Úsvit mrtvých

Puvodni Usvit mrtvych si je se svym remakem v dost vecich podobnej. Opet tu mame uvodnich zhruba 40 minut, nez se dej presune do obchodaku. A tenhle uvod se Romerovi fakt poved, vsude zmatek, prestrelky, zombici, sama krev a cely je to takovy dost syrovy. Jenze pak se zbytek filmu odehrava v obchodaku a kuli premrsteny delce 140 minut se za chvily dostavi lehka nuda. Ale je fakt, ze tady je to zajimavejsi, nez v remakeu, sice se tu taky nekosi moc zombiku, ale particka 4 prezivsich si to v obchodaku skvele uziva, zadny prokreslovani postav a film se trosku stava cernou komedii. Pak ale prijede na motorce krutak Tom Savini a zacne zaverecnej, asi pul hodinovej masakr. Do toho vseho hraje misty az infantilni hudba, triky jsou spravne krvavy a obcas uvidime i nejaky to strivko nebo mozek. Jen ti zombici se misty tvarily moc inteligentne a udelat je vsechny sedivy nebyl nejstastnejsi napad. Takze kdyz tohle porovnam s remakem, kterej jsem videl driv, musim uznat, ze oba filmy jsou zhruba na stejny urovni, ale kazdej ma neco, co tomu druhymu chybi, takze se vyplati podivat se na oba dva filmy. (05.02.2007)

Skvelé je prelínanie žánrových (akčný a hororvý film) a reportážnych postupov, cez ktoré sa do filmu vnášajú mnohé subkultúrne a sociologicky relevatné elementy, vrcholiace v nájazde motorkárskeho gangu. Škoda prílišnej epizodickosti, ktorá sa ukáže najmä pri sledovaní directors cutu a paradoxne nepomáha jasným (a inak plne funkčným) sklonom k pikaresknosti. Romero je v Úsvite veľmi doslovný vo svojje sociálnej kritke, tá však ostáva naďalej najsilnejšia v čisto vizuálnych a neverbalizovaných momentoch. No a samozrejme je to zaslúžený kult. Srdiečko. Alebo skôr mozoček. (13.03.2020)

[7/10] (Target, Laurel) (Technicolor /// Produkce: Claudio Argento, Dario Argento, Alfredo Cuomo, Richard P. Rubinstein /// Scénář: George A. Romero /// Kamera: Michael Gornick /// Hudba: Dario Argento, Agostino Marangolo, Massimo Morante, Fabio Pignatelli, Claudio Simonetti) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (12.05.2013)

Neskutečně pomalé a amatérsky natočené. „Herci“ by nezapadli ani do amatérského divadla. Velmi pomalé zombie dokážou překvapit každého útokem ze zálohy, ačkoliv je musí jít slyšet a vidět na stovky metrů daleko. Velmi jednoduché jsou také masky – zombie jsou jednoduše nabarveny šedo-zeleně. Po zhlédnutí si o to víc cením Romerova Day of the Dead, které je natočeno o několik stupňů lépe. Zhlédnuto v režisérské verzi, dodívat jsem se musel na několikrát, čemuž vůbec nepomohla naprosto přemrštěná stopáž. Místy to ale byla skvělá komedie. (04.07.2021)

První scény Romerova svědectví o doslovném rozkladu společnosti patří, nepočítáme-li nedostižná Vlákna, k oněm několika málo působivým počátkům apokalypsy. A není k tomu třeba žádných davových scén, megalomanských trikových kouzel ani ničeho podobného. Stačí k tomu pár lidí ve fiktivním televizním studiu, jejich nervozita, znatelně se stupňující strach a chaos. A hned poté jsme vrženi do brutálního světa, kde už přestávají platit všechna pravidla. Hlavní hrdinové se setkávají a společně, tak jako mnoho jiných, prchají, aniž by předem znali svůj cíl. Útočištěm se jim poté stává opuštěné obchodní centrum, v němž nalézají dočasný úkryt i pocit bezpečí. Živých mrtvých však přibývá a blížící se konec světa sebou nese i nezvratné změny společnosti jako takové... Kritika lidské společnosti tu nabývá ještě větší naléhavosti než předtím a s Romerovými závěry se možná brzy všichni seznámíme na vlastní kůži a zombie k tomu nebudou nezbytné.. Čtyři cukající se údy mrtvoly (jedna dolů za přece jen protrahovanou vztahovou a budovatelskou střední etudu) (14.04.2020)