On [3:28] ,15. After Midnight [4:00] ,16. Roxie's Suite [3:24] ,17. Cell Block Tango (He Had It Comin') [3:58] ,18. Love is a Crime [3:40], (27.05.2011)

Pod nablýskaným povrchem vyumělkovaných tanečních čísel ozdobených svůdně (ne)oblečenými ženami skrývá se banální příběh o tom, kterak krásní vyčůránci přechcali spravedlnost a hodní blbci ostrouhali. Snad bych v tom mohl chtít i vidět odhalení "kabaretnosti" a povrchnosti tohoto světa, leč že se takové odhalování děje (záměrně?) povrchní lampou, mi nijak neimponuje. Stylové řemeslo to však rozhodně jě. Silné **. (24.03.2009)

"Výrazný" muzikál s riadne prevátenou (anti)morálkou všetkých zúčastnených (jedinú výnimku tvorí skvelý John C. Reilly, ktorému ale práve kvôli jeho neznesiteľne dobráckej náture vôbec nemožno držať palce). Kino Považan 2003 (19.12.2004)

Film jsem si pustil s nijak velkym ocekavanim a hned na zacatku dokaze film oslnit. Behem minuty se to rozjede skvelym tempem. Navic ukazovat sceny ze dvou pohledu, kdy to, co se deje v pribehu, vidime i v muzikalovem provedeni je fajn. Problem je, ze se film furt mota na stejnym miste a zacne to unavovat. Nekdy behem 50 minuty uz byla unava maximalni a prislo mi, ze se to vsechno tahne, ze sedim u filmu spoustu minut a pritom se film posunul jen o par. Nastesti behem nakejch 20 minut me to zase preslo a do konce uz sem se zase slusne bavil. Vetsina pisnicek je v pohode a hezky sviznejch. A co se tyce hercu, Zellweger tu je naprosto perfektni, oscara pro Zeta-Jones nechapu a Gere je v pohode, akorat sem mu toho vychcanyho pravnika uplne neveril. Solidni muzikal, ale znam lepsi, navic mi tenhle prisel zbytecne moc komickej. (27.04.2007)

"And All That... Jaaaaaaaazz..." Strhující. Srovnávat Chicago s Moulin Rouge je ovšem trochu ošidné. To je jako srovnávat Smrt jí sluší a Deník Bridget Jonesové. To, že spadají pod stejný žánr, neznamená, že jsou srovnatelné. Důležitý je taky subžánr. Moulin Rouge byl spektakulárně pojatý milostný, tedy jímavý, příběh, kdežto Chicago je cynická černá komedie v rouše muzikálovém a to vyžaduje zcela jiný přístup. Nemyslím jen od tvůrců, ale hlavně od diváků. Ale k filmu samotnému: přiznám se, že ačkoli mám muzikály (i černý humor) velice rád, nečekal jsem, že to bude taková pecka. Řekl bych, že hned několik jednotlivých scén z tohoto filmu vstoupí do filmové historie svou originalitou a jejich prostřednictvím se bude film vyučovat. Muzikálová vystoupení zde dokonale ukazují bez zdlouhavých vysvětlování myšlenkové pochody hrdinů, zejména Roxie. Herci (úplně všichni, nejen hlavní trojka) přijali hru na nadsázku a své role zvládají bez jediné výjimky bravurně. V tomto ohledu mě dost překvapil Richard Gere, od nějž bych něco takového vůbec nečekal. Také jejich hlasové dispozice plně odpovídají potřebám filmu. Zatímco Catherine-Zeta Jonesová jako Velma má hlas i vizuelní projev protřelé barové zpěvačky, která o sobě nemá sebemenší pochybnost a mínění publika je pro ni prodejnou děvkou, Rennée Zellwegerová se coby Roxie spíš snaživě rozhlíží po světlech ramp, mektá, co jí síly stačí a vrcholem její rafinovanosti je dojemně zamrkat umělými řasami jako Marilyn Monroe. (To nemyslím jako sarkasmus, ale jako chválu!) Billy Flynn, postava Richarda Gerea, není žádný zpěvák ani tanečník, takže působí velice příjemně, jak dělá drobné chybičky a není to ani v Roxiiných představách, kde se hudebně projevuje, nějaký gumový muž s hlasem jako zvon. A stejně bych mohl vychválit herečky v menších rolích - Queen Latifah, Lucy Liu a Christine Baranskou. Omlouvám se za tak dlouhý komentář, ale tak trochu jsem pochyboval, zda byste pochopili, co tím myslím, pokud bych napsal jen ŽŮŽO. 100% (28.04.2003)

"Coke n' popcorn" výhra s nápaditou předlohou, hot Renée Zellweger a zbytkem obsazení, ale stejně rýp - doufal jsem i v chytlavější písničky. (28.05.2020)

Docela slušný muzikál, ze kterého mám velmi rozpoluplné pocity. Na jednu stranu pěkné písně, krásné ženy, výborně vybrané kostýmy a úžasné herecké výkony. Na druhou stranu černý humor, atmosféra a i samotný děj na mě nějak moc nezapůsobily. Se všemi Oscary pro tenhle snímek souhlasím, kromě Oscaru za nejlepší snímek. Catherine Zeta-Jones mě velmi překvapila a zahrála báječně. Renée Zellweger, Richard Gere, John C. Reilly či Queen Latifah určitě nezůstali pozadu, ale Zeta-Jones mě zaujala nejvíce. Myslím, že lepší celovečerní debut si nemohl Rob Marshall ani přát. Rozhodně doporučuji se na film dívat v původní znění, protože český dabing je něco hrozného. PS Nechápu jak někdo může tenhle muzikál srovnávat s Moulin Rouge, protože jediné co tyhle dvě díla mají společné je fakt, že obě jsou muzikál....... (03.05.2008)

"Dá se říct, že jsme se rozešli kvůli uměleckýmu nesouladu. On se viděl naživu. Já ho vyvedla z omylu." Muzikály moc nemusím, ale kdyby všechny měly tak nabušená hudebně-taneční čísla, tak bych do divadla patrně občas zabloudil. Chicago pro mě zkrátka mělo šmrnc a sarkastické komentáře vražedkyň o svých činech mne skutečně pobavily. (30.11.2016)

Výtečná inteligentní zábava se skvělou hudbou a spoustou energie. Vyčítat nedostatek emocí je nesmysl, protože o to tvůrcům zjevně nešlo. Jediná láska, jakou tu hrdinové prožívají, je totiž láska k sobě samému, takže skutečně nelze očekávat romanci typu Moulin Rouge (a to nic proti MR, ten mám ještě o chlup radši). A Zellwegerová je prostě úžasná. Zašel jsem na Chicago do kina i podruhé a asi půjdu ještě jednou, protože se mi to začíná líbit čím dál víc. BRAVO! (15.05.2003)

Na Chicago jsem se díval čistě kvůli všeobecnému filmovému přehledu, muzikály jinak opravdu nemám rád, ale musím připustit, že tohle nebylo tak špatné, vůbec ne. Catherine Zeta-Jones předvedla obdivuhodný výkon, vypadala sexy, působila sebevědomě, taneční i pěvecké kreace zvládla bez chyby a k dokonalosti už ji chyběly jen ty delší vlásky. Renée Zellweger vypadá vedle ní tak trochu jako ošklivka, ale herecky nezůstala o moc pozadu a to je hlavní. Nejvíc se mi určitě líbila scéna z vězení, ta měla náboj, ostatní byly tak trochu ucajdané, povětšinou písničky, které mi nic neříkají a člověk aby už odpočítával minuty do konce. Moulin Rouge byl zpočátku zábavnější a u konce emocionálně silnější, přesto by však muzikáloví fandové rozhodně neměli být zklamáni. Jedná se o propracované dílo, u kterého Oscary, vyjma toho za nejlepší film (!!), s přihmouřeným okem dokážu pochopit. 7/10 (30.07.2008)

I když si do Chacaga často rýpám, rozhodně jím nějak moc neopovrhuju. Tolik Oscarů získat nemuselo a nemělo, ale je to v podstatě povedený snímek, který neurazí. Nemůže za to, co pro nás představuje, za to může nekompetentní akademie... (07.09.2008)

Jó jó, a to je ta Amériká... ..."Nás kazí jazz"... - nebo že by spíš ten špatný vkus? Ale ne, zas nechci být tak příkrý - je to prostě jen takové hulyvůdské oskárkové rozdováděné rozpustilé retro... Leč dle mého jen lehce nadprůměrný muzikál a spíše - krom pár momentů - jen průměrný film. Vyměkli Oscaři. Snad jen ty kostýmy... Ale prachy se točí dál. Tři a půl hvězdičky v rámci žánru maximálně, ale raději to zaokrouhlím dolů. Třeba i proto, že v taškařicích se ženské nevěší. Jó muzikál, to bejvávaly časy! West Side Story - to byl panečku muzikál! Že tomuto dílku bude někdo nadšeně tleskat i po čtyřiceti letech - nevím nevím... A pak, že za všechno může jazz... Je to jen Divadlo Hollywood! (28.11.2005)

Výpravné, pestré, vtipné, nemorální, až zvrhlé - co víc si přát? Snad jen aby tam nehrál Richard Gere. Ale to jej jen můj problém, on se vlastně do rolí bezskrupulózních právníků docela hodí. Naopak velmi příjemným překvapením byla pro mě Renée Zellwegerová - tu jsem dřív neměl nijak rád, ale teď už ano. Co se hudby týče, je výborná (i když tento styl nemusím) Číslo s "oživlými dřevy" mě dostalo:) (15.04.2003)

Tak tohle byla jízda. Co se týče hereckých výkonů, nenašel bych výtku, všichni zůčastnění skvěle hráli, zpívali a tancovali (největším překvapením pro mě byla Catherine). Hudba dokonalá, taneční část a celá choreografie přesná, chvílemí jemný humor, co dodat více? Snad, že ocenění je zasloužené. Nejvíc se mi líbila scéna s těmi loutkami ;-) (16.12.2007)

Americké milé překvapení z počátku tisíciletí - zhruba tak se jeví CHICAGO, muzikál, který je ve všech ohledech srovnatelný se svými již zklasičtělými globálními i americkými předchůdci - starší MY FAIR LADY a mladší WEST SIDE STORY. Nikoliv náhodou i zde má libreto a scénář jasnou ideovou páteř, kterou je pokrytectví a protekcionismus americké přerooselvetovské společnosti dvacátých let a její kletby, srovnatelné s dnešní AIDS: prohibicí. Kompozice, připomínající šroubovici DNA, dává zdánlivě pomalému ději nečekaný spád, a tak ani přehršle pěveckých čísel výrazněji neretarduje v zásadě prostinký děj. Jako zjevení působí výkony protagonistů: Zeta Jonesová jako protřelejší a o poznání inteligentnější z obou posléze se spojivších polodancingových, poloklubových div lehké Múzy, Zellwegerová, zdánlivě prostší a o to ve své herecké kreaci rafinovanější a přesvědčivější a překvapivě neusedlý, srovnatelně dynamický a ve své charismatické úplatnosti a nemravnosti strhující právník Richarda Gera, do kterého by to opravdu nikdo neřekl. Text z éry Watergate nikoliv náhodou evokuje nadčasovost tématu a souzní např. s Mooreovými dokumentárně publicistickými filmy naší doby; rub amerického způsobu života je to vůbec vůdčím předmětem děje. Suverénní zvládnutí a slazení všech složek filmu stejně tak jako gejzír vynalézavých scén (poprava vražednické Maďarky, novinářské loutkohry, Gerův paralelní step při falšování deníku Zellwegerové postavy) dále zdůrazňuje a utvrzuje dojem, že i v tomto případě máme co do činění s pozoruhodným nadčasovým dílem globálního dosahu. (02.11.2008)

Tento film vznikol presne vtedy, keď som začal uvažovať o muzikáli ako brandži svojho života. Asi to zapríčinilo, že niečo mi z toho celkového pocitu ubralo: že to nebolo na divadelných doskách... Chicago je perfektný materiál, ktorý treba vidieť naživo! (04.01.2008)

Do Chicaga som sa nepúšťal dlho, hlavne z dôvodu miernej nedôverčivosti voči muzikálom. Asi som ešte nevidel tie lepšie kúsky. Rob Marshall ma ale presvedčil, že jeho dielko určite patrí k muzikálovému nebu. Okúzľujúce herecky spievajúce trio, očarujúce farby, texty a hlavne osviežujúca nádielka humorne ladenej kriminálky počas letnej páľavy. Spomedzi cca 10tich piesní mi nesadli asi len dve a to je riadny úspech. To, pomalší stred filmu a ešte pár pomerne trapnejších scén je všetko, čo môžem filmu vytknúť. 85%. (18.07.2007)

Melo to "vodpich", ale Moulin Rouge je Moulin Rouge... (07.01.2004)