Volný pád

Koľkokrát som si už prial byť ako hlavný hrdina tohto filmu. Len tak sa zobra, rozbiť niekomu hubu, niekomu fast food, len tak, nezáväzne. Zažité konvencie mi však bránia proti nim bojovať a tak len pozerám a ticho závidím. (13.04.2004)

Skvěle psycho film. Sólo pro Michaela Douglase. Nejlepší gradace je ovšem získávání čím dál tím ničivějších zbraní. Pan Schumacher si zaslouží to macher ve jméně. Toto drama o volném pádu je tím děsivější, čím Prendergast si dělá větší srandu z "toto je můj poslední den v práci" a celé tropy na TVTropes jménem Retirony. Ironicky ovšem D-Fens (vlastním jménem tuším William Foster) není ani trochu Ax Crazy, vše dělá naprosto racionálně a i když někoho nějak zraní, vždy je to v sebeobraně. Dobře udělaná souběžná linka s vyšetřováním, mám rád tento duální pohled na věc. Dvě fronty, žádné čekání. (11.04.2005)

Souhlasím se zdejším většinovým názorem, že koncem to Schumacher zabil. Podle mě by bylo mnohem zajímavější, kdyby navázal druhou polovinou ve stejném duchu, tedy příběhem jednoho z nás. Normálního člověka, kterému jen ruply nervy. Tahle poloha je totiž na Volném pádu zdaleka to nejlepší, protože, ruku na srdce, je nám blízká. Kdo by občas neměl choutky provést něco podobného? Pustit všechno z hlavy a vyřídit si účty s lidmi, kteří vás už dlouho serou. Nechat se unášet volným pádem. Bohužel příběh končí tak, že se tenhle naštvaný člověk pokusí zabít svoji rodinu, což je i přes Douglasovo mistrovské herectví (kupodivu nezískal žádné větší ocenění) příliš přehnaný a neuvěřitelný konec. (18.02.2008)

Jo, tak s panem D-Fensem sympatizuji až moc, i když ne do konce, protože to bych asi byla psychopat jako on, kolikrát ale taky čekám, že mi vytečou nervy při zcela banálních a každodenních situacích. Lidé kolem vás někdy dokážou být ukrutně nechápaví nebo protivně vlezlí, zvlášť když jenom chcete jít domů, musíte jít pěšky, je vám vedro a už v prvním obchodě si nemůžete bez problémů rozměnit na telefon, natož koupit plechovku chlazeného pití. Efektní výkon Michaela Douglase, tentokrát také s kravatou a bílou košilí, ale nikoli v roli snoba s balíkem peněz. Tady má kromě kravaty a kufříku také parádní bordel v hlavě. Což se často stává, když nevíte, jak ventilovat svůj vztek. Co mě velmi potěšilo byl trefný dabing v podání Františka Němce. Chytlavý film se spoustou delikátních dialogů. (26.01.2009)

Tak ty dvě dějový linie jsou jako den a noc. Joel Schumacher asi nechtěl trápit divákovo srdce a servírovat mu od začátku dokonce ten černohumornej satirickej nářez na současné americké poměry a radši to zdravě dávkoval na střídačku s absolutně nudnou policejní částí aby to náhodou s divákem nefláklo. Jinak si nedovedu vysvětlit, proč nebyl Douglas na plátně od začátku až do konce, protože pokaždé když se objevil, slintal sem blahem a čekal, kdo ho zas nasere, aby si to s nim moh vyřídit a procedit nějakou tu hlášku mezi zuby. A naproti tomuhle bezesporu životnímu výkonu, jakoby scénaristi slepili dva příběhy dohromady, je tady Predengast (nebo jak se ten vůl jmenoval, fakt děsný jméno) a všelijak se pitvořící Duvall, kterýmu bych nevěřil ani nos mezi očima. Ten chlap opravdu neumí hrát, dlouho se mi nestalo, že by mi byl nějakej hereckej výkon vysloveně proti srsti. Obrovská škoda nevyužitého potenciálu, mohla to bejt kultovní jízda, takhle je jen z poloviny. (29.06.2009)

Joel Schumacher je můj top10 režisér, protože opravdu umí. Resp. uměl, protože z jeho posledních filmů nadšená nejsem. Nicméně Volný pád je špička. Příběh muže, který se dostal do situace, kdy se proti němu "všechno spiklo", nic se nedaří, na průser se nabaluje další, ještě větší. A jednou ta nádoba přeteče. Tohle všechno se může stát, je to realita a moc dobře natočená. Proto plný počet. (12.07.2012)

Pokud by byla čistě zápornou postavou soudobá konzumní společnost, respektive systém, kandidoval by Falling Down na film mého života. Bohužel to scenárista celé zadrbal a postupným posunutím D-Fense do pozice padoucha (sice blázna, ale stále padoucha) mi slušně pokazil zážitek. A to ještě nesmím zapomenout, že Prendergast R. Duvalla je svým celkovým pojetím jedním z nejnesympatičtějších kriminalistů filmového plátno. Každopádně přes všechny zápory dávám plnou palbu, jelikož jsem byl celkovým námětem a postupnou gradaci příběhu (SPOILER aneb od baseballové pálky po bazuku SPOILER) velmi uchvácen. 90% (27.02.2013)

Naprosto uchvacující podívaná a bezesporu kandidát na jedny z nejvýše hodnocených filmů z mého pohledu (Stoprocentně právem v nejlepších dvou stech filmech.). Snímku jsem věřil vše co se v něm odehrávalo každou jeho vteřinou, stejně jako jsem každou jeho vteřinu hltal po litrech. Někdo může tvrdit smutné, nekdo drsné a jiný zase přehnané. Já však tvrdím, že taková je realita. (18.11.2005)

Jdu domů! (16.09.2008)

Nadčasové. Hlboké. Geniálne. (27.08.2012)

Dobre napísané, zahrané aj natočené, nabité dobrými hláškami, fajn pointou a napätím. To však mierne stagnuje, keď dej trošičku odbehne od Michaela Douglasa a sústredí sa na vedľajšiu zápletku s policajtom a jeho ženou. A koniec ma mierne sklamal, dúfal som v niečo "tvrdšie". A taktiež to ani nie je zas až tak skvelý film. (05.05.2020)

Something right did happen at that time řekl kdosi o hudbě v 90. letech, že by Kurt? :) no a to samý se dá říct i o tomdle filmu, klaplo to na výbornou po všech stránkách a Michael Douglas tu překonal sám sebe, klobouk dolu za D-Fense. Volnej pád i jeho hrdinu beru jako Taxikáře devadesátek a jeho L.A. prosluněnou verzi, nicméně pod povrchem podobně temnou jako Travisovu NY odysseu. Podobně i Schumacher se tu vybičoval k vrcholnýmu umění. Je to jeho životní kousek. Jeden z nejdůležitějších filmů, co v 90. letech vznikl, naprosto bez pochyb. Film jsem poprvé viděl v roce 93 v kině a od té doby je to stále stejně spolehlivý a nic to neztratilo na svý aktuálnosti a působivosti. PS: Scénka se starym náckem v army shopu je proste fucking cool, de z toho creeps po zádech, a zároveň je to funny as hell, takže takhle by to nenatočil ani David Lynch mixlej Woody Allenem, todle natočilo samo Nebe. Smekám a smrkám před tímdle mástrpísem, hey Joel, how did that happen? (12.03.2009)

Velice zdařilý film, zachycující dokonale mysl duševně chorého člověka a okolní zlý svět. Od Schumachera určitě jeden z nejlepších snímků. Konec mě ale trošku zklamal, ubral na intenzitě a zakončilo to typické americké klišé. Proto jen čtyři hvězdy. (29.06.2009)

Tohto človeka nie je vhodné naštvať..osobne si myslím že je to Schumacherov najlepší film...a Michael Douglas je tu na nepoznanie...veľmi agresívne a remeselne dobre natočený film... (09.10.2009)

K tomuto snímku jsem se dostala naprostou náhodou. Občas se dostanu k nějakým vtipným scénám z filmů a sem tam mě nějaký zaujme natolik, že se jej rozhodnu pustit celý. U většiny se mi to zatím neosvědčilo, jelikož vystřižená scéna je vlastně jediné takříkajíc eso v rukávu, že ano. Ovšem u tohoto filmu mě bavilo snad vše. Hlavní příběh zabývající se - dá se říct - nemocným mužem od rodiny, který ztratil práci, poté trochu toho "humorného tempa" a také něco málo z osobního života dosluhujícího policisty. Snímek měl celou dobu co nabídnout a nestalo se mi, že bych se u něj nějak nudila. Snad ani není třeba dodávat, že Michael Douglas byl perfektní stejně jako spousta dalších vedlejších herců. Kdybych musela doporučit snímek z žánru psychologický, které jsem za celý život viděla, rozhodně bych jmenovala mezi prvními tento. (03.04.2014)

Na Američany to byl dobrý film, ovšem narazil na ty své americké limity. Vývoj hlavní postavy směrem k psychopatovi nebyl na začátku zřejmý a filmu dle mého ublížil. Nebo jsem to zkrátka chtěl vidět jinak. (02.03.2020)

Den mega blbec, k tomu náročné poslední měsíce a dlouhodobý problém se zvládáním vzteku. Takže když už se to nakonec nakupí bez upouštění páry až přes čáru, prostě bouchneš. A Douglas bouchá postupně, další a další zábrany se zpřetrhávají a pohodář, co chtěl jen Colu za půl dolaru, se mění ve chladnokrevného člověka bez svědomí. Občas to nutkání cejtím, ale tak, je důležitý nenechat to eskalovat do nekonečna a nedusit to v sobě, upouštět pomalu a držet se v zelené zóně. (09.10.2020)

Nejlepsi film Joela Schumachera, ktery poskytuje naprosto strhujici pochod dokonaleho Michaelea Douglase ve sve mozna zivotni roli cloveka, kteremu se linearne stupnuje amok zpusobeny nefungujici spolecnosti, dementnima lidma vsude okolo a italskou manzelkou na facku. Neni to psychopat, je to spravedlivy americky obcan, ktery vnima realitu strizlivyma ocima a jelikoz pohar jeho trpelivosti prebublal svuj limit, budou se dit veci. Uz dlouho jsem s nikym ve filmu tak silne nesympatizoval a proto pro me i odsuzovany zaver byla velmi emotivni zalezitost. Excelentni kousek! 9/10 (15.11.2010)

Kdo se už alespoň jednou v životě nedostal do situace, kdy byl nasranej na všechno a na všechny a strašně rád by se vyřádil. Každá Douglasova scéna je naprosto precizní. Jeho výraz a různorodost nástrojů, které využívá, dodávají filmu pořádný šmrc, zvlášť když ještě přihodí občas nějakou tu patřičnou hlášku. Přesto se mi zdá 86% až moc. Vždy když se pozornost přesunula na poldu s uštěkanou manželkou, tak jsem se stejně jen těšil, jaká bude další Majkyho zastávka. 75% (12.04.2012)

Omen nomen. (12.10.2012)