Oppenheimer

Christopher Nolan natočil výborné 3 hodinové dobové Drama o vzniku atomové bomby s perfektním hereckým cástingem, dechberoucím vizuálem, skvělými dialogy i slušně dávkovaným napětím, jenže jde také o velmi vyčerpávající, náročnou podívanou, kde si nejsem jist, zda film chci absolvovat někdy znova( Všichni sice víme, že Nolan točí filmy, které je potřeba vidět vícekrát, aby jim člověk plně porozuměl a vychytal všechny detaily, ale tady zkrátka nevím zda to napodruhé nebude až příliš zdlouhavé, kor když to nebude znova v kině. Líbí se mi, že Nolan si napsal i sám scénář a ke zbytku si sehnal nejlepší z nejlepších, tedy kameramana Hoyte Van Hoytemu, jehož snímání je zkrátka unikátní, hudbu tentokrát nedělá Zimmer, ale šikovný Ludwig Göransson, což je taky sázka na jistotu a štěstí měl i při výběru herců, kde Cillian Murphy podává nejspíš životní herecký výkon, který by měl být oceněn oscarem. Potěšil mě i Matt Damon a Robert Downey ( zbytek slavných herců zde mělo opravdu minimum prostoru a jde spíš o camea). První hodinka je trochu klidnější a na můj vkus až moc vědeckých, fyzikálních dialogů, které mě až tak nezajímají, ale k téhle látce to zkrátka patří, jen to není něco, včem bych si vyloženě liboval. S příchodem Damona a příprava atomovky+ následných výbuch patří k nejlepší sekvenci filmu ( nečekaně), napětí se dalo krájet, atmosféra houstla a celé je to opravdu moc hezky podané a bavil mě i závěrečný "soud", který byl pěkně vyhrocený, byť jsem čekal, že budu ještě víc unešen, jelikož tyhle slovní přestřelky zkrátka můžu, ale něco málo tomu chybělo. Ve výsledku jsem spokojený, lépe to natočit nešlo, po audiovizuální stránce jde o žánrový masterpiece, jen to zkrátka není úplně můj žánr a pokud nemám potřebu navštívit kino okamžitě znova, nemohu udělit plný počet. 8/10. (31.07.2023)

Christopher Nolan v jeho nejdospělejším a nejméně diváckém filmu vtáhnul a ohromil tříhodinovým mluvením o jaderné fyzice a politice. Diváky všech úrovní vzdělání a inteligence. Poklona. Natočit za 57 dní takto soustředěnou, herecky dokonale vedenou, informacemi nabitou a promyšleně sestavenou mozaiku událostí, která ani na moment nepoleví na zajímavosti a historické důvěryhodnosti, je filmařské mistrovství. Že v tom Nolanovi pomohl námět, který se týká každého z nás a všechny nás děsí, není podpůrná berlička. Který jiný režisér by dal tomuto námětu větší drive? Intenzitu a urgenci filmového vyprávění sice boostuje opět hlučně namíchaný soundtrack kouzelníka Ludwiga Göranssona (Tenet), ten je ale originalitou a kreativitou v detailech samostatným dílem hodným obdivu. Brilantní stylizace postav, střih, obsazení herci, které byste zde nečekali a přitom perfektně zapadají (Benny Safdie rulez!). A ty dvě klíčové scény, stavějící bez digitálních pomůcek na základních filmařských elementech, jsou naprostou lahůdkou. Bezprostředně po skončení filmu jsem měl smíšenější pocity, čekal jsem něco jiného, asi jako každý z nás. Časem ve mě ale Oppenheimer roste a jsem rád, že si ho Nolan udělal “po svém”. (16.08.2023)

Až do odpálení atomovky to celkem šlape, ale následné ukřižovávání Oppenheimera během nekonečné výslechové frašky prostřihávané s Downeyho soudem nudí a ani intenzivní zvuk a hudba to nezachrání. Do Oppenheimerova příběhu to rozhodně patří, ale napětí se nekoná (jen lehká zvědavost na to, co řekl Oppenheimer Einsteinovi) a film se stává umořujícím. Technicky je to samozřejmě špička, hlavně zvuk, vizuálně to zas tolik nenabízí, plus dal Nolan dohromady neuvěřitelný herecký ansámbl a najde se tu pár silných scén (pohirošimovský proslov), ale nic, co by mě rozsekalo. (25.07.2023)

Nolan se s Oppenheimerem po letech konečně vrátil na svůj obvyklý standart. Jen kvůli Oscarům musel upozadit akci a efekty, což jeho úplně nejlepší filmy vždy zdobilo. Akademici se však mohli dojímat nad hereckými výkony a nekonečnými dialogy. To obyčejný divák určitě ocení intenzivní hudbu a inovativní kameru. Göransson a Hoytema jsou prostě jinde. (24.03.2024)

Novinka Ch. Nolana ma dlho udržiavala v strehu a vyčkával som dátum premiéry. Dobré ohlasy to všetko ešte umocňovali. Je to však vážne tak dobré? O dlhých dialógových scénach som sa dopočul, ale až v kine divák zažije čo to naozaj znamená, preto pochopím aj nižšie ako priemerné hodnotenia. Mňa tie dialógy celkom bavili, ale predsa len co je moc to je moc...Všetky ostatné zložky filmu sú na vysoko profesionálnej úrovni tak ako sme u Nolana zvyknutý. C. Murphy bol skvelá voľba, no napriek bezchybnému výkonu je jeho postava tak nejak chladná a jeho problémy a výčitky sa vám pod kožu nezaryjú. Technicky film klape jedna radosť, emócie mučiace diváka sa však úplne vytratili. Na druhej strane často dostávame výraz tváre Oppenheimera, pri ktorom máme čas rozmýšľať o pochybnosti toho všetkého. Japonská strana, hlavne príprava na zhodenie bômb, výbuch či následky toho strašného činu sú úplne v úzadí a dostávajú minimálny priestor, čo ma mrzí asi najviac, pretože som čakal o čosi komplexnejší a širší pohľad. Keďže dialógové scény zaberajú možno aj polovicu filmu ak nie viac, je mi trochu ľúto, že som na ich úkor nedostal aspoň trochu toho čo som očakával. Napriek tomu spokojnosť, ale na plný počet to u mňa nebolo. ++++ Tak strašne som to túžil vidieť v Pražskom Imaxe, no po filme sa pýtam prečo vlastne? Aby som sledoval 100 minút dialógov v jednej miestnosti? +++ 80%. (29.07.2023)