I.D.
Režie:
Phil DavisScénář:
Vincent O'ConnellHrají:
Reece Dinsdale, Richard Graham, Philip Glenister, Warren Clarke, Saskia Reeves, Sean Pertwee, Jamie Foreman, Phil Davis, Paul Brennan, Steve Toussaint (více)Obsahy(1)
I. D. (identification) se v Británii používá jako zkratka pro občanský průkaz. Průkaz totožnosti, identita. A tu John ztrácí. Nebo ne? Mimikry chuligána zprvu zvládá skvěle, ale postupně se mu zažírají hlouběji a hlouběji pod kůži. Každý snímek o skryté identitě policejních „volavek" si klade podobnou otázku - kam až lze zajít, aby polda budil dojem kriminálníka a zároveň se v jeho roli „nezapomněl"? Úkol na zbláznění. Proměna, jíž Johnova postava projde, nalezne těžko srovnání - z mladého poldy, který dělá svou práci na plný plyn, se postupně stává někdo docela jiný: rváč, vágus a sprosťák, který pohrdá vyumělkovanými manýry „střední třídy", z níž pochází. Až parodicky škrobená setkání manželských dvojic mu dokonce dávají do jisté míry za pravdu. John postupně a velmi bolestivě ztrácí společnou řeč se ženou a identifikuje se s hospodskou subkulturou, která spočívá v neustálém sebeutvrzování se bratrství tvrďáků, kteří mají jasný cíl (bít se za barvy Shadwellu). (Letní filmová škola)
(více)Recenze (49)
Pohled na zajímavý experiment, kdy jsou čtyři tajní policajti naverbováni do světa HOOLIGANS. Krásná ukázka toho, jak pravicový extremismus dokáže semlít i jinak normálně smýšlející jedince. Obzvláště pak v anglických fotbalových svatostáncích konce osmdesátých let minulého století. WHITE, WHITE, WHITE AND WHITE. KILL EM ALL AND FIGHT, FIGHT, FIGHT! ()
Nó, hustý. Hooligans jako takoví, to jsou pro mě kreténi, ale když se o nich natočí dobrej film, tak to dokážu ocenit. Nejvíc se o to zasloužil Reece Dinsdale, kterýho jsem nikdy moc nemusel, ale tady hrál tak, že jsem z něho sral magi v kostkách naležato. V jeho šílenejch fázích mi hodně připomněl Begbyho z Trainspottingu, ale způsob, jakým dokázal zahrát přerod z hodnýho cajta v agresivního hooligana a pak v nacistickýho vyvrhela, to bylo něco neskutečnýho. Gesta, grimasy, dobře napsaná postava, děj. To všechno se snoubí v lahodnou podívanou. Viděl jsem to v originále s angl. titulkama a ten slang mi dělal celkem potíže, ale fuck v každé větě celkem navodilo žádanou atmošku a pochopit se to dalo v klidu. Mě teda nejvíc dostala scéna, jak se šel omluvit svojí ženě, ale ta na něho poslala rodiče s psama, takže ju musel fakt hóóódně hnusně a drsně poslat do prdele, a to je slabej výraz... ()
Myslím, že pointou rozhodně není film o hooligans, jako vylíčení vnitřní nespokojenosti hlavního hrdiny, který je sám o sobě ztracen, ztratil svou identitu při infiltrování se. Konec filmu zobrazuje jeho přechod do jiných extremistických skupin, to podtrhuje, že Davis se zaměřil na ztrátu identity, ne na hooligans. Po filmu mi bylo chvilku špatně, myslím, že to ukazuje výborně provedené dílo. ()
Veřim, že v roce 1995 to byla pecka jako hrom. Jenomže do roku 2012 byla natočena spousta filmů o Hooligans a ty podle mě Inkognito strčily do kapsy. Tohle nebylo špatný, mělo to svou atmosféru, ale mělo to málo akcí (bitek) a hlavní dvojice policajtů nebyla vybrána moc dobře (hlavně ten brejloun). Znovu po filmu už nejspíš nikdy nesáhnu. 60% ()
Co se povedlo byla především Grahamova proměna, které jsem neměl problém uvěřit. Líbila se mi i atmosféra chuligánského prostředí a syrově ztvárněné bitky. Bohužel nesedla mi příliš samotná infiltrace, protože takhle snadno to zkrátka nejde, ale to je bohužel obecný nešvar filmů pracujícím s touto tématikou. I.D. každopádně určitě patří ve svém žánru k nadprůměru. 80% ()
Reklama