Úsvit mrtvých

Armáda preberá vedenia vo svete zamorenom zombíkmy, dvaja vojaci, jeden pilot a jeho priateľka sa na vrtuľníku dostávajú do obchodného centra kde sa to rozhodnú prežiť. Žena čaká malé a ako si štvorica postupne zvykáva na situáciu, ja zakrátko konfrontovaná s miestnym gangom, ktorý spustoší obchoďák aj všetky ich zabezpečenia, zombíci objavujú ich úkryt a tak na koniec musia preživší opustiť svoje útočisko nevedno kam... Po druhom zhliadnutí tentoraz Directors Cut verzii, mi to už prišlo oveľa lepšie, hlavne keď to porovnám s THE CRAZIES a MARTINom. Tom Savini našiel svoj legendárny zostrih ako jeden z členov gangu čo prepadnú obchod je proste neskutočne cool. (02.11.2008)

Film se nese v mnohem komediálnějším duchu než jeho akčně/hororový remake a přestože prostředí s pomalu se rozmáhající nákazou a lidmi snažícími se ji zvládnout a vrátit se do běžných kolejí je poměrně zajímavé (zapomeňte tedy na bleskovou apokalypsu z novější verze) a pár scén, převážně se týkajících blbnutí s prakticky neschopnými zombíky, bylo opravdu vtipných, tak jsem se většinu filmu příšerně nudil a od poloviny při něm radši brouzdal na netu, jinak bych asi usnul. Film má jednoduše zbytečně moc natahovanou stopáž (ještě že jsem neviděl prodlouženou verzi) (30.12.2006)

Viděn pouze Director´s cut a popravdě mě to přišlo dost roztahaný. Bohužel nemám tušení, které scény byly přidány, ale i přes některé nudné sekvence se jedná o lepší zombie film, i když remake od Zacka Snydera je ve všech směrech o dost lepší… zde jsou zombíci spíše komičtí a neškodní, takže napětí nebo strach jsem zde nepocítil. Mé hodnocení 3 hvězdičky… (03.09.2010)

Tímto filmem prostupuje pomalá a dlouhodobá atmosféra neodvratné zkázy. Zombie jsou sice na první pohled neškodní, ale jejich síla je v jejich množství a trpělivosti. Právě díky jejich zdánlivé bezmocnosti je vždy někdo podcení a je buď sežrán, nebo umírá na následky kousnutí. Rozhodně nejsilnější je podle mě část v obchodním centru, kterou tu spousta lidí kritizuje. Romero zde kritizuje konzumní společnost (instinkty zombíků) i povahu lidí (přepadení rabující kolonou přeživších), zombíci dělají groteskně komické věci a hrdinové si po lovu užívají zdejšího luxusu. Přesto na ně doléhají otřesné zážitky z doby nedávno minulé a zombíci stále čekají na čerstvou chutnou krmi. Představa, že mě chtějí sežrat mrtvoly, není moc optimistická. Záběry zombíků, požírajících zbytky lidí, jsou opravdu naturalisticky děsivé. (01.05.2008)

Ve srovnání se současným remakem v této Romerově klasice zombíci nejsou tím prvkem, který by naháněl strach. Lehce ironicky řečeno, místo nebezpečných predátorů se tu komíhají mátožní chudáčci, které můžete mlátit pěstí, strkat je či rozetírat jim dorty po tváři a celkem nic moc vám nehrozí. Samozřejmě, že trochu přeháním, ale občas byla nemohoucnost mrtvolných hladovců opravdu do očí bijící. Pokud jde o masky, ve srovnání třeba s Fulciho zombíky jsou zde ti Romerovi v drtivé míře pouze bledí ve tváři a vizuálně spíše připomínají člověka, který snědl něco špatného a pochoduje na záchod, aby se vyzvracel. Vážně pojaté scény se tu schizofrenně bijí s ironickou nadsázkou, ale díky bohu za ní. Tolik proklamovaná kritika konzumní společnosti, která nemůže žít bez svých supermarketů ani po smrti (huh!! toť ale protimluv:o), není zase tolik výrazná a co moc Romerovi nejde, je psychologizace postav. Z možnosti přiblížit pocity lidí, kteří žijí v izolaci obklíčeni hordou "živých mrtvých" a se svým novým osudem se musí psychicky vyrovnat, šlo vymáčknout mnohem více a především zajímavějším způsobem. Takhle Romero místama nudí a uspává, místama baví, ale určitě tu chybí nějaká stěžejní scéna, která by se člověku zaryla do hlavy razancí zombího kousnutí. (11.07.2004)