Nedodržaný sľub
Broken Promise
Režie:
Jiří ChlumskýScénář:
Jan NovákKamera:
Ján ĎurišHudba:
Michal NovinskiHrají:
Samuel Spišák, Peter Oszlík, Ondřej Vetchý, Ina Gogálová, Ľubomír Bukový, Norman Šáro, Daniel Fischer, Dávid Hartl, Jakub Spišák, Zuzana Porubjaková (více)Obsahy(1)
Drama skutečného osudu slovenského Žida Martina Friedmanna za druhé světové války. Talentovaný fotbalista z rozvětvené rodiny si zpočátku neuvědomuje blížící se nacistické nebezpečí a dobrovolně se vydává do pracovního tábora v Seredi, kde mu kamarád Fred zařídil místo ve fotbalovém týmu. Další cesta zavede Martina také do plicního sanatoria, do kláštera i k partyzánům, své židovství na mnoha z těchto míst musí zapírat. Snímek předkládá příběh mladého muže, který unikl smrti ne díky svému hrdinství, ale díky štěstí a fotbalovému talentu. Epizodická struktura filmu zachycuje všechny významné mezníky Martinova válečného období a soustředí se zejména na základní linii jeho touhy po přežití. (MFF KV) (oficiální text distributora)
(více)Recenze (210)
Přiznám se, že už jsem dlouho neviděl výborný slovenský film. A přiznám se, že jsem ještě neviděl žádný slovenský pohled na konečné řešení židovské otázky na Slovensku. Až teď s tímto snímkem. Je to dílo na skutečně vysoké úrovni. Sebereflexe, skvělé herecké výkony, nádherný soundtrack i věrohodné lokace a nádherné záběry na Tatry. Děj nás zavádí do období těsně po vzniku Slovenského státu. Začátek filmu je krásný a přenáší nás do doby před válkou, do doby rozpadající se Československé republiky. Přesto divák - snad proto, že tuší jak to asi s představovanými židovskými protagonisty příběhu dopadne - má neblahý pocit konce čehosi hezkého. Geniálně to charakterizovala odlepivší se známka s T. G. Masarykem ve sklenici vody. Jako by to bylo rozloučení s mladou republikou, demokracií a svobodou. Zejména Židé cítí, že se nad nimi stahují temná mračna. Duchapřítomní využili zavčasu možností odjet pryč do Ameriky, Palestiny a někdy i bohužel do zemí, které záhy zaplavil šedý mor nacismu. Ti šťastnější se zachránili. Většina však nechtěla opustit své stařičké rodiče, své živnosti, obchody, majetky... Nesmět do obchodů, biografů a nosit potupnou žlutou hvězdu, bylo potupné ale dalo se to snést. Nikoho ani v nejmenším nenapadlao, že s každým dalším transportem mizí celé rodiny navždy. Netušilo se, že vlaky míří většinou do Polska do konečných stanic obehnaných ostnatými dráty s ohnivě kouřícícmi komíny chuchvalce mastného dýmu v povzdálí.... V té naivitě a snad i díky Vetchému mi snímek hodně připomněl film Všichni moji blízcí. I tam otec (Abrhám) nedá na varování a diví se při nákupu vily od původního majitele (Menzel) proč prchá do Ameriky ,, - co nám ti Němci mohou udělat? Akorát řvou... '' .Jak ale Martin prokličkovává s obrovským štěstím a náhodou nástrahami osudu, spíše mi připomněl film Evropa díky záměně identity. Hodně o této době čtu a některé příbehy lidí židovské víry (nemám rád slovo Židé) jsou neskutečné. často o osudu jedince rozhodla zdánlivá maličkost... A o tom je i tento příběh Martina Friedmanna. ----- Měl jsem velký zážitek a tohle dílo doporučuji vidět! * * * * ()
skutečné drama skutečného osudu... sžití s postavou, strhující podívaná do poslední chvíle - prostě skoro vše na jedničku. ubral bych tak čtvrt hodinky... 80% [Festival Nad Řekou, 2009] ()
Překvapivě povedené drama o anabázi slovenského Žida druhou světovou válkou a osudech celé jeho široké rodiny. Možná právě ono: "široké", je trochu kamenem úrazu, protože epizody a motivy se trošku tříští, takže i přes dlouhou stopáž mi chybí prostor pro ztotožnění se s myšlením hlavní postavy, nehledě k tomu, že se mi o něm autoři ani moc nesnaží povědět. Nicméně i tak to zůstává velice naprůměrným vyprávěním o slovenském, německém, ruském a polském antisemitismu. ()
Nemám zrovna dvakrát ráda slovenštinu, ale tady byla perfektní! "Nedodržený slib" je zajímavý film se spoustou opravdu pěkných scén (Židovští kluci vyhrávají fotbylový zápas, což se vesničanům nelíbí...), který postupně zobrazuje všech šest let Druhé světové války. A to očima jednoho mladého Žida, jehož členové rodiny postupně mizí v polské Osvětimi... Druhá polovina však ztrácí spád a je zbytečně zdlouhavá. 3,5* ()
...z mojho pohladu kvantitativne predimenzovany scenar s herecky nevyraznym krytim ..na ukor uhladenosti , prepracovanosti a zmysluplnej funkcnosti klucovej postavy vo vire historickych suvislosti, elementarne nahlodavajuci harmonicku konzistenciu posolstva doby .... ps : este zopar krat Kerekesova prijme ulohu podobneho zamerania a s velkou prevdepodobnostou sa z nej stane Patronka vsetkych POBEHLIC na Slovensku ! ... ()
Začiatok a ešte aj dlhšie po ňom je film bohužiaľ absolútnym strojovým napĺňaním šablóny o tom, ako má vyzerať film o židovskom osude počas 2.S.V a nazval by som ho ťažko akademickým. Našťastie potom začne byť nepredvídateľný (ak si neprečítate tunajší obsah), pretože je založený na skúsenostiach konkrétneho človeka. Meníme spolu s ním často lokality a sledujeme jeho predieranie sa vojnou a životom. Chlumský ukázal, že sa dá v našich podmienkach nakrútiť dobre vyzerajúci film s kvalitnou výpravou, o nejakej filmárskej odvahe alebo nebodaj inováciách nemôže byť ani reč. Je to stávka na istotu. Keď nám pred rokom Maďari ukázali, ako sa dá moderne nakrútiť film o hrôzach v koncentráku, tak Nedodržaný sľub pôsobí v jeho svetle ešte viac spiatočnícky. ()
Je ťažké napísať niečo o tomto filme a nenaraziť pritom na najrôznejšie spoločenské limity a predsudky. Rovnako je ťažké posúdiť, či filmov o holokauste už bolo dosť a téma je vyčerpaná alebo je ešte priestor na vznik ďalších. Nedokážem ani posúdiť, či cena za českú koprodukciu v podobe neúspešného režiséra a povinne obsadzovaného Ondřeja Vetchého nebola príliš vysoká. Dobré je, že film vznikal podľa skutočnej postavy, aj keď jej pestrý osud spôsobil drobenie filmu na epizódy. Zlé je, že opúšťaním jedných klišé sa do témy vnášajú nové (idylický obraz židovskej rodiny, Slováci ako opilci iba uniformou odlíšiteľní od gardistov, partizáni ako banditi a pod.). Téma si vyžadovala, aby obraz protižidovských, ale aj vo všeobecnosti vojnových represálií bol omnoho krutejší a desivejší. Predsa nebolo úmyslom nakrútiť film o putovaní Martina Friedmanna. Film určite nie je prelomový a ani nesignalizuje príchod lepších časov slovenského filmu. Napriek tomu je v ňom možné nájsť množstvo pekne nasnímaných obrazov, zaujímavých scén, sem-tam sa prihodí aj dobrý dialóg a tolerantný divák potom odpustí neúčelne prehnanú stopáž, amatérske bojové scény i ďalšie zo sedadla dvíhajúce nedostatky. ()
Jakkoli jde o (zatím) nejlepší Chlumského dílo, opět to funguje spíše po technické stránce než kvůli příběhu. Největším problémem se stala naddimenzovaná stopáž, která zejména v expozici neopomenula nic z klišé podžánru „Židé za druhé světové války“. Potom už se film naštěstí rozeběhl zajímavějšími a méně předvídatelnými směry. V hereckém obsazení figuruje množství výborných herců, byť v malých rolích, ale klíčové bylo obsazení Sama Spišáka, který film dokázal přesvědčivě utáhnout. ()
Film jsem právě viděl a říkám si, k čemu se "nově" točí příběhy z druhé světové války, které mají v sobě pár pěkných scén, fíglů, ale k čemu to má posloužit? Co to má udělat s dnešním divákem - začátečníkem? A tím, co už viděl dost válečných dokumentů a filmů? To má sledovat další a další režisérské etude? Nemusí, ale tím pádem proč na to přispívá veřejnoprávní televize? ()
Ono v podstatě každému městu a jeho minoritě by se na památku mohl natočit nějaký ten pomník... Neměl jsem s filmem problém, nepáčí z diváka city, nehrne šílený dialogy ani zběsilé scenáristické zvraty, jenom mi prostě z hlediska své výpovědi přišel úplně zbytečný. Navíc bych stříhal, protože ti partyzáni (a šachy!) už byli spíš pro zlost. Poslední měsíc jdu tak trochu "po stopách Jiřího Chlumského" a jeho "Sedm dní" i "Venuše" se mi líbily víc.Trochu paradox, že ostudnou epizodu slovenských dějin dali natočit Čechovi :-) ()
Napriek téme založenej na "skutočnom príbehu" film obsahuje toľko historických nepresností a tendenčností, že je opäť jasné, ako sa dramaturgia s tou skutočnosťou pohrala. Hoci na naše pomery ide o celkom vydarený film a to aj vďaka účasti zahraničných hercov. Veľkou chybou bolo ale nechať postavy hovoriť poľsky či rusky bez tituliek. Pretože ak si medzi sebou partizáni rozumeli tak ako divák rozumie im, potom nie je divu, že povstanie bolo tak rýchlo rozprášené. Hrdinskosť partizánov je ukázaná tak trápne, že v podstate za dve minúty vystrieľali pomaly celý pluk nemeckého vojska a im sa vlastne nič nestalo. Dejiny si to ale pamätajú inak. ()
Nejsilnější je film v momentech, kdy naznačuje vazbu na další podobné příběhy - Obchod na korze nebo Poslední vlak. Po úchvatné ústřední scéně, v níž při rodinné sešlosti dominuje SLIB, postupně děj bohužel upadá do mnoha drobných epizod, z nichž je většina rozvedena jen drobně, případně zbytečně (ruští osvoboditelé ukazující svůj železný chrup...). Samuel Spišák zvládl hlavní roli skvěle. ()
Výborný filmový příběh, který má i po 66 letech od skutečné události stále co říct. Já už viděl ve svých letech (mám 5 let před penzí) hodně, hodně snímků pojednávajících o bezprávích, křivdách a násilnostech, které se tehdy na Židech páchaly. Můžu ale s klidným svědomím napsat, že se nikdy nejednalo o příběhy z válečného období Slovenského státu a o jednání Hlinkovy fašistické gardy. Z tohoto hlediska je pro mě osobně tento filmový snímek více než zajímavý. Obzvlášť, když je překvapivě natočen natolik profesionálně, jako tento. ()
No sorry ale nie. Pre mňa je téma fašizmu a holokaustu kolískou silných scén a príbehov. Tá zlosť čo vo mne vrie pri pozeraní Pianistu, alebo Schindlera ma nutí nadávať, bohovať a kopať do vzduchu. Po dopozeraní Obchodu na Korze som sa nevedel dva dni spamätať. A potom príde "ďalší" veľkofilm o holokauste made in SK a celý čas som sa musel zamýšľať, komu prišiel Novákov scenár hodný zaplatenia. Tak zfušované repliky bez emócií a vyhrotených scén som ešte nikdy nevidel. Keď je vám vlastne jedno čo sa s hrdinom stane, pretože hrôzy nevidí a my vieme, že to prežije aj napriek všetkému, tak je zle. Pritom hudba skvelá. Herecký predstavitelia, až na pár výnimiek znesiteľný, dokonca dobrý. Ale po dokončení zostal pocit zbytočného príbehu, ktorý nemal veľmi koho chytiť za srdce. Pretože čo sa vlastne stalo? Friedmann to nejako prežil. S cudzou pomocou, s vôľou a pritom sa nemal až tak zle. Ak vám vyfajší Vica Kerekes, tak sa jednoducho nemôžete mať zle! Film tak strašne uväznený vo svojej snahe byť veľkým a výpovedným, že zabúda na to najdôležitejšie. Hrdina musí čeliť dráme a musí byť natoľko ľudský, že po divákovom stotožnení je to divák, ktorý čelí zverstvám tej doby. Hanba poslať niečo takéto na oscara a hanba to vydávať za veľký film. Je plný veľkých hercov, ale veľkosti je tam pramálo. Spišák dobrý, ale celý film emotívne neutiahne. A tvorcovia si to asi uvedomujú, lebo mu na tie emócie nedajú ani priestor. Sklamanie. ()
Je vidět, že utrpení prožitá za Druhé Světové Války, zejména pokud jde o židovský národ, je pro filmaře stále velmi vděčným tématem, i když diváky asi již tolik nepřitahuje. Pohled na osud, který lidský fanatismus přinesl mladému nadanému fotbalistovi, je celkem dobrou sondou do nitra společnosti Slovenského Štátu, kde byla situace velice odlišná od situace v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava, a zároveň poodhaluje skutečnost, že protižidovská nenávist existovala, i ve východních zemích, dávno před nástupem nacismu. Jak už někdo, velmi trefně, poznamenal, slovenský film snad konečně opravdu ožívá. 75% ()
Film, ktorý sa vymyká ostatným v danej dobe. Je to skutočný príbeh z druhej svetovej vojny, ktorý je na naše pomery spracovaný naozaj svetovo. Film mi ukázal, aké je dôležité nevzdať sa viery ani v najťažších chvíľach života, že ideológie, čo si vymýšľajú ľudia nie sú dokonalé, ba naopak, každá z nich má veľa čiernych miest. Veľmi sa mi páčilo, že sa to neodohráva na jednom mieste, ale celý skutočný príbeh je rozpracovaný do detailov. Futbalom to u mňa tiež vyhralo. Témy ako futbal, holokaust, SNP, partizáni v boji v mestách, či v horách, sanatórium, pracovný tábor, kláštor ma potešili. Potešilo ma, že sa režisér z toho nebál urobiť skutočný životný príbeh od života židovského chlapca pred vojnou v usporiadanej spoločnosti, cez všetky útrapy, až po úplne nový život po vojne. Graficky je to profesionálne, zvuk, hudba, dialógy úplne prirodzené. Je to ľudský film a veľmi slovenský, je to z neho cítiť. V našej tvorbe to patrí medzi to najlepšie a tiež v tej svetovej by to malo patriť medzi špičku. ()
44. MFF Karlovy Vary ()
Dobrodružství ani emoce v téhle podívané nechybí. Jen těch partyzánů je tu nějak moc. ()
Z lidsky historického hlediska dávám pět hvězd. Avšak filmový pohled je pouze za tři. Taková díla však Československý národ potřebuje. ()
44. KVIFF - Panejo. Nejlepší (zatim) film letošního MFF. Nevěřil jsem ani chvílemi, že se jedná o česko-slovenský film a že Jiří Chlumský, který zatim nic moc převratného nenatočil dokáže ukočírovat dílo takového rozsahu. Doufám, že se to doostane na LVY a posbírá je to všechny, zatim nejlepší film, co u nás, resp. na Slovensku vznikl. Výborná je volba hlavního hrdiny, který je výborný jak vizuálně tak herecky a jeho tvář mně osobně byla neznámá, což je nejepší. Další výbornou volbou bylo obsazení Romana Luknára do role kápa lágru. Sice jenom chvilku, ale z jeho výrazu a hraní mně běhal mráz po zádech. Fakt paráda! ()