Všichni moji blízcí

Popis idylického života rozvětvené židovské rodiny sice nemusí úplně zaujmout (a malilinko nudí), ale poslední třetina filmu zážitek bohatě znásobí a závěrečná dokumentární pětiminutovka mě až dohnala k slzám. Pan Winton byl zkrátka kabrňák a Mináčovi budiž ke cti, že se tomuto opravdovému hrdinovi ve svých dílech tolik věnuje. Výborní Bartoška, Abrhám a Labuda. (27.03.2017)

Ak by vo filme nešlo o problematiku citlivú aj po desaťročiach, nemal by som problém dať iba dve hviezdičky. Veľký čin Nicholasa G. Wintona a najmä jeho skromnosť a absencia snahy vytĺcť z neho nejaký kapitál si zaslúžia moju úctu a uznanie. Čítal som niekoľko článkov podrobne opisujúcich túto historickú udalosť a videl aj skvelý dokumentárny film Sila ľudskosti. To je hlavný a prakticky jediný dôvod, pre ktorý si myslím, že film Všichni moji blízcí nemusel a ani nemal byť nakrútený. Okrem príležitosti pre zopár hercov nepriniesol prakticky nič, čo som predtým nevedel. Tri hviezdičky sú teda viac výrazom mojej ohľaduplnosti, než hodnotenia filmu. (24.06.2013)

Velké filmové poděkování skutečnému hrdinovi - panu Nicholasi Wintonovi. Trochu akademický, ale i přesto velmi poutavý film, především hlediskem závažnosti tématu. A dokumentární finále bylo skutečně odzbrojující... Podobné filmy: Síla lidskosti - Nicholas Winton, Schindlerův seznam, Pianista, Sophiina volba, Poslední vlak (22.11.2006)

Proč tolik druhorepublikového romantismu? Povídání o soudržném, laskavém a úspěšném životě české židovské elity (i když dokror nic moc), přísně dodržující židovské obřady a zároveň o sobě prohlašující "co my jsme za židy?") bylo něco úplně jiného než jsem (a myslím, že oprávněně) čekal. Prvoplánová oslava Nicholase Wintona vyzněla lacině a povrchně. Na vážné otázky, které musely proniknout při sledování filmu se každému, neposkytuje dílo Jiřího Hubače a Matej Mináče odpověď. Nemyslím tím ani osvětlení Wintonova charakteru a motivů, ale spíš technickou stránku věci: jak se mu to vůbec mohlo podařit. Naopak film leccos zatemňuje a leccos nepodává přesně (např. proč byl Winton ztotožněn s Trevorem Chadwickem (+1979), který působil přímo v Praze, zatímco Winton byl v Británii?). Pokud někdo namítne, že se tím film nezabýval, pak je to ovšem pochopitelné, ale musel by ještě vysvětlit, čím se vlastně zabýval. Nechtěl nám jen vehnat do očí několik slitovných slz? Pozn.: Později napsal Winton o Chadwickovi: "Byl to on, který po nacistické invazi dělal tu složitější a nebezpečnější práci." Samozřejmě, že chápu, že slavit je třeba předevšém šéfa dokud ještě žije, přesto ale nepovažuji postup tvůrců filmu za správný. (09.04.2019)

Čekala jsem velkou část filmu kdy se bude jednat hlavně o ty válečné události a pak hlavně panu Nicholasi Wintonovi. To jsem se ovšem zmýlila a místo toho mě čekal krásný a milý příběh jedné rodiny, který bohužel až tak šťastný konec neměl. Díky takovým lidem jako je pan Nicholas Winton stojí za to přehodnotit některé své předsudky o lhostejnosti lidstva jako takového a udělat si nový jiný obrázek, který je tak trošku naplněn optimismem. Ještě šlechetnější je, že tento hrdina o svém skutku nikomu kromě týmu lidí, kteří mu pomáhali nikdy neřekl a tyto záznamy při úklidu na půdě našla jeho žena. Nádherný dokumentární konec plný vděku a lásky mi vehnal dokonce i slzy do očí. Tento film se mi líbil více než Síla lidskosti ale spolu se Sophiinou volbou a Schindlerovým seznamem patří mezi unikáty. (21.09.2012)