Pěsti ve tmě

Jeden z vůbec nejlepších sportovních filmů, které jsem viděl. Soukupovi se podařilo vystihnout stísněnou dobu končící první republiky naprosto přesně. A holešovický boxer Vilda Jakub, který tak trochu "rockyovsky" trénuje na svou životní šanci, je bezpochyby nejlepší rolí Marka Vašuta. Všechno mi do sebe zapadá - příběh, atmosféra, dialogy i okamžiky v ringu. Od začátku, kdy Vilda nefér přijde o vítězství, jsem mu držel palce, aby bojoval a nevzdal se! (16.04.2008)

Film má dobrou muziku, ale nepřesvědčivý, vykonstruovaný děj. Se skutečností má společné jen dva body. A to, že Vilda Jakš bojoval v roce 1935 o titul mistra světa v lehké střední váze, a prohrál, a to ve 14. kole, z 15 vypsaných. A druhým bodem je že zemřel jako letec nad Biskajtským zálivem, a fakta se různí, někde se píše, že v květnu 1943, jiný pamětník uvádí konec roku 1944. Kdo se chce kouknout na zápas, a přečíst si víc, tak může na : http://www.bojove-sporty.cz/magazin/osobnosti/vilda_jaks_pesti_ve_tme (06.08.2010)

Nechtěl bych potkat pěsti ve tmě. Zvláště pokud by byl majitelem občan, který je v noci špatně vidět, pač by byl maskován tmavším zabarvením. Co to tady zase plácám, tohle se asi dneska nesmí říkat. Zítra jdu zrovna do drogerie kupovat barvy. Safra jak si mám říct o bledě-modrou barvu??? Je ještě přizpůsobivá, nebo už je nepřízpůsobivá? Jinak Vašut, ač ho jako člověka, kterého jsem trochu poznal, nemusím, je zde opravdu ve vrcholné formě. (10.04.2012)

Pro někoho je to S. Stallone a jeho „italský hřebec“ Rocky Balboa, pro mě osobně je to Marek Vašut a jeho (osudový) „holešovický expres“ Vilda Jakub. Jednoduše srdcová záležitost a vzpomínka na „staré dobré časy“, která na mě působí i po tolika reprízách. Ptáte se proč? Snad je to tou (lehce nastíněnou) tísnivou předválečnou atmosférou, možná je to tím chytlavým průvodním hudebním motivem (trubkou J. Týfy), možná stařičkým holešovickým přístavem a jeho okolím-starými putykami, oprýskanými fasádami, snad se i ozývá národ. hrdost, kdy člověk rád vidí, jak nácek (fašistické Německo) dostává naloženo od (ne)obyčejného pražáka (českého národa) a možná má na tom svůj podíl i mlčenlivý, s naprostým klidem (všechno to dění kolem sebe) pozorující 4nohý sympaťák Max :-), kdoví....A je mi úplně u prdele, že po technické stránce existuje spousta daleko lepších (vyzrálejších) snímků. O tom film (stejně jako život) v prvé řadě nejsou! Můžete mít po technické stránce sebevypiplanější film (viz Inception) a bude vám to hovno platné, pokud ten snímek „nedýchá“ a nemá duši. Přičemž kouzlo tkví právě a jenom ve skutečnosti, že tohle (si) nenaplánujete, to je čistá alchymie a divákův vkus je v tomto nevyzpytatelný, podobně jako samotný fakt, proč jednu ženu chlap zaujme a druhou ponechá netečně chladnou. Pěsti ve tmě, to je (troufám si tvrdit) moje celoživotní filmová láska. ANO, tak jednoduché to je. (13.02.2012)

Marek Vašut ve své životní roli předvádí mistrný box i mistrné herectví, stejně tak i půvabná Eliška Balzerová, které role femme fatale úžasné sedí a tajně doufám, že ji ještě někdy v nějaké podobné roli uvidím (i za cenu toho, že dnes už to bude značně zestárlá femme fatale). Téměř dokonalý scénář, ruku v ruce s dokonalou hudbou a i výše zmíněnými hereckými výkony tvoří naprosto idylický film z prostředí pozdních třicátých let (a kloubou dolů, že z toho ty hnusné osmdesátky tak nevyčnívají, jak tomu bylo v jiných dobovkách). A když už jsme u těch filmů osmé dekády, nebudu přehánět když napíšu, že tento film patří k tomu nejlepšímu, co se v (nejen) osmdesátých letech u nás natočilo. A to, že se vycházelo z pravdivého předobrazu boxerské legendy Vildy Jakše, to už je jen třešinka na dortu. (07.01.2014)