Úsvit mrtvých

Ve srovnání se současným remakem v této Romerově klasice zombíci nejsou tím prvkem, který by naháněl strach. Lehce ironicky řečeno, místo nebezpečných predátorů se tu komíhají mátožní chudáčci, které můžete mlátit pěstí, strkat je či rozetírat jim dorty po tváři a celkem nic moc vám nehrozí. Samozřejmě, že trochu přeháním, ale občas byla nemohoucnost mrtvolných hladovců opravdu do očí bijící. Pokud jde o masky, ve srovnání třeba s Fulciho zombíky jsou zde ti Romerovi v drtivé míře pouze bledí ve tváři a vizuálně spíše připomínají člověka, který snědl něco špatného a pochoduje na záchod, aby se vyzvracel. Vážně pojaté scény se tu schizofrenně bijí s ironickou nadsázkou, ale díky bohu za ní. Tolik proklamovaná kritika konzumní společnosti, která nemůže žít bez svých supermarketů ani po smrti (huh!! toť ale protimluv:o), není zase tolik výrazná a co moc Romerovi nejde, je psychologizace postav. Z možnosti přiblížit pocity lidí, kteří žijí v izolaci obklíčeni hordou "živých mrtvých" a se svým novým osudem se musí psychicky vyrovnat, šlo vymáčknout mnohem více a především zajímavějším způsobem. Takhle Romero místama nudí a uspává, místama baví, ale určitě tu chybí nějaká stěžejní scéna, která by se člověku zaryla do hlavy razancí zombího kousnutí. (11.07.2004)

Niet sa veľmi kam schovať. Supermarkety sú dňom-nocou plné nemŕtvych lačne obliehajúcich tovar s prázdnymi, tupými tvárami. Zatiaľčo živé mŕtvoly sa prehŕňajú láskyplne v handrách, hračkách a čačkách rozličného druhu a účelu, zlodeji (zombíci iného druhu) sa pokúšajú okradnúť ich dočasne neprítomné príbytky alebo priamo nakupujúcich, využívajúc ich zaujatie lesklými a farebnými povrchmi nákupov. Ak sa niekto túži odstrihnúť od tohto spôsobu života, chtiac-nechtiac podľahne tiež spotrebno/ likvidačnej mánii v zmysle algoritmu: Kvalitne a veľa konzumuj a pokor konkurenta Tvojho druhu. A tak sa ľudstvo požiera navzájom, postupne sa sťahujúc do veľkomiest, plných farebných stien nákupných centier, kde je všetko ľudské hmýrenie a súperenie pod jednou strechou. Vstupom do týchto konglomerátov zažije človek spravidla celú škálu emócií od napätia z očakávania cez horor v pohľade na davy navlas rovnakých robotov až po srandu v podobe rôznych kreácií tvárí, účesov aj kože spolupútnikov v snahe sa odlíšiť (v skutočnosti všetci viac a viac podobajú - viď napr. dnes obľúbené tetovačky - vo filme majú všetci biele bahenné masky). Romero to všetko videl už pred vyše 40. rokmi a v sérii obživnutých mŕtvol si zobral na paškál pochybenia a rozpory spoločnosti. Táto časť sa vyznačuje zvláštnym no funkčným prepojením skvelej zábavy s napätím a postrehmi na adresu nenásytne kupujúcich, ktorých mánia - nákupná horúčka prežíva aj zdanlivo konečný fenomén akým je smrť. (22.09.2014)

Před dvěma lety jsem viděl remake, který mě bavil hodně. Pořídil jsem si proto i originál a když jsem viděl, jak zombie vypadají nesebral jsem odvahu, abych se na to podíval. O to příjemnější bylo moje překvapení, když jsem konečně teď film viděl. Děj byl svižný, napínavý a dramatický a to, že zombíci vypadali vlastně jako normální lidi s trochu zešedivělými obličeji, vůbec nevadilo. (16.07.2009)

Dawn of the Dead mal vo filmovej histórii opodstatnenie a zmysel, keďže vzbudil v tej dobe záujem o zombie film v širšom meradle, a mal význam aj pre mňa, keďže ma priviedol práve k takýmto klasikám drsnejšieho hororu. Pravá atmosférická zombie pecka, načrtávajúca aj kritiku konzumného života spôsobom vlastným pre Romera a to prostredníctvom bezhlavého, mátožného zombieka bez cieľa blúdiaceho v supermarkete. Atmosféru to má obstojnú, nemŕtvych sa tu vyskytuje na haldy, príjemná hudba od Goblinu (aj keď soundtrack Dawn of the Dead nepatrí asi medzi ich vrcholy), parádne gore efekty, ...čo viac si je možné priať. Zombie kultovka, ktorá aj napriek svojej dlhšej minutáži (director's cut: 139 min.) utečie ako voda. Príjemný pocit z nej však pretrváva! (26.02.2007)

Puvodni Usvit mrtvych si je se svym remakem v dost vecich podobnej. Opet tu mame uvodnich zhruba 40 minut, nez se dej presune do obchodaku. A tenhle uvod se Romerovi fakt poved, vsude zmatek, prestrelky, zombici, sama krev a cely je to takovy dost syrovy. Jenze pak se zbytek filmu odehrava v obchodaku a kuli premrsteny delce 140 minut se za chvily dostavi lehka nuda. Ale je fakt, ze tady je to zajimavejsi, nez v remakeu, sice se tu taky nekosi moc zombiku, ale particka 4 prezivsich si to v obchodaku skvele uziva, zadny prokreslovani postav a film se trosku stava cernou komedii. Pak ale prijede na motorce krutak Tom Savini a zacne zaverecnej, asi pul hodinovej masakr. Do toho vseho hraje misty az infantilni hudba, triky jsou spravne krvavy a obcas uvidime i nejaky to strivko nebo mozek. Jen ti zombici se misty tvarily moc inteligentne a udelat je vsechny sedivy nebyl nejstastnejsi napad. Takze kdyz tohle porovnam s remakem, kterej jsem videl driv, musim uznat, ze oba filmy jsou zhruba na stejny urovni, ale kazdej ma neco, co tomu druhymu chybi, takze se vyplati podivat se na oba dva filmy. (05.02.2007)