Final Cut - Dámy a pánové

Vzhledem k formě, jakou je Final Cut zpracován, jsem se této podívané opravdu dlouho vyhýbal a vlastně jsem několikrát i sám sebe přesvědčil, že mu vlastně nikdy nedám ani šanci, jelikož jsem to celé jednoduše považoval za zcela marný a nesmyslný projekt, který prostě nemám důvod vidět. Pak jsem si ale řekl, čert to vem, těch osmdesát minut mě snad nezabije a alespoň si odškrtnu políčko ,,shlédnuto´´ ve filmografii mnoha mých oblíbených herců. No a jaký je můj názor nyní po těch osmdesáti minutách strávených ve společnosti tohoto maďarského experimentu? Takový, že jsem byl na osmdesát minut přenesen do ráje. Do filmového ráje, kde mi bylo nádherně, přenádherně a ze kterého jsem nechtěl ani na vteřinu pryč. Do ráje, kde jsem si užíval každičký záběr, každičký pohled, každičkou scénu, do ráje, kde jsem se osmdesát minut jen upřímně culil jak ještě nikdy jindy, kde mi bylo neskutečně příjemně a hřejivo, kde jsem prožíval sice miniaturní, díky onomu unikátnímu zpracování ale neuvěřitelně působivé love story, které bylo nevídaně silné, emočně dokonalé, zároveň ale i díky mnoha prostřihům neskutečně zábavné a vtipné, prostě do ráje, kde mi těch výsledných osmdesát minut uběhlo jako nic a já chtěl ochutnat ještě víc, ještě mnohem víc. Sledovat Final Cut bylo zkrátka úžasných osmdesát minut filmových orgií, navíc i s bonusem nemalé české stopy, tudíž tohle je prostě povinnost vidět pro každého filmového příznivce a z mé strany byla neskutečná hloupost se této dokonalé záležitosti tak dlouho vyhýbat, jelikož já tento experiment považuji za geniální dílo! (11.02.2024)

Už jste někdy viděli film, kde jsou neustále se proměňující hrdinové? Pokud ne, pak vám Final Cut nesmí uniknout! Vše ostatní už bylo řečené a napsané přede mnou. Já jen doplním, že každý dějový záběr je podán z tolika úhlů, že vytváří fascinující celek, který pospolu náramně funguje! Úvod - https://www.youtube.com/watch?v=bvBij7XNg7k .Tanec a líbačka hýr - https://www.youtube.com/watch?v=g5ANGGu32S8 (05.08.2014)

Na divákovu počáteční otázku „kam mě to berete režisére?“, G. Pálfi (ne)jednoznačně odpovídá...na malou (filmovou) nostalgickou procházku. _Upřímně, celou první třetinu snímku, jsem se (neoprávněně) strachoval, aby se to nezvrtlo, v chladnou poznávačku bez emocí, zneužívající filmové klasiky, abych posléze definitivně rezignoval na vše a nechal se (včetně mého cynického já) volně unášet emotivním příběhem, starým jako lidstvo samo. _Názorný příklad toho, že v jednoduchosti je krása resp. síla a zejména ukázka, jak počáteční handicap přetavit v přednost. Říkám to pořád, nedostatek financí podporuje resp. podněcuje tvůrčí svobodu a představivost. Úsměvné, hravé, sympaticky drzé, překvapivě pospolu držící a inovativní, kdy Pálfi využívá (neplést si se zneužívá) klasické scény, následně je používá v jiných situacích a tím jim (i s vydatnou pomocí překvapivě voleného hudebního doprovodu) dává nový, netušený rozměr a spojuje (na první pohled) neslučitelné. Nic na tom nemění ani skutečnost, že mé (filmové) snění, by bylo, v dosti případech, od režisérova, odlišnější. Nevadí. I v tom tkví totiž kouzlo resp. síla Pálfiho experimentálního, podnětného snímku. Divák si do té mozaiky, může dosazovat „ty svoje“ snímky, postavy, scény.... a utvářet si tak, svůj final cut. 90% (03.03.2015)

Vždycky jsem něco podobného chtěl vidět, a proto neváhám ocenit plným počtem, že se do toho někdo pustil a poskládal dohromady takovouto úžasnou věc. Jen více podobných skládaček, dá se s tím docela dobře pohrát, během sledování mě napadla řada nápadů na podobné kousky. K plnému zážitku a docenění tento typ filmu ovšem vyžaduje alespoň elementární znalost světové kinematografie. (31.08.2014)

Tak tohle je the best... sestříhané z 500 filmů? A víte kolikáté v celkovém počtu bylo moje hodnocení u tohoto bonbónku? 500. Tomu se říká setsakryš náhoda... A nejen to, ještě to bylo neplánovaně mé 2500. hodnocení celkem. Zbytek komentáře doplním později, až to množství filmů vstřebám :) 25. 10. 2014: Už jsem to nejspíš vstřebala, takže tady pokračování. Samozřejmě, jak tu mnozí píšou bylo super, když si člověk mohl říct: Jo to jsou Úžasňákovi, jé to jsou Ostře sledované vlaky a hele už potřetí tu je záběr z Postřižin. Za druhé Chaplin tančící na Disco inferno. Za třetí co ten zlatý penis tam? A ještě za této písničky, kdy při vyjíknutí najednou baf :D Za čtvrté při znázornění orgasmu jsem měla největší výbuch smíchu... jeho ukončení spandutím mimozemšťana (0:13-0:16) na auto z Mužů v černém byl nejlepší. Za páté "Who is this fuck? - Go away." Za šesté jak spolu běželi po pláži.. za co ho proboha ta ženská tahala chudáka? Za sedmé když se dozvěděla, že je těhotná, tak píseň What a feeling z Flashdance. Za osmé prostě dokonalý hudební doprovod... těm scénám ta daná píseň vždycky dodala na vtipu, i když už jsem si myslela, že lepší to být nemůže. Např. při svatbě taková vesmírná, znám ji, ale zaboha si nemůžu vzpomenout na název nebo z jakého filmu. Za devaté jsme tam měli i trochu scifi, když se vrátili v čase. No a ten konec za desáté, když se v něm probudil upír a nejspíše jí hodlal rozsápat hrdlo při písni Love me thender. Hrozně jsem si tento snímek užila /a taky psaní komentáře a hledání příslušných odkazů :D/, je prostě dokonalý, úžasný, skvělý, zábavný, boží... vybrané záběry, zvolená hudba.. vše. Má však jedno mínus. Pokud jste nějaké filmy nebo hudbu nepoznali, tak z toho nekonečného seznamu pidimidiprťavoučkým písmem jste neměli šanci to zjistit. (22.10.2014)